Je jen málo tak výmluvných symbolů zkázy a hanby, jako je USS Arizona. Jaká byla služba na pýše amerického námořnictva do 7. prosince 1941?
Útok na Pearl Harbor znamenal pro Severní Ameriku šok. Potopení a zničení jádra tichomořské flotily ale téměř všechny Američany poté rozzlobilo a izolacionismus v USA zmizel jako mávnutím kouzelného proutku. Zákeřný útok Japonců byl brán jako zrada a jejím symbolem se stala její největší oběť, bitevní loď BB-39 USS Arizona. Na té také během útoku zahynulo nejvíce námořníků. Jaké byly předchozí osudy hrdé lodi a jak se z ní stal dnešní památník?
Hrdá Newyorčanka
S tím, jak se zhoršovala mezinárodní situace před vypuknutím Velké války, i Spojené státy zvětšovaly svoji válečnou flotilu. Roku 1913 vláda USA za 13 milionů dolarů objednala třicátou devátou bitevní loď a druhý superdreadnought třídy Pennsylvania, který měl být pojmenován po státu Arizona. Dělníci v brooklynských docích pracovali rychle. V květnu 1914 byl za účasti tehdejšího náměstka ministra námořnictva Franklina Delano Roosevelta v loděnici založen trup a o rok později již byla loď hotová.
Do služby byla přijata 7. listopadu 1916. Rozměry lodi byly na svoji dobu grandiózní. Délka trupu byla 183,3 metrů, v nejširším bodě měl trup 29,6 metrů a ponor lodi byl 3,9 metrů. Loď již jako palivo používala naftu. Ta se spalovala ve 12 vysokotlakých kotlích, které vyráběly páru pro pohon čtyř turbín Parsons s projektovaným výkonem 34 000 koní. Během zkoušek však maximálního výkonu soustrojí nebylo dosaženo a maximem lodi byl proto výkon 33 376 koní.
Mocné zbraně i pancíř
Každá turbína poháněla jeden lodní šroub. Na svoji dobu byla USS Arizona přesto skutečně rychlou lodí, a to nejen mezi vojenskými plavidly. Její maximální rychlost byla 21 uzlů (39 kilometrů v hodině). Výtlak prázdné lodi byl 29 926 tun. Při maximálním výtlaku 34 429 tun a při ekonomické rychlosti 10 uzlů (19 kilometrů v hodině) byl dosah lodi 8 000 námořních mil (15 000 kilometrů).
Pancéřová ocel, ze které byla loď postavena, byla objednána a dodána z Německa firmou Krupp. USA vstoupily do bojů v první světové válce až v roce 1917, do té doby nebojovaly a s Německem obchodovaly. Na Arizoně, co se pancéřování týkalo, byla uplatněna filozofie „všechno, nebo nic“. Střed lodi se strojovnou a muničními sklady chránil mohutný pás pancíře silný 203 až 303 milimetrů, v jiných částech už byla pancéřová ochrana slabší. Čelo dělových věží mělo ale pancíř silný dokonce 457 milimetrů. Síla pancéřování paluby byla 76 milimetrů.
Jádrem výzbroje po spuštění lodě na vodu bylo dvanáct kanónů ráže 356 milimetrů, po třech ve čtyřech věžích, s dostřelem 19 000 metrů. Zásoba munice tvořila 100 granátů na kanón. Střední ráži tvořilo 22 děl ráže 127 milimetrů instalovaných v kasematách na bocích lodi. Měly dostřel 12 000 metrů, ale jen na klidném moři. V bouři byly příliš nízko nad hladinou a nešlo z nich bezpečně střílet. Vedle toho měla loď dva torpédomety ráže 533 milimetrů se zásobou 24 torpéd.
Do služby
USS Arizona byla po úspěšných testech přiřazena 17. dubna 1917 k 8. divizi bitevních lodí kotvících v deltě řeky York. Zbytek války strávila loď hlídkováním a výcvikem. Roku 1918 Arizona dokonce získala Battenbergův pohár. To je ocenění pro nejlépe vycvičenou posádku lodi US Navy. Válka skončila 11. listopadu 1918 a teprve 30. listopadu se Arizona vydala do Evropy, kam dorazila o dva týdny později.
Po krátkém pobytu v britském Portlandu se loď přesunula do francouzského Brestu. Tam 13. prosince 1918 vedla slavnostní přehlídku na uvítaní prezidenta USA Woodrow Wilsona, který dorazil na mírová jednání do Paříže. Po krátkém návratu do USA a hlídkování v Karibiku se loď vrátila do Evropy, kde se zapojila do evakuace Řeků a Američanů z turecké Smyrny. Dne 15. června 1919 se loď připojila k doprovodu prezidenta Wilsona a vrátila se do New Yorku.
Léta nudné rutiny
V lednu 1921 byla USS Arizona převelena do kalifornského přístavu San Pedro, který byl jejím domovem až do roku 1940. Léta služby, která zde prožila, byla rutinní a nudná, narušená jen několika excesy. Roku 1924 byl například na palubě během cvičné plavby objeven černý pasažér – žena, které se potřebovala rychle dostat ze San Pedra. Cestu námořníkům, kteří ji dostali tajně na palubu, platila svým tělem. A výsledek? Celkem bylo předvedeno k vojenskému soudu 26 mužů a nejtvrdší trest pro organizátora „plavby“ byl 10 let vězení.
Roku 1929 byla Arizona modernizována v loděnicích v Norfolku. V první řadě loď dostala nové kotle a turbíny Westinghouse s výkonem 35 081 koní. Dostala i nové stožáry. Bylo posíleno pancéřování paluby o 44 milimetrů pancíře na 120 milimetrů, získala protitorpédovou obšívku stávajícího trupu. Nové kotle a turbíny byly úspornější, takže akční rádius stoupl na 13 600 námořních mil.
Protiletadlová obrana byla posílena, loď byla vybavena čtyřmi rychlopalnými kanóny ráže 76 milimetrů. Bylo odstraněno 10 děl 127 milimetrů a oba torpédomety. Zbylá děla se ze zrušených zastaralých kasemat přesunula o palubu výše. Posádku lodi nyní tvořilo 92 důstojníků a 1 639 námořníků.
Vstříc Pearl Harboru
Ani 30. léta nebyla na palubě lodi nijak napínavá. Roku 1934 si USS Arizona zahrála ve filmu s Jamesem Cagneyem Here Comes the Navy. Ve stejném roce došlo k tragédii, když bitevník přejel v mlze rybářský trawler Umatilla, přičemž dva rybáři zahynuli. Vzhledem k Velké krizi a škrtům v rozpočtu námořnictva většinu dalších let loď trávila na kotvách v přístavu a její aktivita byla minimální.
Roku 1940 se začala situace v Pacifiku vyhrocovat. Mezi říjnem 1940 a lednem 1941 došlo k poslední modernizaci USS Arizony v Bremertonu ve státě Washington. Loď dostala tehdy žhavou novinku, radar, a na věž přibyly i čtyři protiletecké kulomety ráže 12,7 milimetrů M2. Novým přístavem lodi se stal Pearl Harbor. Měla tam spolu se zbytkem Tichomořské flotily zastrašovat Japonce.
Tragédie v Perlovém přístavu
V neděli 7. prosince 1941 se největší havajský přístav pomalu probouzel, když se v 8 hodin ráno objevila neznámá letadla. Japonský útok začal! Prvním cílem Japonců se stala nešťastná USS Arizona. Vybralo si ji celkem 10 bombardérů Nakadžima B5N2 „Kate“ z letadlových lodí Kaga a Hirjú. Letci na kotvící loď zaútočili z 3 000 metrů.
Jedna bomba prorazila pancéřovou palubu u druhé věže a pronikla do muničního skladu. Nastala katastrofa. Obrovský výbuch loď roztrhl na dvě části, přičemž příď byla téměř úplně zničena. V blízkosti lodi dopadly do moře tři 800kilogramové bomby. Čtyři další ale už zasáhly cil.
Obě přední věže byly těžce poškozeny a stěžně se zhroutily. Protože se Arizona měla vracet do Kalifornie, byla navíc plná paliva, které se vznítilo a hořící vytékalo z roztržených nádrží do okolního moře. Mnoho námořníků, kteří plavali okolo zničené lodi, v moři uhořelo. Trosky po výbuchu zasáhly celý přístav a vrak hořel dva dny. Při zničení lodi našlo smrt 1 177 námořníků z 1 512 mužů, kteří byli na palubě.
Od vraku k památníku
Zničená a roztržená loď jako vrak dosedla na dno přístavu, ale z vody vyčnívaly ještě velkou částí její nástavby a zadní dělové věže. Roku 1942 bylo rozhodnuto loď neopravovat, a byla proto vyřazena ze stavu námořnictva. Vrak byl rozebírán, nejdříve byla pomalu odstraněna nástavba lodi.
Málo poškozené dělové věže na zádi byly včetně děl použity na výstavbu pobřežních baterií na Oahu. Bohužel po válce obě skončily ve šrotu. Zbylé ponořené přední věže byly ponechány na místě. Zbraně z druhé věže byly ale vymontovány a byla jimi vyzbrojena bitevní loď Nevada, která jimi v roce 1945 ostřelovala Okinawu a Iwodžimu. Alespoň takto se USS Arizona zapojila do války proti Japonsku.
Roku 1950 byla loď symbolicky zařazena zpět do námořnictva. Roku 1958 prezident Dwight D. Eisenhower podepsal zákon schvalující stavbu památníku. Federální fondy však neměly dostatečné finance na stavbu a část z potřebných 500 000 USD vybrali prostí občané. 64 000 dolarů věnoval Elvis Presley z výnosu benefičního koncertu. Vítězný návrh stavby byl od rakouského architekta Alfreda Preise. Nad lodí vznikla roku 1962 vysoce symbolická stavba.
Nesmrtelná Arizona
Uprostřed se 56 metrů dlouhá železobetonová konstrukce téměř dotýká lodi, což symbolizuje největší smutek a nejhlubší národní ponížení, „Den hanby“. Naopak oba stoupající konce symbolizují vzestup a vítězství. Památník má celkem 21 oken symbolizujících 21 salv na počest padlých námořníků. V památníku je také žulová zeď se jmény všech zahynuvších námořníků. Každý přeživší námořník z USS Arizony pak má právo na vysypání svého popela do moře nad svojí lodí.
Arizona dodnes vzbuzuje nostalgii, ale i respekt. Památník lodi ročně navštíví kolem 1,8 milionů lidí. Od roku 1962 je tradicí, že jedna z prvních cest amerických prezidentů v úřadu vede právě k památníku Arizony. Má být pro tyto státníky mementem i varováním. Roku 2004 bylo provedeno komplexní počítačové mapování zbylé zničené části Arizony. Bylo při něm zjištěno, že z vraku stále uniká kolem 2 litrů nafty denně. Symbolicky tak USS Arizona dodnes krvácí.
Co by se asi stalo, kdyby místo zastaralých bitevních lodí Japonci potopili letadlové lodě, zničili sklady paliva a ponorkové doky?
Zdroj: Bernard Ireland, Bitevní lodě 20. století, Praha, 2004. Ivo Pejčoch, Válečné lodě 4 – Druhá světová válka, Praha, 1993.
Výcvik a cvičení
|
PŘEČTENÍ: 10442
Události
|
PŘEČTENÍ: 9672
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 8568
