Rusové posílili protivzdušnou obrannou výzbroj hlídkových plavidel v Černém moři. Na plošinu pro vrtulník připevnili systém Tor

Ruské námořnictvo před několika týdny utržilo velkou ránu, když mu ukrajinské rakety potopily vlajkovou loď černomořské flotily, křižník Moskva. Nejenže tak přišlo o prestižní plavidlo, ale i o významnou část protivzdušné obrany černomořské flotily, kterou měl křižník svými zbraněmi ostatním zajišťovat. Nyní se zdá, že Rusko přišlo s řešením, jak svým dalším plavidlům zajistit lepší ochranu. Ačkoli se podle zveřejněných snímků jedná o jednoduchou improvizaci.

Na hlídkových lodích byly jen přenosné střely

Novými protiletadlovými zbraněmi měly být vyzbrojeny hlídkové čluny třídy Vasilij Bykov, které někdy bývají označované i jako korvety. Mimochodem právě člun tohoto jména byl druhým plavidlem, jež se na začátku konfliktu s křižníkem Moskva účastnilo známého obsazení Hadího ostrova. Ačkoli jde o moderní plavidlo, stavba třídy začala v roce 2014, jejich protivzdušnou obranu tvořily jen protiletadlové systémy Igla-1M kategorie MANPADS odpalované i posádkou.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Ve službě by nyní měla být čtyři plavidla této třídy. Existuje návrh, aby na ně byl instalován protiletadlový systém Buk, ale nebyl nikdy realizován. Nyní kvůli hrozbě ze vzduchu dostaly větší lodě černomořské flotily do výzbroje systém Tor-M2KM. Jak ale ukazují fotografie ze sociálních sítích, Rusové na loď prostě umístili část systému, který se většinou používá na souši. Přímo doprostřed přistávací plochy pro vrtulník. K palubě je přidělán několika silnými řetězy.

Tor-M2KM je odvozeninou protivzdušného systému Tor, jenž byl vyvinutý ještě v době Sovětského svazu. Byl ale významně modernizován a nejedná se o nějakou zastaralou zbraň. V tomto případě byl na lodě instalován jen bojový modul o hmotnosti zhruba 15 tun, který je jinak umístěn na pásovém podvozku, jak tomu u těchto zbraní na souši většinou bývá. Modul má vlastní radar a 16 střel. Jejich dosah je až 15 kilometrů. Dokážou sestřelovat letadla, drony, ale i protilodní rakety.

Ukrajina dostává střely od spojenců

Ty jsou nyní pro ruské lodě hlavní hrozbou. Ukrajina má ve výzbroji nejen několik svých podzvukových střel Neptun, jimiž zasáhla křižník Moskva. Je potvrzeno, že ze Západu dostala nebo dostane také protilodní střely AGM-84 Harpoon. Jejich nejnovější varianty mají dosah až 220 kilometrů, i když je otázka, které jejich verze na Ukrajině budou. Podle současných zpráv má ruské námořnictvo z pobřežní ukrajinské obrany respekt a jeho velké lodě se nepřibližují k pobřeží Ukrajiny na více než 100 kilometrů.

Ovšem provizorní instalace má několik úskalí. První je zjevné zabrání heliportu. Na lodích tak nyní nemůže přistávat vrtulník, který je jinak velmi užitečnou součástí moderních námořních plavidel. Ani umístění systému není ideální, protože je na palubě za nástavbami. Ty logicky musí stínit radaru. Dá se tedy předpokládat, že v úhlech směřujících do přední části lodě bude systém prostě slepý.

Na útok z tohoto směru nejspíše nedokáže zareagovat, pokud jeho systém nebude propojen s hlavním lodním přehledovým radarem. To je sice technicky možné, ale zatím žádné zprávy tuto možnost zkvalitnění jeho PVO schopností nepotvrzují. Každopádně už samotná instalace bojového modulu, byť i do určité míry improvizovaná, je určitě značné zlepšení obranných schopností lodě.

Plavidlo má dostat střely Kalibr

Lodě třídy Vasilij Bykov (projekt 22160) jsou pro námořnictvo Ruska cenné, protože jde sice o menší, ale moderní vojenské lodě, které mají fungovat jako hlídková příbřežní plavidla. Stavěl je podnik Zelenodolský závod A. M. Gorkého, a. s. od roku 2014 a do výzbroje ruského námořnictva v Černém moři přišly v prosinci 2018. Proto je tak trochu s podivem, že jsou vyzbrojena jen dělem ráže 76 milimetrů AK 176MA2 a čtyřmi kulomety (po dvojicích) ráže 14,5 mm MTPU-1.

Kromě systému 3M47 Gibka, což je vlastně osm odpalovačů střel Igla-1M na společném stendu, odkud si je mohou vyjmout i jednotliví námořníci a střílet s nimi jako s MANPADS zbraněmi, dosud neměla žádnou sofistikovanější obranu proti útoku ze vzduchu, ať už letadly, drony nebo protilodními raketami. Pro ofenzivní úkoly mají být vyzbrojeny podle existujících známých plánů střelami Kalibr, což se mohlo v nedávné minulosti i realizovat. Loď dosahuje rychlosti až 30 uzlů neboli 50 km/h, při pohonu čtyřmi diesely 20V4000G63L MTU o výkonu 2 700 kW každý.

Výtlak lodi normálně činí 1 500 tun, v plně vystrojené verzi až 1 800 tun, je dlouhá 94,1 m, široká 14,2 m a ponor má největší 3,4 m. V minulosti se objevily zprávy, že některé plavidlo této třídy Ukrajina poškodila, či dokonce potopila, ale tyto zvěsti nebyly nikdy dostatečně potvrzeny. Provizorní umístění protiletadlové obrany na lodi ale není ruským výmyslem. Například Izrael připevnil podobným způsobem na korvety třídy Sa’ar 5 prvky systému Iron Dome z obavy před útoky jemenských rebelů drony dodanými z Íránu.

Egypt zase na výsadková plavidla třídy Mistral umístil systém Avenger. To je vozidlo Humvee se čtyřmi raketami FIM-92 Stinger v samostatné otáčivé věži na zadní polovině vozidla nad zadní nápravou. Egypťané auto také prostě jen připoutali k palubě. Principiálně jde o jednoduché a rychlé řešení nedostatečné PVO konkrétního plavidla.

Prakticky s minimálními náklady a okamžitým efektem. Rusko bylo vždy králem provizorních řešení a toto na lodi Vasilij Bykov je i dostatečně efektivní a rychlé. Není na místě je podceňovat a vysmívat se mu. Může být velmi nemilým překvapením pro útočníka například v bitevním vrtulníku.

Jak hodnotíte ruskou improvizaci na posílení obrany jeho lodí?

Zdroj: TheDrive