Poslední americká letadlová loď s konvenčním pohonem dorazila na šrotoviště. Ve své historii se změnila i v rasové bojiště

Síla amerického námořnictva se opírá o velké letadlové lodi. Již před desetiletími je USA začaly vybavovat jaderným pohonem, který má mnoho výhod.

i Zdroj fotografie: U.S. Navy / Public domain
                   

Americké námořnictvo definitivně uzavřelo kapitolu svých letadlových lodí, které byly vybaveny konvenčním pohonem. Na šrotoviště v Texasu totiž dorazila po několikaměsíční plavbě v r. 2022 poslední letadlová loď, která ve službách amerického námořnictva nebyla poháněna primárně atomovým reaktorem. USS Kitty Hawk CV-63 byla předtím více než 10 let mimo službu a čekala na to, jestli bude zlikvidována, nebo se změní na muzeum. Americké námořnictvo nyní provozuje 11 letadlových lodí tříd Nimitz a Gerald R. Ford, jež mají jen jaderný pohon.

Snahy o vybudování muzea nevyšly

Kitty Hawk byla vyřazena ze služby již 12. května 2009. Od té doby čekala na svůj osud. Řada nadšenců se snažila o to, aby z ní bylo uděláno muzeum jako předtím z 5 jiných starších letadlových lodí US NAVY. Ale jejich přání se neuskutečnilo. V roce 2017 byla loď vyškrtnuta z rejstříku plavidel. Námořnictvo se nakonec dohodlo se společností International Shipbreaking Limited, že ji zlikviduje za pouhý cent. Na rozebrání si firma vydělá prodejem druhotných surovin z lodi.

Odstrojená Kitty Hawk tak v lednu 2022 vyplula zapřažená za remorkéry na svou poslední plavbu z Bremertonu ve státě Washington na západním pobřeží USA do texaského Brownsvillu v Mexickém zálivu. Jelikož je velká tak, že neprojede Panamským průplavem, nezbylo nic jiného, než ji odtáhnout kolem celého amerického kontinentu. I její poslední cesta byla tedy velmi impozantní, o délce téměř 30 000 kilometrů.

iZdroj fotografie: Uživatel Zaiquiri2781 / Creative Commons / CC BY-SA
USS Kitty Hawk vlečená na šrotoviště

Všude, kde proplouvala na dohled od pobřeží, vzbuzovala velkou pozornost a například v přístavu Valparaiso v Chile vyvolala doslova malé pozdvižení. Do Brownsville v Texasu dorazila 31. května. Její rozebrání bude trvat zhruba rok a půl. USS Kitty Hawk CV-63 byla na vodu spuštěna 21. května roku 1960. Stala se první lodí stejnojmenné třídy, která se nakonec skládala ze tří plavidel. Loď o délce 325,8 metru a výtlaku 80 000 tun se do služby dostala už v dubnu 1961.

Ve službě zůstala Kitty Hawk dlouhých 48 let, až do roku 2009. Byla nejen první, ale také poslední aktivní letadlovou lodí své třídy ve službě u US NAVY. Dalšími loděmi byly Constellation a Amerika. Postavena byla ještě značně modifikovaná varianta této třídy, letadlová loď John F. Kennedy. Kitty Hawk své jméno odvozuje od města v Severní Karolíně, kde bratři Wrightové uskutečnili svůj první let letadlem.

Konvenční, ale i tak obrovská

Ve své době se jednalo o velmi impozantní plavidlo. USS Kitty Hawk patřila do kategorie takzvaných superletadlových lodí. Byla postavena jako útočné plavidlo s 85 letadly na palubě. Loď byla 325,8 metru dlouhá a 40 metrů široká. Její výtlak činil téměř 82 tisíc tun. Jen pro srovnání, nová třída amerických letadlových lodí Gerald R. Ford je dlouhá 333 metrů a její výtlak je 100 tisíc tun, ale Ford má jaderný pohon. Třeba nová britská třída letadlových lodí s konvenčním pohonem Queen Elizabeth má délku 280 metrů a výtlak 72 tisíc tun. Unese i méně letadel.

Na palubě Kitty Hawk bývala běžně letka složená ze 70 letadel a dalších vrtulníků. Typy letadel, které se na lodi používaly, se postupem doby samozřejmě měnily podle toho, jaké byly zrovna ve službě v americkém námořnictvu. Začínaly na ní legendární F-4 Phantom II a A-4 Skyhawk, jež nesly hlavní tíhu bojů nad Vietnamem v 60. letech, vrtulníky SH-3 Sea King, známé z jiné letadlové lodi jako ty, které vyzvedávaly z moře americké astronauty navrátivší se z Měsíce.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
Letouny na palubě USS Kitty Hawk během války ve Vietnamu

Dále bitevní A-7 Corsair II a především slavné F-14 Tomcat, známé díky Tomu Cruisovi a jeho filmu Top Gun. Zajímavou epizodou z výzbroje CV-63 byla služba tehdy nejtěžších letadel na letadlových lodích (startovní hmotnost až 25,5 tuny), nadzvukových atomových dvoumotorových bombardérů A3J (A-5) Vigilante. Tyto stroje dokázaly létat vyzbrojené atomovou pumou rychlostí až 2 135 km/hod, dolet měly jen o málo menší než 3 000 km.

Mimochodem, tyto letouny stály každý americké námořnictvo více než stejná váha zlata (jejich prázdná hmotnost přitom činila 14 839 kg) a bylo vyrobeno 59 exemplářů. Během posledních let služby CV-63 ale bylo její hlavní údernou silou 40 stíhacích-útočných letounů F/A-18 Hornet. Na palubě pak byla i letadla A-6E Prowler (bombardér, vzdušný tanker, elektronický boj), E-2 Hawkeye (létající radar – AVACS), S-3 Viking (protiponorkový boj) a další stroje a vrtulníky.

Rozsáhlá obranná výzbroj

Parní turbíny, kterými bylo plavidlo vybaveno, mu dokázaly udělit rychlost až 33 uzlů. Na palubě sloužilo více než 5 600 námořníků, letců a dalších členů personálu. Letadlová loď byla vyzbrojena jen obrannou výzbrojí, jak tomu u amerických plavidel tohoto typu bývá. I ta se postupem doby měnila. Loď se mohla bránit vlastními letadly, raketami Sea Sparrow a dvěma protiraketovými automatickými šestihlavňovými rotačními 20mm kanóny Phalanx CIWS.

Tedy plně automatická a autonomní jednotka, nezávislá na ostatních radiolokačních a elektronických systémech plavidla, určená pro ničení střel a letounů na krátkou vzdálenost. Vyhledávání, identifikace, vyhodnocení hrozby, okamžik zahájení palby a samotné ničení probíhá zcela automaticky. Loď má dále devět 12,7mm kulometů (dostřel 1 829 m).

Dva kulomety M-60 s dostřelem 595 m proti případným útokům velmi malých a rychlých motorových člunů. V posledních letech služby přibyly dva protiraketové systémy krátkého dosahu RIM-116 RAM, což je technická kombinace raket AIM-9 Sidewinder (motor a hlavice rakety) a FIM-92 Stinger (infračervená naváděcí soustava), umístěná do odpalovací „rampy” Mk.49 pro 21 střel, odvozené od rampy pro systém Phalanx.

Významné i neslavné události

Během své téměř 50leté služby zažila Kitty Hawk mnoho významných událostí. Nejslavnější osobností, jež vstoupila na její palubu, byl nejspíše prezident J. F. Kennedy, i když loď hostila řadu státníků včetně těch cizích. V roce 1963 se na její palubě natáčel film Sedm dní v květnu. Loď má však za sebou i temné stránky. Na její palubě došlo v roce 1972 k rasovým nepokojům. Vypukly údajně kvůli sendviči navíc, který v kantýně odmítli vydat jednomu Afroameričanovi, zatímco jeho bílý kolega uspěl.

V noci z 12. na 13. října 1972 se kvůli tomu loď změnila v regulérní bojiště jako někde v Bronxu, kdy se rozhořčené skupiny černošských a bělošských námořníků potulovaly palubami obrovské lodi a vzájemně na sebe útočily pěstmi, řetězy, hasáky a trubkami. Výsledkem řádění bylo nejen 47 zraněných námořníků, (jen 6 bílých), ale především zrušení prakticky všech omezení pro službu Afroameričanů v US NAVY. V době incidentu bylo na lodi asi 4 500 mužů posádky, z nichž ale jen 10 % tvořili Afroameričané, z toho pouze 5 bylo s důstojnickou hodností.

Bylo to bolestné připomenutí starých časů segregace v USA, které stále ještě přežívaly ve vědomí některých Američanů. Vážný incident se odehrál 21. března 1984, když se v Japonském moři srazila se sovětskou útočnou ponorkou K-314. Obě plavidla měla na palubě jaderné zbraně. Sovětská ponorka sledovala americkou 7. flotilu během námořního cvičení Team Spirit 84. Zcela náhodně se nečekaně vynořila přímo před rozjetou letadlovou lodí.

Když kapitán ponorky Alexander Jevsejenko zjistil, že je na hladině na kolizním kursu s CV-63, okamžitě nařídil nouzový ponor, ale bylo už pozdě. Zastavit na moři velkou a těžkou rychle se pohybující loď na krátkou vzdálenost není možné, a ani snaha o vyhnutí se neměla úspěch. Kitty Hawk doslova „přejela” záď ještě nedostatečně ponořené téměř 95 metrů dlouhé ruské ponorky s 94 lidmi na palubě, která tak nestihla uniknout kolizi.

Loď měla rozsáhlou operační historii

Pro mohutnou letadlovou loď srážka znamenala lehčí škrábnutí trupu pod čárou ponoru, přičemž protržení obšívky bylo jen nepatrné. Zaznamenáníhodný byl spíše menší únik paliva z proražených lodních zásobníků. Sovětská ponorka ale ztratila jeden ze šroubů, jenž zůstal zaseknutý do trupu Kitty Hawk. K němu se také přilepilo pár polymerových dlaždic z povrchu trupu sovětské K-314, které jí umožňovaly výrazně tišší pohyb pod vodou.

Obě kořistní součásti sovětské ponorky se pak staly vítaným „soustem” pro americké techniky. Zatímco Kitty Hawk po srážce pokračovala v plavbě a drobná poškození trupu zvládla opravit samotná posádka ještě na moři, ponorka K-314 přišla o energii a musela být odtažena do Vladivostoku.

Většinu bojové služby strávila USS Kitty Hawk CV-63 v oblasti Pacifiku a zúčastnila se i několika ostrých konfliktů. Největším bylo nasazení v době války ve Vietnamu, kdy se letadla z ní účastnila třeba potlačení ofenzivy Tet v roce 1968. Letadla z lodi se pak podílela například na úderech v Iráku nebo v Afghánistánu.

Jak velký rozdíl je podle vás v letadlových lodích s konvenčním a jaderným pohonem?

Zdroj: BusinessInsider

Diskuze Vstoupit do diskuze
114 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vlastnit auto bude výsadou boháčů. Zbytek lidí by si měl raději rychle zvyknout na jízdu autobusem a chůzi pěšky
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Současná válka proti Rusku má hluboké kořeny, Ukrajina byla sužována krutými konflikty po staletí
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Osvědčené praktiky, jak se zbavit bolesti kloubů. Bohatě stačí ležet v posteli a udělat 1 pohyb
adbz.cz
adbz.cz
5členná rodina bydlí v autobuse. Na nákladech ušetří 2/3 toho, co běžná domácnost, a mají mnohem víc