Video: ani výbuch nemusí válečnou loď potopit, i po tvrdých zásazích se může nějakou dobu udržet nad vodou

V posledních desetiletích byla nějaká větší vojenská plavidla potopena po zásahu nepřítelem jenom výjimečně, i když k několika takovým událostem přece jenom došlo. Námořnictva navíc potřebují vědět, nakolik jsou jejich zbraně účinné, a jak by jim odolala konstrukce lodí, a co na nich zlepšit. Ne vždy to ale může odhalit simulace, a tak nastupuje praxe. Někdy je tak starší plavidlo určeno jako cíl, na němž námořnictva testují, co potřebují. Ve videu pod článkem je třeba vidět americké námořnictvo, jak střílí na vyřazenou fregatu.

Na zničení lodi stačí 1 nebo 2 střely

Lodí zasažených moderními protilodními zbraněmi není mnoho, i když výjimkou je především zničení ruského křižníku Moskva v Černém moři v dubnu 2022. Stačily na něj 2 protilodní střely Neptun s hlavicí o hmotnosti 150 kilogramů, ale svou roli sehrálo v jeho potopení počasí (spíše ale z hlediska jeho zviditelnění). Účinnost torpéd pak zase mohla proti skutečné lodi vyzkoušet britská ponorka v roce 1982, kdy z ní odpálené torpédo poslalo ke dnu argentinský křižník General Belgrano; byl ale postaven ještě za druhé světové války.

#USSThach: The #Frigate that wouldn’t #sink! (#video)https://t.co/q9AD069949 pic.twitter.com/q9bBnWa2fc

— Proto Thema English (@eprotothema) February 24, 2019

Vzácný pohled na odolnost lodí však nabídlo cvičení RIMPAC 2016, kdy si americké námořnictvo a jeho spojenci zvolilo za cíl vyřazenou fregatu USS Thach třídy Oliver Hazard Perry. Na videu je vidět, jak ji nejprve zasáhla protilodní střela, pravděpodobně RGM-84 Harpoon, ale fregata zásah ustála, ačkoliv měla v trupu díru nad čarou ponoru. Bližší pohled pak ale ukázal značně vystouplou palubu pro vrtulník, což svědčí o vnitřních škodách. Na lodi na druhou stranu nebylo palivo ani střelivo, takže nemohla explodovat.

Torpédo loď zničí, ale potopení trvá

Velké škody na plavidlech pak dokáží napáchat torpéda, což mohla otestovat jedna z ponorek. Ta pravděpodobně použila standardní americké torpédo Mark 48, u něhož je hmotnost bojové hlavice 293 kilogramů. Exploze plavidlo jakoby nadzvedla a udělala do jeho trupu pod čarou ponoru obří díru. Přesto vrak fregaty ke dnu rychle neklesal, což svědčí o její odolnosti, a dávalo by to přeživší posádce šanci na záchranu.

Používání skutečných lodí jako cílů je ale dnes spíše výjimečné, záběry jsou tak svým způsobem poměrně vzácné. Když už je ale někdo za cíl zvolí, musí z nich nejprve odstranit všechny nebezpečné látky, aby nebyly problém pro životní prostředí, ale i tak to může být riskantní. V minulosti však byly využívány docela běžně, po 1. světové válce kupříkladu posloužily některé německé lodě jako cíle pro testy leteckého bombardování, po 2. světové válce pak zase byla vyřazená plavidla nasazena při testech jaderných zbraní, třeba u atolu Bikiny.