Z obřích bitevních lodí třídy Iowa letadlové lodě? Zcela reálné plány US Navy

Během druhé světové války se ukázalo, že v námořních bitvách jsou nejdůležitější letadla. Stavba nosičů je ale velmi nákladná, zvládá ji jen několik zemí.

i Zdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
                   

Když Sovětský svaz v 80. letech přišel s raketovými křižníky Kirov, hledaly Spojené státy odpověď na tato velká hladinová plavidla. Zrak padl i na čtveřici největších amerických bitevních lodí třídy Iowa, které tehdy ještě byly ve výzbroji. Šlo o plavidla z 2. světové války vyzbrojená mohutnými děly, jež se již do moderních námořních střetů nehodila. Padl proto návrh je přebudovat, vybavit raketami, a dokonce je změnit v letadlové lodě.

Velikost nebyla problém

Na první pohled se to zdál být reálný nápad. Lodě třídy Iowa mají výtlak téměř 50 tisíc tun a délku přes 262 metrů. Mnohé současné letadlové lodě jsou menší, proto by se na nich prostor pro letadla asi našel. Podle plánů, které se ocitly na papíře, by to znamenalo odstranění mohutné třídělové věže na zádi plavidla. Místo ní by byla na loď instalována paluba, z níž by mohly startovat letouny, případně by se instaloval odpalovací systém pro letadla.

Uvažovalo se nejčastěji o tom, že by loď mohla nést zhruba 12 stíhacích letounů Harrier. Ty potřebují ke startu jen velmi malý prostor a mohou kolmo přistávat. Bývaly nebo ještě jsou využívány na některých menších letadlových lodích a svoji užitečnost ukázaly třeba ve válce o Falklandy. Existoval i návrh na zřízení šikmé paluby a katapultu pro letouny F/A-18 Hornet, i když zde je otázka, zda by taková přestavba byla reálná.

Lodě také měly mít doplněnu raketovou výzbroj. Konkrétně odpalovací zařízení střel Tomahawk a protilodních raket Harpoon. Tato modernizace nakonec provedena byla, konkrétně loď měla k dispozici 32 Tomahawků a 16 střel Harpoon. Plavidla dostala i čtyři systémy Phalanx CIWS, které slouží k blízké ochraně plavidel proti přilétajícím střelám, ale mohou pálit i na lehké a rychlé lodě, jež by plavidlo ohrožovaly.

Přednost dostaly výsadkové lodě

Americká administrativa se ale nakonec odhodlala jen k této modernizaci, přeměna na letadlové lodě skončila u ledu. Jedním z důvodů byl věk bitevních lodí. A také skutečnost, že jejich provoz nebyl příliš efektivní a byl příliš náročný na personál. Letadla Harrier a v současné době moderní F-35B navíc mohou startovat z modernějších útočných výsadkových plavidel, kde jdou kombinovat spolu s vrtulníky nebo stroji V-22 Osprey. Bitevní lodě šly na začátku 90. let do výslužby a jsou z nich muzea.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
USS Lexington měl být původně bitevním křižníkem

Ačkoli pro někoho může být nápad na přebudování bitevního plavidla na letadlovou loď absurdní, nebylo by to poprvé, co se tak stalo. Jednalo se navíc o zdařilou přestavbu. Letadlové lodě Lexington a Saratoga začaly být na konci první světové války stavěny jako bitevní křižníky. Nakonec ale byly dokončeny jako letadlové lodě. Nesly až 90 letadel. Lexington byl v roce 1942 potopen v Korálovém moři. Saratoga sloužila celou válku. V roce 1946 se stala cvičným cílem při testu jaderné pumy na atolu Bikiny.

Jak efektivní mohly být letadlové lodě Iowa?

Zdroj: TechInsider
Diskuze Vstoupit do diskuze
101 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články