Severokorejská ponorková flotila je sice plovoucí hromada šrotu, ale kvůli své početnosti a balistickým raketám může být nebezpečná

O Severní Koreji je známé, že má velmi silnou pozemní armádu. Méně se již ví o jejím námořnictvu. A přitom ponorková flotila komunistické země dokonce patří mezi nejpočetnější na světě. Většina jejích plavidel je sice beznadějně zastaralá a nemůže se dnešním moderním plavidlům a ponorkám vůbec rovnat, ale jejich nebezpečí tkví především v tom, že je jich zkrátka moc.

Některá plavidla by díky počtu prorazila

Právě toho by se nejspíše měla nejvíce obávat Jižní Korea, která by se se svým severním sousedem mohla dostat do křížku zřejmě jako první. Mezi zeměmi totiž stále neexistuje mírová smlouva. Kdyby došlo ke konfliktu, dá se předpokládat, že Severokorejci by v případě svého ponorkového loďstva vsadili na metodu hromadného společného útoku svých ponorek. Prostě by všechna plavidla nasadili najednou a doufali, že některá moderní jihokorejskou obranou prorazí.

Dá se očekávat, že by severokorejské ponorky, které by prorazily, hlavně kladly miny u přístavů, případně by pátraly po obchodních lodích a potápěly je. Odhady říkají, že Severní Korea má ve výzbroji kolem 70 ponorek. Jediným modernějším plavidlem je ponorka třídy Sinpo. Jde o zhruba 68 metrů dlouhé plavidlo o výtlaku 3 tisíce tun. Pod hladinou by mohlo dosahovat rychlosti 10 uzlů. Žádné bližší údaje o něm nejsou známé.

Ovšem satelitní průzkum v roce 2019 odhalil, že na něj severokorejský režim instaluje zařízení na odpalování raket. Ponorka by mohla nést jednu až dvě střely. Je dokonce možné, že by je v případě úprav mohla Severní Korea vybavit i jadernou hlavicí, čímž by nebezpečnost tohoto plavidla extrémně vzrostla. V roce 2021 ponorka dle údajů tajných služeb vypustila střelu.

Ta byla založená na severokorejské raketě KN-23 schopné letu po kvazibalistické dráze s možností manévrování za letu, podobně jako například ruské střely Iskanděr. Jihokorejské tajné služby také tvrdí, že komunistické země vyvíjí ještě vetší plavidlo o výtlaku až 5 tisíc tun, které by mělo nést více těchto střel.

Malých ponorek jsou desítky

Nejpočetnější třídou severokorejských ponorek jsou plavidla třídy Sang-O. Země jich má mít ve výzbroji kolem 40. Jde o pobřežní ponorky, které jsou jen 34 metrů dlouhé a mají výtlak 275 tun. Dokážou se pohybovat rychlostí 9 uzlů a potopit se do hloubky 150 metrů. Jejich výzbroj tvoří 4 torpédomety ráže 533 milimetrů, v nichž mají torpéda sovětské konstrukce Typ 53-65. Mohou ale také klást miny.

Také disponuje 20 ponorkami čínského původu Type-033, což je upravená verze sovětské dieselelektrické třídy Romeo. Jde ale o plavidla konstrukčně 60 let stará, která se vyznačují velkou hlučností při plavbě pod vodou. Jsou 76 metrů dlouhá a mají výtlak přes 1 800 tun. Vyzbrojena jsou standardními torpédy ráže 533 milimetrů. Samozřejmě není jasné, v jakém technickém stavu tato letitá plavidla jsou. Jedna z ponorek ale nejspíše byla přestavěna, aby mohla nést balistické střely, a co se v tomto směru děje s ostatními, není známo.

iZdroj fotografie: Uživatel Idobi / Creative Commons / CC BY-SA

Námořnictvo disponuje i trpasličími ponorkami Yono, i když není jasné, kolik jich je v aktivní službě, protože konstrukčně pochází opět ze 60. let, a jsou tedy také velmi letité. Ponorka třídy Yono (také označováno jako třída Yugo či Yeono) je třídou severokorejských miniaturních ponorek, které vycházejí z menšího stroje ještě starších trpasličích ponorek severokorejské třídy P-4. Yono byly vyráběny pro domácí užití a nabízeny byly i na export.

V květnu 2010 jich údajně Severní Korea provozovala deset, kolik jich má dnes, není známo. Jsou jen 22 metrů dlouhé a mají výtlak 120–130 tun. Výzbroj tvoří dvě torpéda. Že mohou být i tato malá plavidla nebezpečná, dokazuje oficiálně nejasný zánik a potopení jedné jihokorejské korvety. Severní Korea to pochopitelně nepotvrdila, ale předpokládá se, že její ponorka třídy Yono provedla 26. března 2010 v jihokorejských vodách regulérní torpédový útok.

A to na jihokorejskou korvetu třídy Pohang, ROKS Cheonan. Podle některých odborníků bylo zřejmě použito torpédo CHT-02D vyrobené v severní Koreji, které údajně explodovalo nikoliv kontaktem, ale díky distanční roznětce cca 6–9 metrů pod Cheonanem.