Rusko si dlouhou dobu nárokuje rozsáhlá území Arktidy. V roce 2021 led prolomily hned tři jaderné ponorky

Arktická oblast je strategickým územím, které se změnami klimatu nabývá na významu. Jsou zde ložiska surovin a lze využít i jako místo útoku na nepřítele.

i Zdroj fotografie: Sergej Konovalov / Creative Commons / CC BY
                   

Ačkoli pozornost Ruska je nyní upřena především na Ukrajinu, země dlouhou dobu prosazuje své zájmy i v oblasti Arktidy. Nárokuje si zde velká území, kde by se mohly v budoucnu těžit nerostné suroviny. Má také jednotky určené pro boj v trvale zamrzlých oblastech. Své schopnosti Rusko v minulosti demonstrovalo například při cvičení Umka-2021, jež se v arktické oblasti odehrálo v březnu 2021. Šlo nejspíše i o demonstraci jaderných schopností, které současný ruský režim opakovaně používá.

Ponorky s jadernými hlavicemi na severu

Akce se odehrávala na dalekém severu v okolí ostrovů Země Františka Josefa a Alexandřina země, které leží ještě severněji než Špicberské ostrovy. Rusko sem poslalo hned 3 atomové ponorky s balistickými raketami a jadernými hlavicemi. Ty prolomily led a vynořily se v těsné vzdálenosti od sebe, údajně v prostoru kolem 300 metrů. Přes pól v tu dobu měly přeletět stíhací letouny MiG-31 a uskutečnilo se cvičení arktické motostřelecké brigády.

Ruská strana prezentovala hlavně nasazení svých ponorek. Něco podobného naposledy ruské námořnictvo provedlo v polovině 90. let, kdy jeho ponorka odpálila raketu ze severního pólu. Oceán pod arktickým ledem byl velkým kolbištěm jaderných ponorek za studené války. Ponorky s balistickými raketami zde byly ukryty před detekcí z hladiny. Mohly své střely odpalovat po prolomení ledu, na což byly konstruovány. Naopak po těchto nosičích zde pátraly jaderné útočné ponorky.

Jedna z ponorek byla velmi moderním plavidlem

V roce 2021 se v Arktidě vynořily dvě ponorky Projekt 667BDRM Delta IV a nová ponorka Projekt 955-A Borej. První z nich jsou vybaveny 16 raketami R-29RMU Sineva na kapalné palivo. Každá z raket nese čtyři jaderné hlavice o síle 100 kilotun. Jejich standardní dosah je 8 300 kilometrů. Ponorky jsou plavidla zkonstruovaná ještě v době Sovětského svazu. Mohou se potopit do hloubky 400 metrů a dosahovat rychlosti 25 uzlů. Vyzbrojeny jsou šesti torpédomety.

Plavidla třídy Borej jsou nejmodernějšími balistickými ponorkami ve výzbroji Ruska. Využívají pohonu typu pump-jet a jsou zkonstruovány tak, aby byly mnohem tišší a hůře odhalitelné než předchozí dvě plavidla. Pod vodou dosahují rychlosti 29 uzlů. Ponorka nese 16 balistických raket RSM-56 Bulava. Každá může mít až 10 hlavic o síle 100–⁠150 kilotun. Dostřel raket může být až 10 000 kilometrů. Kromě toho je ponorka vyzbrojena torpédy.

Ačkoli současnou válkou na Ukrajině ruské ponorkové námořnictvo zasaženo není, je otázkou, jak se budou rozvíjet schopnosti Ruska v Arktidě do budoucna. Některé arktické jednotky to dokonce stáhlo k nasazení do bojů na Ukrajině. Na schopnostech armády a námořnictva na severu se však může v dalších letech projevit nedostatek peněz, jež budou muset jít na nahrazení ztrát na Ukrajině. Ovlivnit to může též embargo, které Rusko odstřihlo od mnoha moderních západních technologií.

Jak hodnotíte schopnosti Ruska v oblasti Arktidy?

Zdroj: TechInsider

Diskuze Vstoupit do diskuze
118 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články