Osobní granátomety již nejsou dělostřelectvem chudého muže. Těchto 5 smrtících zbraní to dokazuje

Dnes jsou nedílnou součástí moderního boje a válečný konflikt si bez nich již nejde téměř představit. Z vysmívané, notoricky nepřesné a nespolehlivé zbraně s přezdívkou „dělostřelectvo chudého muže“ se granátomety staly vysoce sofistikovanou, přesnou a ničivou zbraní. Dnes se objevují nejen jako jednoduché jednorázové odpalovače, ale i jako automatické zbraně. Zde je výběr 5 nejzajímavějších granátometů.

1) M32

Původně jihoafrický Milkor MGL (Multiple Grenade Launcher) byl vyvinut již v roce 1983. To však nic nemění na tom, že se jedná o obzvláště obávanou zbraň. M32 je 40 milimetrový granátomet s bubnovým zásobníkem na 6 nábojů. K dispozici jsou vedle tříštivých i protipancéřové a zadýmovací náboje. Pro policejní jednotky jsou k dispozici i gumové náboje a granáty plněné slzným plynem. 

Hmotnost prázdného granátometu je 5,9 kilogramu a délka s pažbou 779 milimetrů (bez pažby pak 556 milimetrů). Kadence zbraně je 3 granáty za sekundu. Vycvičený střelec dokáže nabít a vystřelit až 21 v minutě. Maximální dostřel je 400 metrů a mířidla lze nastavit po 25 metrech. Vedle námořní pěchoty Spojených států, která jej hojně používala v Iráku a Afghánistánu, slouží Milkor ještě ve 23 armádách světa a několika desítkách policejních sborů.  

2) MATADOR

Německý jednorázový systém je jeden z nejlehčích reaktivních granátometů. MATADOR, tedy Man-portable Anti-Tank, Anti-DOOR nebo také RWD 90, je lehká reaktivní zbraň určená proti obrněným vozidlům a opevněním. Její rozměry jsou skutečně miniaturní. Hmotnost MATADORu je 8,9 kilogramu (11 se zaměřovacím zařízením) a na délku měří pouhých 99 centimetrů (1,15 metru s protipancéřovou hlavicí HEAT). Ráže je 90 milimetrů a hmotnost bojové hlavice 3,9 kilogramu.

iZdroj fotografie: IDF / Creative Commons / CC BY- SA

Zbraň je určena pro boj v městských oblastech, proto může být použita i ve velmi stísněných prostorech a na malé vzdálenosti. Vystřelit lze i z místnosti o velikosti 15 m² a účinný dostřel se pohybuje od 20 do 1 200 metrů. Hlavice dokáže prostřelit až 400 milimetrů tlustý ocelový plát. Laserové zaměřování je odnímatelné a jeho počítač dokáže díky naprogramované databázi vyhodnotit odolnost cíle. Systém vedle Bundeswehru zavedl Singapur, Belgie, Izrael, Slovinsko, Švýcarsko a Vietnam.

3) GM-94

Ruské zbrojovky dokázaly vyvinout velmi zajímavé granátomety. To dokazuje i produkt tulské zbrojovky KBP GM-94. Zbraň se zásobníkem na 4 granáty funguje na principu legendární pumpy. Pohybem předpažbí vpřed se otevře závěr, do nějž z trubicového zásobníku vklouzne nový granát nezvyklé ráže 43 milimetrů. Hmotnost prázdné zbraně je pouhých 4,95 kilogramu a délka se složenou pažbou 545 milimetrů (s pažbou pak 820 milimetrů). Maximální dostřel je 800 metrů.

iZdroj fotografie: Uživatel Allocer / Creative Commons / CC BY- SA

Zbraň je určena pro boj v městském prostředí, doslova od budovy k budově a „čištění“ jednotlivých místností v objektech. Pro GM-94 existuje až 9 typů granátů. Základním je termobarický granát se smrtícím účinkem 3 metry. Bezpečná vzdálenost střelby pro střelce bez ohrožení je 10 metrů. Vedle toho existuje granát s pryskyřicovým tělesem ke znehybnění, zábleskový, s aerosoly nebo cvičný. Zbraň se zatím dostala do rukou speciálních jednotek Ruska, Kazachstánu a Libye.

4) M47 Striker

Skutečně těžká váha mezi granátomety. Těžký automatický granátomet M47 Striker, který nahrazuje typ M19, lze skutečně označit za dělostřelectvo pěchoty. Kategorii osobní zbraně již přesahuje. M47 váží 19 kilogramů (s trojnožkou 41 kilogramů), a proto je montován na automobily nebo má pevnou stacionární pozici. Jeho ráže je 40 milimetrů a kadence dosahuje 250–⁠300 nábojů v minutě. Maximální účinný dostřel je 1 500 metrů.

iZdroj fotografie: USMC / Public Domain

Munice je do zbraně nabíjena pásem. Vedle klasických granátů s tříštivo–⁠trhavou hlavicí je pro M47 k dispozici i programovatelná chytrá munice. Ta nevybuchuje při dopadu, ale v naprogramované vzdálenosti od povrchu ve vzduchu. Je tak střepinami schopna zasáhnou i cíl skrytý za překážkou nebo v zákopu. Striker má infračervený zaměřovač AN/PAS-13 Heavy Thermal Weapon Sight, který zajišťují přesnost a vzdálenost od cíle za všech denních podmínek. Striker zatím zavedly Spojené státy, Austrálie a Izrael.

5) PSRL-1

Není rozšířenější a proslavenější granátomet, než je sovětský RPG-7. Levná, spolehlivá, a přitom neuvěřitelně účinná zbraň nedala spát ani zbrojařům v USA. A tak roku 2009 zbrojovka AirTronic USA začala vyrábět vlastní bezlicenční kopii označenou jako PSRL-1, tedy Precision Shoulder-Fired Rocket Launcher-1. Od originálu se kopie prakticky neliší.  Hmotnost odpalovače je 6,95 kilogramu a lze z něj odpálit granáty jak originální, tak americké výroby.

i

Větším pokrokem je verze GS-777. Ta je na rozdíl od ocelového originálu vyrobena z polymerů a její hmotnost je pouhých 4,5 kilogramu. Zbraň lze pro lepší mobilitu rozdělit na dvě části. K dispozici jsou jak protipancéřové, tak tříštivé granáty. PSRL-1 má zaměřovací optiku, ale může být vybaven i laserovým zaměřovačem. Účinný dostřel je 800 metrů. Systém oficiálně americká armáda nezavedla, je určen především pro export. PSRL-1 zatím zavedlo jen Peru a Ukrajina.      

Který granátomet by se vám zamlouval ve výzbroji AČR?

Zdroj: Chris Bishop, Velká encyklopedie Moderní vojenské zbraně, Praha, 2004