C-RAM Centurion Phalanx je mocný systém, který smrští projektilů ničí přilétající střely, minometné granáty či drony. Kyjev o něho žádá

Během akcí Iráku a v Afghánistánu se američtí vojáci často dostávali pod palbu různých povstaleckých jednotek a bojovníků. Ti si většinou počkali na příhodný okamžik, vypálili proti nějaké základně několik raket nebo minometných granátů a utekli. Proti takové strategii byli vojáci téměř bezmocní. Nutnost chránit jednotky vedla k vývoji systému C-RAM Centution Phalanx. Ukázal se jako velmi účinný. Hodil by se v současnosti i Ukrajině.

Stačilo upravit námořní systém

Když vyvstal problém s ochranou základen proti gerilovým minometným a raketovým útokům, společnost Raytheon přišla s velmi chytrým nápadem. Uvědomila si, že americké ozbrojené síly, konkrétně námořnictvo, disponují vhodným systémem, který by šel využít. Jedná se o Phalanx CIWS, sloužící k blízké ochraně lodí proti raketám, letounům nebo plavidlům.

Je tvořen původně leteckým palubním šestihlavňovým rotačním kanonem 20mm M61A1 Gatling, případně vylehčenou variantou A2, vystřelující samodestrukční náboje M-246 nebo M-940 volitelnou rychlostí 3 000 nebo 4 500 výstřelů za minutu (při zkouškách bylo dosaženo až 6 000–6 600 výstřelů za minutu), a radarem, který ho řídí. Systém tedy stačilo upravit pro použití americkými pozemními silami.

Úprav se muselo udělat jen několik, především však bylo nutné zajistit, aby systém C-RAM byl schopen spolupracovat v reálném čase s různými systémy, jako jsou například další radary. Vznikly dvě verze, které jsou mobilní. Jedna více, protože je namontována přímo na nákladním automobilu Oshkosh HEMTT A3.

Druhá je na přívěsu, jenž musí být na místo určení dopraven tahačem. Kromě radaru systém disponuje i vlastním generátorem a obrovskou zásobou munice, je tedy samostatný a kdekoli použitelný. Obsluhují ho čtyři vojáci a jeho hmotnost je 24 tun.

Projektil se na konci dráhy zničí

Jeho rotační kanon dokáže při běžném nasazení vychrlit 3 nebo 4,5 tisíce ran za minutu. V jedné salvě proti cíli vypálí na 300 projektilů. Protože se pozemní verze používá i v zastavěných oblastech, není nabíjena wolframovými protipancéřovými náboji jako letecký a námořní, ale speciální sebedestrukční municí. Projektil při zásahu nebo na konci své dráhy stanovené na vzdálenost 2 kilometry exploduje a rozpadne se na malé kousky. To eliminuje riziko, že by byl někdo dopadajícími projektily zabit, či vážněji zraněn.

C-RAM (Counter Rocket, Artillery and Mortar) neboli Centurion Weapon System je tedy pozemní verzí námořního systému Phalanx se schopností integrace s dalšími pozemními i leteckými senzory a systémy kontroly bojiště v jeho okamžitém dosahu. Je to v podstatě rychlopalný rotační 20mm kanón, který počítačem řízeným radarem automaticky zachycuje, sleduje a ničí nepřátelské hrozby, jež pronikly všemi ostatními obrannými systémy. 

iZdroj fotografie: Uživatel Pritishp333 / Creative Commons / CC BY-SA

Systém představuje revoluční přístup k boji proti aktivitám povstalců, protože dokáže zachycením raket, dělostřelectva a minometných nábojů ještě ve vzduchu před dopadem předcházet hrozící škody. Phalanx byl poprvé testován jako pozemní systém zbraní Centurion v listopadu roku 2004, kdy úspěšně prokázal svou schopnost poskytovat do té doby téměř nedosažitelnou ochranu pozemních cílů, ne nepodobnou izraelskému systému obrany „IRON DOME” proti raketám Palestinců vypalovaným ve velkém množství přes hranice na izraelská města. 

Phalanx je ovšem konstruován pro mobilnější použití, hlavně může být propojen s množstvím senzorů a systémů, jež jeho elektronika nalezne a vyhodnotí jako „přátelské” po aktivizaci v nějakém prostoru, který má střežit. Většinou s nimi vytvoří sledovací síť. Něco podobného vytvořili i v Rusku, tam se ovšem soustředili pouze na mobilní samostatné řídící centrum pro systémy PVO již rozmístěné v určité oblasti. Integrace do systému řízení palby PVO a velení probíhá ne zcela automaticky. Tento systém byl již také ukrajinskými silami letos ukořistěn.

Pomoc proti dronům na Ukrajině

V roce 2009 byl zbraňový systém Raytheon Centurion vystaven na obranné výstavě DSEI v Londýně ve Spojeném království. Na výstavě bylo uvedeno, že Phalanx úspěšnými testy poprvé v listopadu 2004 prokázal svou schopnost poskytovat bezkonkurenční pozemní ochranu. Jeho hlavní schopnost kromě přesně a rychle vedené palby rotačním 20mm kanónem je skutečnost, že Phalanx může být efektivně propojen s množstvím senzorů a systémů.

Ty jsou rozmístěny v bráněném území tak, aby poskytovaly zastřešující „informační” ochranný deštník určených prostor a míst na zemi. První C-RAM byl poslán do Iráku koncem roku 2006, aby chránil Zelenou zónu (velká oblast v Bagdádu, která se změnila na americkou základnu). Bylo ověřeno, že C-RAM dokáže zničit při nasazení vysoké procento raket a minometných granátů vypálených a letících v dosahu jeho integrované kanonové výzbroje. 

iZdroj fotografie: Thomas Hart / Creative Commons / CC BY-NC

Během posledních dvou let svého nasazení v Iráku zachytily systémy Centurion přes 100 raket nebo minometných granátů, vypálených a namířených na Zelenou zónu. V lednu 2021 byl systém C-RAM například použit i k sestřelení „invaze” dronů zaměřujících se na komplex letiště v Bagdádu. Systém se i v tomto zaměření ukázal jako velmi účinný.

Zpětné vyhodnocení pak prokázalo, že při gerilových útocích v Iráku nebo Afghánistánu dokázal zničit 70 až 80 % přilétajících raket a minometných granátů. I proto Ukrajina nyní vznesla žádost, zda by jí USA nějaké systémy Centurion Phalanx nedodaly. Mohly by u velkých měst sloužit k sestřelování řízených raket či íránských sebevražedných dronů, které Rusko posílá dnes ve velkém počtu na ukrajinské civilní cíle.