Když někdo zmíní název firmy Food Machinery Corporation, asi vás nenapadne, že stojí za jedním z nejspolehlivějších a nejoblíbenějších obrněných transportérů v historii vojenství.
Ale je tomu opravdu tak, tenhle konglomerát z Pensylvánie už stihl vyrobit více než 80 tisíc transportérů M113. A s jejich výrobou zdaleka nekončí. Základní charakteristiky aktuálně vyráběných M113 jsou:
- Počet členů posádky + počet pasažérů: 2+11
- Maximální rychlost: 68 km/h na zemi, 6 km/h ve vodě
- Dojezd: 480 km
- Základní výzbroj: kulomet M2 Browning
Odlehčená konstrukce
Obrovskou devízou pásového obrněného transportéru M113 je jeho odlehčená hliníková konstrukce, která při zachování maximální možné odolnosti vozidla a bezpečí přepravovaných vojáků umožnila výrazně snížit hmotnost tohoto obrněnce. Nižší hmotnost se samozřejmě pozitivně projevuje na jeho rychlosti, zvýšeném dojezdu a také lepší manévrovatelnosti v náročném terénu. A v neposlední řadě je i díky odlehčené konstrukci M113 obojživelný.
Desítky variant
Druhou velkou výhodou M113 je jeho variabilita. Za šest dekád existence tohoto stroje vzniklo několik desítek oficiálních a celá řada neoficiálních variant. Některé se liší jen výzbrojí, u jiných proběhly zásadnější změny. Varianta M163 Vulcan je například vybavena šestihlavňovým protiletadlovým kanonem, M901 je obávaným stíhačem tanků s řízenými střelami BGM-71 TOW. A existují i nebojové varianty, které slouží jako armádní ambulance nebo průzkumné či štábní vozidlo.
Zelený drak i Pouštní taxi
Díky svému rozšíření po celém světě si transportér M113 vysloužil celou řadu přezdívek. Zatímco vojáci Severního Vietnamu měli z těchto strojů strach, a tak jim říkali Zelený drak, Izraelci, kteří je mají ve výzbroji, M113 pro jeho rychlost přezdívají Gepard. V Austrálii mu pak vojáci říkají Pouštní taxi, zatímco v německé armádě se mu obvykle z nějakého důvodu říká Sloní bota, případně Vana.
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 7930
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 8423
