AČR používá jedno z nejlehčích odminovávacích vozidel na světě. Božena válčí s minami doma i v zahraničí

Jednoduchý robotický systém by mohl společně se znalostmi našich, případně slovenských vojáků napomoci při odminování terénu v poválečné Ukrajině. Poměrně moderně řešené miny se objevily již v době americké občanské války v 60. letech 19. století. Velmi se rozšířily především za druhé světové války, ale rovněž v následujícím období. Bez ohledu na všelijaké dohody je monitorováno použití různých min, a to oběma stranami v současné válce na Ukrajině.

Božena jde do armády

V období druhé světové války se objevily sériově vyráběné mechanické odminovávací systémy, obvykle ve formě obrněných vozidel. Jako vysoce efektivní se ukázal systém takzvaných cepů. V praxi se jedná o rotující válec opatřený závažími na řetězech, která promrskávají povrch terénu. Britské tanky s takovými cepy byly nasazeny poprvé v severní Africe. Následně prokázaly svoji užitečnost po vylodění spojenců v Normandii v červnu 1944, kde se jednalo o tanky amerického původu M4 Sherman s bojovým jménem Crab.

Vývoj dálkově ovládaných robotických vozidel pro vojenské účely začal v Československu počátkem 90. let minulého století. Následně práce pokračovaly především v Brně na Univerzitě obrany a ve výzkumných ústavech ve Slavičíně, Brně a Vyškově. Řada zajímavých konstrukcí se bohužel nedostala do sériové výroby. Nejznámějším současným robotickým vozidlem domácí výroby je víceúčelový typ TAROS.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Na Slovensku se po rozdělení republiky (31. 12. 1992 ve 24.00 hodin) rozběhla výroba vysokozdvižných vozíků Locust (saranče) v Krupině. Později převzala výrobu společnost Way Industry. Konstruktéři roku 1995 vtipně transformovali dopravní a stavební vozidlo pro potřeby odminování, přičemž dostalo „bojové“ jméno Božena. První verze s pozdějším označením Božena 1 se dostala ve dvou kusech i do výzbroje naší armády. Výhodou nevelkého kolopásového systému je jeho lehkost, která však snižovala odolnost vůči explozím protitankových min.

Následovaly vylepšené verze Božena 2, Božena 3 a Božena 4, které se měnily konstrukčně i vzhledově. Především poslední z nich byla úspěšně nasazena v několika zemích při odminovávání rozsáhlých prostorů. Boženy lze zároveň využít pro různé zemědělské, lesnické a stavební práce. To je dáno modulárním systémem výměnných pracovních nástavců a mechanizmů. Poslední novinkou je rozměrná bariéra pro policii, jež je určená k pohyblivému zatarasování komunikací.

Božena AČR se účastnila mise v Jordánsku

V roce 2006 byla poprvé předvedena zcela nová verze s označením Božena 5. Podstatně odolnější a sofistikovanější provedení se na první pohled liší od předchozích, a to šestikolovým podvozkem. V podstatě se jedná o pásové vozidlo, kterým lze manipulovat i na kolech po sejmutí pásů. Tato možnost je využívána především při přepravě kontejnerem, kdy jsou demontovány pásy a cepákové zařízení přepravované v samostatném kontejneru.

Výhodou Boženy 5 jsou především malé rozměry, velmi dobrá průchodivost v terénu a odolnost, vše i ve srovnání s konkurenčními typy. Výrobce realizuje průběžně další modernizace zaměřené na širší spektrum použití.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK

Božena 5 se dosud dostala do výzbroje Angoly, Bosny a Hercegoviny, Ghany, Chile, Chorvatska, Jihoafrické republiky, Kanady a USA. Dvě z výzbroje naší armády se zúčastnily mise v Jordánsku, jež byla zaměřena na vyčištění rozsáhlých prostorů nebezpečných výskytem staré dělostřelecké a ženijní munice. Obsluhy hodnotí na základě zkušeností z mise tato vozidla kladně.

Základní technický popis vozidla

Integrační součástí konstrukce vozidla je ocelová vana, v níž se nalézají pohonná soustava a řídicí mechanizmy. Samostatnou skupinu tvoří cepák, konkrétně pohyblivý rám s válcem osazeným řetězy se závažími – cepy. Základ pohonné soustavy tvoří vznětový motor Tatra T3A, který zajišťuje pohon hydraulického čerpadla umístěného v přední části vozidla.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK

Čerpadlo pohání tlakovým médiem (hydraulickou kapalinou) hydromotory, jež zajišťují pohyb kol podvozku a pomocí hydraulických válců rovněž zdvihání cepáku. Menší hydromotory pohánějí rotující válec s cepy. Vozidlo ovládá strojník na dálku vysílačkou. Přitom se může buď pohybovat v okolí, nebo je ukryt v pancéřové klimatizované budce, která jej chrání před střepinami munice či submunice, obvykle ženijní, případně dělostřelecké, či letecké, kterou cepy iniciují.

Přijímač ve vozidle předává povely servosystému, který ovládá elektromagnetické ventily přepouštějící podle potřeby hydraulickou kapalinu. Na střeše karoserie jsou umístěny kamery, jež přenášejí obraz o situaci před vozidlem na displej ovládací skřínky strojníka. K přepravě po komunikacích slouží dvounápravový podvalník tažený za nákladním automobilem Tatra T815.

Hlavní takticko-technická data:

Úplná hmotnost 11 720 kg

Hmotnost vozidla bez cepáku 9 700 kg

Délka vozidla 4 410 mm

Šířka vozidla 2 415 mm

Výška vozidla 2 170 mm

Délka cepáku 2 320 mm

Šířka cepáku 3 580 mm

Jak rozsáhlé použití těchto ženijních vozidel bude třeba po skončení konfliktu na Ukrajině?

Zdroj: ArmedConflicts, autorský komentář MVK