Nová čínská hrozba. Dokáže protitanková řízená střela zničit tchajwanské Abramsy?

Peking se již nějakou dobu připravuje na invazi na Tchaj-wan. Zintenzivnil také svou vojenskou modernizaci a výhrůžnou rétoriku. Před několika měsíci Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) oznámila, že provedla test nového protitankového raketového systému v rámci takzvaného „tchajwanského cvičení“. Test, se uskutečnil v rámci cvičení vylodění v Pochajské zátoce na začátku tohoto roku, a pravděpodobně mělo sloužit jako vzkaz jak Tchaj-wanu, tak Spojeným státům, píše server National Interest.

Varování Tchaj-wanu

Deník South China Morning Post uvedl, že raketová brigáda z velitelství Severního operačního prostoru provedla ostré střelby nové řízené protitankové zbraně namontované na vozidle. Peking přesně neupřesnil, o jaký systém se při nedávném cvičení jednalo, ale analytici spekulují, že to pravděpodobně byla HJ-10 (nebo také Rudý šíp-10). Ta byla vyvinuta pro boj s nepřátelskými obrněnými vozidly, jako je hlavní bojový tank M1A2 Abrams, jejichž dodávky by měly v příštím roce začít pro tchajwanskou armádu.

iZdroj fotografie: Uživatel Mil.ru / Creative Commons / CC BY-SA

HJ-10 je protitanková řízená střela s dostřelem s minimálním dostřelem 3 kilometry a maximálním až 10 kilometrů. Délka střely je 1850 milimetrů a hmotnost dosahuje 43 kilogramů. Může být naváděna pomocí optického kabelu, laserového zaměřování, infračerveného paprsku a radaru z navádějícího vozidla. Raketa by měla podle odhadů prorazit až 1400 milimetrový plát oceli chráněný reaktivním pancířem. Pozemní verzi střely mohou nést obrněné transportéry ZBD-04A a Typ 08/VN1 AT nebo může být odpálena z těžkého nákladního vozu. Existují i verze, kterými mohou být vyzbrojeny bitevní vrtulník Z-10 nebo drony.

„Cvičení bylo určitě zaměřeno na tchajwanské tanky M1A2 Abrams,“ uvedl pro South China Morning Post čínský vojenský analytik Sung Čung-pching z Hongkongu. „Čína si uvědomila, že rétorická varování jsou proti Tchaj-wanu, který se stále více přiklání k nezávislosti, k ničemu. Proto nyní zintenzivňuje nacvičování invaze, aby ukázal, že pevnina je dobře připravena ostrov kdykoli získat zpět.“

Bude tchajwanský Abrams nejlepším tankem světa?

V roce 2019 Tchaj-pej oznámil, že koupí v USA vyrobené Abramsy a další techniku v hodnotě 2,2 miliardy dolarů. Prodej by měl zahrnovat sto tanků M1A2T, čtrnáct vyprošťovacích vozidel M88A2, šestnáct transportérů těžké techniky M1070A1 a dvě stě padesát ručních protiletadlových střel Stinger. Dodávky tanků by měly začít v příštím roce. V arzenálu ostrovní republiky by Abramsy měly nahradit zastaralé tanky M60.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY-SA

M1A2T je tchajwanská verze nejnovějšího tanku M1A2C americké armády a je vybaven vylepšeními, která zahrnují věž nové konstrukce, novou pomocnou elektrickou jednotku a datové spojení s chytrou municí s nastavitelnou roznětkou. Tchaj-wan usiluje o nákup tanků Abrams již více než deset let, aby posílil své stárnoucí tankové síly. Ostrovní stát zůstává jedním z posledních provozovatelů tanku M60 Patton z dob studené války, které se tchajwanská armáda v posledních letech postupně snaží modernizovat.

V Himalájích proti Indii

Zatímco tchajwanské tanky M1A2T jsou zatím pouze pravděpodobnými cíli, v jiné oblasti může HJ-10 být použit daleko dříve. Peking by mohl nasadit svůj protitankový raketový proti indickým tankům T-72 a T-80, které jsou v současné době rozmístěny v údolí Ladákh podél sporných hranic s Indií. Čína v srpnu 2020 rozmístila v regionu lehká obrněná vozidla, která slouží jako nosiče odpalovacího zařízení střel HJ-10. Dokonce bylo jako varování Indii provedeno cvičení zahrnující ostré střelby z HJ-10 ve výšce 4 500 metrů.

iZdroj fotografie: Srđan Popović / Creative Commons / CC BY

Otázkou zůstává, jak HJ-10 snáší extrémní zimní mrazy. Jak ukázaly zkušenosti s podobnými systémy západní, ale i ruské provenience, dlouhodobý pobyt v mrazech jim právě nesvědčí.  Přesto nedávné události naznačují, že Peking novému systému velmi důvěřuje, ať už při obojživelném vylodění, nebo při nasazení v Himalájích. V každém případě se jedná o další reálnou hrozbu, kterou Peking hrozí svým sousedům.

Zdroj: National Interest