Tchajwanská pobřežní stráž může svá hlídková pobřežní plavidla vyzbrojit protilodními střelami a pomoci námořnictvu

V případě ozbrojeného konfliktu může tchajwanské námořnictvo dostat posilu v podobě lodí pobřežní stráže. Ty sice nejsou standardně vyzbrojeny protilodními raketami, ale na Tchaj-wanu otestovali systém, který se na ně dá velmi rychle umístit a použít je takto. Zvýšil by se tak počet lodí schopných bojovat s nepřítelem. Jak jsou moderní střely nebezpečné, se mohlo přesvědčit Rusko, které kvůli nim přišlo v konfliktu s Ukrajinou o vlajkovou loď černomořské flotily křižník Moskva.

Střelbu z kutru již pobřežní stráž vyzkoušela

V posílení námořnictva chce Tchaj-wan využít hlídková plavidla třídy Anpig. Ty vycházejí z korvet Tuo Chiang, které raketovou výzbroj mají, ale na hlídková plavidla pobřežní stráže namontována nebyla. Stejně tak na nich chybí i námořní dělo. Ovšem v květnu tchajwanská armáda oznámila, že jeden z kutrů, jak bývají hlídková plavidla také označována, se účastnil nácviku ostré střelby za použití tchajwanských protilodních střel HF-2.

iZdroj fotografie: Uživatel E3120656 / Creative Commons / CC BY-SA

Anping není žádné velké plavidlo. Jeho výtlak je pouhých 600 tun a je 65 metrů dlouhý. Pro srovnání americké torpédoborce Arleigh Burke jsou 155 metrů dlouhé a mají výtlak téměř 10 tisíc tun. Tchajwanský kutr, který je zkonstruován jako katamaran, je velmi rychlý. Dokáže dosahovat rychlosti 44 uzlů, což by mu dávalo výhodu při nečekaných útocích ze zálohy. Samozřejmě za předpokladu, že by ostrov o chystaném útoku předem věděl a namontovat zbraně stihl. Ovšem přípravy takové invaze by se daly asi jen těžko zamaskovat.

Loď navíc byla zkonstruována tak, aby se na ni dalo odpalovací zařízení rychle umístit, a má k dispozici i systém řízení palby. Podle dostupných informací by na palubě mohlo být až 16 střel. Ale ani nyní bezbranná není. Jsou na ní umístěna dvě rychlopalná děla ráže 20 milimetrů a raketový systém Zhenhai odpalující rakety ráže 70 milimetrů. K vymáhání práva v pobřežních vodách tato lehká výzbroj dostačuje.

Tchajwanské rakety jsou silná zbraň

Nestačila by samozřejmě proti válečným lodím, ale to by střely HF-2 změnily. Jde o protilodní rakety, které byly zařazeny do výzbroje na začátku 90. let. Uvádí se, že jsou ekvivalentem amerických střel Harpoon. Létají podzvukovou rychlostí Mach 0,85 a jsou schopny zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 160 kilometrů. Nejnovější typy údajně až 250 kilometrů. Nesou hlavici o hmotnosti 160 kilogramů. To je o 10 kilogramů více než ukrajinské střely Neptun, které potopily křižník Moskva.

iZdroj fotografie: Gen Fumio / Creative Commons / CC BY-SA

Z pobřežních plavidel má být možno odpalovat i novější rakety HF-3. Je o nich známo, že již létají nadzvukovou rychlostí, budou tedy hůře zachytitelné protiraketovou obranou. Jejich dosah je 400 kilometrů. Jen pro představu, průliv mezi Čínou a Tchaj-wanem, který by musela Čína překonat, je široký 150 kilometrů. Nová střela má i větší ničivou sílu, protože její bojová hlavice má hmotnost 225 kilogramů.

Tchajwanské námořnictvo, ačkoli je silné, je početně mnohem slabší než čínské. V případě útoku by bylo přečísleno a posila v podobě rychlých lodí s protilodními raketami by se mu hodila. Tchaj-wan má nyní ve službě čtyři lodě třídy Anpig, pátá byla spuštěna na vodu v dubnu. Objednáno jich má být 12. Velké množství střel, které by dokázaly vystřelit, by spolu s dalšími mohlo teoreticky zahltit čínskou obranu a na invazních plavidlech způsobit velké škody. I když samozřejmě jak by to fungovalo v praxi, může ukázat jen skutečný boj.

Jak velké škody může Tchaj-wan způsobit čínské invazní flotile v případě útoku?

Zdroj: TheDrive