Pilířem bojeschopnosti armád nejsou jen zbraně a svalnatí bojovníci. Zcela zásadní podíl na jejich úspěchu má logistika, především doprava.
Rozpočteně se na jednoho vojáka současných armád jedná o více, než 100 kg různého materiálu denně. Transport materiálu je nejzranitelnější součást současných vojenských operací. Problém vyřešila na světové úrovni automobilka Tatra, přesněji Tatra Trucks, součást Holdingu CSG.
Bylo zapotřebí zvýšit ochranu řidičů
Světové války, stejně jako války ve Vietnamu, Afghánistánu a Iráku potvrdily, že bez dostatečné logisticko-transportní podpory nelze zvítězit. Vítězní bojovníci doslova stojí na ramenech logistiků. Tytéž války potvrdily, že roste ohrožení řidičů nákladních automobilů. Většina vozidel, která se pohybují po frontových komunikacích současnosti, jsou nákladní automobily.
V případě přerušení automobilního transportu může vypomáhat letectvo, ale to obvykle nedisponuje dostatečnými kapacitami z hlediska objemu a hmotnosti materiálu, tím méně dostatečným počtem letišť. V případě využití vrtulníků jsou náklady ještě podstatně vyšší, než u letadel s pevnou nosnou plochou a vrtulníky operující z polních letišť jsou výborným a extrémně drahým cílem.
V mnoha zemích Asie a Afriky je minimální síť železnic, a pokud ano, jsou v době válek nefunkční. Páteří transportu, nejen pro potřeby armády zůstávají nákladní automobily.
Od husitských vozů k válkám třetího tisíciletí
Historicky první obrněné dopravní prostředky byly husitské fasuňkové vozy. Nákladní automobily s pancéřovanou kabinou se objevily sporadicky v období první světové války. V malém množství rovněž v sovětské, německé, britské a francouzské (svobodní Francouzi) armádě v době druhé světové války. Jednalo se většinou o malosériové improvizace.
Po vyhlášení státu Izrael roku 1948 byly komunikace spojující města a kibucy (zemědělské osady socialistického typu) vzájemně zásobovány pomocí nákladních automobilů. Vzhledem k teroristickým útokům bylo nutné zajistit ochranu řidičů i vezeného materiálu. Vznikaly improvizované obrněné náklaďáky, známé podle vícevrstevného pancéřování jako „sendviče.“
Nákladní automobily s různým, většinou improvizovaným pancéřováním nasadili jako první Francouzi za válek ve Vietnamu a Alžíru, kde jako první použili tvarování dna vozidel do V s cílem snížení účinku min a nástražných výbušných systémů. První moderně konstruované, nicméně opět improvizované nákladní automobily s vysokou balistickou odolností začali používat farmáři v Rhodesii na obranu před levičáckými teroristy z ANC.
Následovali je Američané ve Vietnamu a Sovětská armáda v Afghánistánu, později v Čečensku. Improvizovaná obrněná vozidla na bázi nákladních aut se objevila rovněž za občanských válek v Jugoslávii. Také v prvních létech války v Iráku se dostaly na komunikace různé, místy stále improvizované konstrukce. Teprve v průběhu válek po 11. 9. 2001 v Afghánistánu a Iráku se postupně prosadily velkosériově vyráběné pancéřové kabiny pro nákladní vozidla.
Již v bývalé ČSSR se objevily pancéřované nákladní automobily. Jako první lze uvést vozidlo Praga V3S s pancéřovou kabinou, která sloužila jako podvozek samohybného protiletadlového dvojkanónu PlDvK vzor 53/59, známý jako Ještěrka. V případě spuštění zbraně na zem, sloužilo vozidlo jako obrněný náklaďák. Roku 1970 následoval samohybný raketomet vzor 70, mnohdy nesprávně označovaný jako GRAD s pancéřovou kabinou pro obsluhu, využívající podvozek Tatra T813.
Koncem osmdesátých let se objevil prototyp těžkého nákladního automobilu Tatra T815 pro ženijní vojsko, opět s pancéřovou kabinou. Jednalo se o kombinovaný zatarasovací systém Križan a přepravník zodolněného velitelského stanoviště. Ve stejné době probíhal vývoj víceúčelového kolového obrněného transportního vozidla na podvozku Tatry T815 s označením TATRAPAN.
Vývoj byl po rozdělení republiky dokončen na Slovensku a vozidlo je ve více verzích zařazeno do výzbroje ASR. Poslední verze 8×8 CC na podvozku Tatra T815-7 slouží k transportu kontejnerů, a to jak nákladních, tak například velitelského stanoviště radarového systému protivzdušné obrany.
Tatra a Plasan
Česká armáda se v devadesátých letech minulého století začala zúčastňovat na misích mimo Evropu. Zkušenosti z Afghánistánu a Iráku potvrdily potřebu nákladních vozidel s balisticky odolnou kabinou. Proto byl realizován společností Tatra mezifiremní vývoj takových kabin pro automobily TatraT815-7 Force, a později novější T810 Tactic.
Tatra Force kombinuje s pancéřovou kabinou bezkonkurenční průchodivost v terénu se špičkovou ochranou. Výhody jsou modulární systém konstrukce podvozku, vysoká torzní a ohybová tuhost podvozku, kardanové hřídele chráněné v centrální rouře páteřového podvozku, regulace světlé výšky (světlost) podvozku v případě vybavení vzduchovými vaky, vysoká průchodivost a přepravní rychlost v náročném terénu a vysoká stabilita při jízdě v zatáčkách a ve svazích.
Vozidla s touto pancéřovou kabinou jsou ve výzbroji naší, polské, izraelské i dalších armád. Verzi s podvozkem 4×4 lze přepravovat transportními letouny C-130 Hercules.
Vývoj dalšího typu pancéřové kabiny byl realizován ve spolupráci s izraelskou společností Plasan, která sídlí v kibucu Sasa. Zkušenosti počínající rokem 1948 se zúročily ve vývoji pancéřování a pancéřových kabin pro kolová a pásová vozidla armád i bezpečnostních sil po celém světě. Ostřílení kibucníci se za šedesát let propracovali od pěstování citrusů na poušti k technologiím 21. století. Společnost má pobočky v USA, kde rovněž realizuje vývojovou i výrobní činnost.
Pro automobily Tatra Force byla vyvinuta kabina s bezkonkurenční odolností 3-3a/3b, což je úroveň srovnatelná s pancéřováním současných obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty podle normy NATO STANAG 4569. Základní verze této kabiny je určena pro tři vojáky. Roku 2015 byl ukončen vývoj takzvané dlouhé verze pro pět osob. Uvedená pancéřová kabina má zcela nové a původní konstrukční řešení, které obsahuje integrované prvky ochrany proti výbuchu protitankové miny.
Má modulární systém pancéřování, který se skládá z více vrstev s různou balistickou odolností. Vzhledem k ergonomickému řešení nedošlo k omezení pohodlí osádky, ani užitných vlastností kabiny. Dveře se otevírají pomocí hydropneumatického zařízení. Antišoková sedadla pohlcují energii tlakové vlny při explozi miny, nebo nástražného výbušného systému pod vozidlem.
Automobily s touto kabinou lze rovněž přepravovat transportními letouny C-130 Hercules a A400 Atlas. Mohou sloužit nejen jako nákladní vozidla, ale rovněž jako platforma různých zbraňových systémů, především dělostřeleckých a raketových. Kombinace bezkonkurenční průchodivosti a balistické ochrany tvoří z automobilů Tatra T815-7 Force s kabinou nejen špičkovou součást vybavení naší armády a policie, ale rovněž úspěšný exportní produkt.
Bez nadsázky lze konstatovat, že automobily Tatra T815-7 Force s pancéřovými kabinami jsou královnami frontových komunikací.
Zdroj: MVK
Námořní technika
|
PŘEČTENÍ: 24452
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 27897
