Nejsilnější dělostřelecký systém světa 2S7M Malka „ztratil hlaveň“: ta explodovala a zabila obsluhu, pro Rusko je to velká ostuda

Samohybné dělostřelecké zařízení 2S7M Malka se honosí titulem „Nejvýkonnější dělostřelecký systém na světě“. Jak tomu ale bývá, není všechno zlato co se třpytí. A v tom ruském světě to platí dvojnásob. Zmíněné zařízení je vlastně modernizovaný 2S7 Pion sovětské (a dnes ruské) produkce a někdy proto nese označení Pion-M. Disponuje kanónem typu 2A44 ráže 203 mm a nutno podotknout, že se jedná o impozantní zbraň schopnou vystřelovat jaderné projektily.

2S7M Malka je chloubou ruského dělostřelectva

Důvodů, proč se jedná o velice efektivní dělostřelecký systém, je hned několik. Celou modernizaci zajistily Kirovského závody v Petrohradě, kde dostala Malka hned několik vylepšení. Oproti původní verzi to je například kvalitnější obložení pásů, díky nimž má podvozek uváděnou životnost až 10 000 kilometrů, což je na podobný systém slušný výkon. Namontována pak byla také aparatura pro řízení palby s automatickým příjmem dat.

Zdokonalen byl rovněž dálkový nabíjecí mechanismus, který umožňuje nabíjet při libovolném polohovém úhlu hlavně, aniž by musela být hlaveň vrácena do vodorovné polohy. Z kanónu je přitom možné střílet nepřetržitě až 3 hodiny, přičemž tempo výstřelů je zhruba 2,5 výstřelu za minutu. Obsluhu zajištuje 6 vojáků a právě nedávno zdokumentovaný incident měl za následek nejen poškození děla, ale také pravděpodobně zmařil životy obsluhy. Což je u takto pokročilé zbraně skutečná ostuda.

Kvalitní dělo 2S7M Malka s mizernou municí

Fotka zničeného děla ukazuje dělostřelecký systém s urvanou hlavní a poškozeným okolím. Kanón této ráže (203 mm) přitom vystřeluje projektily s hmotností až 103 kilogramů. Pokud tedy obsluhu nezabila samotná exploze, tlaková vlna určitě. Příčiny této situace nejsou úplně jasné, dle diskuzí ale stojí za výbuchem nekvalitní munice.

Rusko se potýká s nedostatkem kvalitní munice dlouhodobě, což dokazují i boje na Ukrajině, při nichž vojáci federeace využívají i severokorejské a běloruské střely. V tomto případě pravděpodobně došlo k detonaci zápalnice ještě v hlavni, což nasvědčuje nevhodnému zacházení s dělostřeleckými granáty, jejichž kvalitu ale například u ukořistěné munice nelze zaručit.

Stejný problém může nastat u dlouhodobě skladovaných granátů v nevhodných podmínkách, což často vede k degradaci pohonné hmoty samotného projektilu. Té se mohou změnit fyzikální vlastnosti a neštěstí je na světě. A teď si zkuste představit, že se bude podobný incident opakovat s municí s případnou jadernou střelou. Jelikož je dělostřelectvo stále králem bojiště, lze očekávat, že nebudou podobné případy ojedinělé.