Chytrá protitanková munice z Evropy zneškodnila ruský protiletadlový systém Tor-M2: zavrtala se do něj jako do másla

Munice SMArt 155 nebo 155 BONUS do moderních houfnic si dokáže v místě určení najít vlastní obrněný cíl. Nepomůže proti ní ani reaktivní pancíř nebo slat mříže.

155 BONUS i Zdroj fotografie: Uživatel Swadim / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Moderní západní děla mohou používat různé druhy naváděné munice, a jedním z nich jsou protitankové projektily. V evropských zemích jsou do nejčastěji používaných houfnic ráže 155 milimetrů vyráběny hned dva druhy: německý SMArt 155 a francouzsko-švédský 155 BONUS. Jsou přitom nesmírně účinné, přičemž jeden z nich zničil na Ukrajině ruský systém protivzdušné obrany Tor-M2, a oba mají prokazatelně na svědomí i tanky a obrněná vozidla.

Inteligentní munice má speciální penetrátor

Že jeden z těchto projektilů ruský systém zasáhl dokazují fotografie na sociálních sítích, na nichž je vidět zásah vedený seshora, a zdá se, že projektil provrtal svůj cíl, tedy Tor-M2, skrz naskrz. Oba druhy inteligentní evropské munice útočí právě shora, kde bývá pancéřování nejslabší, a otvory odpovídají výbušně vytvořenému penetrátoru. V podstatě jde o výbuchem vytvarovaný a urychlený kus těžkého kovu se schopností prorazit i silný pancíř. Výhodou je, že proti takovému penetrátoru téměř neúčinkuje reaktivní pancíř nebo používané ochranné „slat“ mříže.

Princip fungování obou druhů munice je téměř totožný, i když se v určitých detailech odlišují. Firmy začaly na těchto granátech pracovat poté, co mnoho zemí přistoupilo na zákaz kazetové munice dříve používané dělostřelectvem i proti obrněným cílům. Submunice totiž často neexplodovala a představovala nebezpečí například pro civilisty ještě desetiletí po konfliktu. Projektily nové munice jsou děleny jen na dvě části, a pokud nenajdou cíl, tak se samy zničí.

Dělostřelci mohou za pomoci této munice ničit tanky a obrněné cíle do vzdálenosti 27,5 kilometrů v případě munice německé, a do 35 kilometrů v případě francouzsko-švédské. Když obsluha dostane informace, v jaké oblasti se cíl nachází, tak projektil vystřelí a ten se následně rozdělí na dvě části, přičemž každá padá dolů samostatně. V případě německé munice jsou vybaveny vlastním milimetrovým radarem a infračerveným čidlem, zatímco v druhé zmíněné je místo radaru použit LIDAR; infračervené čidlo má také.

Pád granátu brzdí padák nebo křidélka

O ohyb projektilu SMArt 155 se stará malý padák, na němž projektil rotuje a snímá tak rozsáhlou plochu pod sebou. V případe munice BONUS se o pohyb starají speciální křidélka, která navedou projektil přesně nad cíl, a jakmile je v optimální výšce nad ním, tak dojde k odpálení penetrátoru. Jelikož útočí seshora, kde mají tanky a obrněná vozidla nejslabší pancéřování, je pravděpodobnost zničení cíle velmi vysoká. A díky tomu, že je jeden projektil dělen na dvě části, může výstřel zlikvidovat i dva cíle najednou, pakliže se v oblasti nachází.

Ze záběrů na sociálních sítích je zřejmé, že Ukrajina dostala od svých spojenců ze Západu oba typy této munice. Používat je přitom může v houfnicích jako jsou německé PzH 2000, francouzské CAESAR, americké M109, a pravděpodobně i v dalších. Kromě Ukrajiny mají tyto typy munice ve výzbroji některé země NATO, Švédsko, Finsko a Švýcarsko.

Jak nebezpečná zbraň je podle vás naváděná protitanková munice?

Zdroj: TechWp
Diskuze Vstoupit do diskuze
103 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články