Ze samohybné houfnice Paladin se stává ještě smrtelnější zbraň. Bát by se měli začít i tankisté

Americká armáda ještě posílí schopnosti svého těžkého samohybného dělostřelectva ráže 155 mm. Před několika lety začala vyměňovat své starší samohybné houfnice M109A6 Paladin (poslední byly dodány v roce 1999) za novější M109A7, známé také jako PIM. Ty byly zkonstruované tak, aby umožňovaly další rozsáhlé modernizace, na kterých se intenzivně pracuje. Tím nejviditelnějším bude pravděpodobně prodloužení dostřelu a větší možnosti ve využívání přesné munice.

Stará věž na podvozku Bradley

Samohybné houfnice M109 pocházejí ze 60. let. Jejich verze A6 byla umístěna na starém pásovém univerzálním podvozku tehdejšího projektu samohybných děl, ale dostala novou věž a velké množství nového vybavení. S verzí A7 udělala americká armáda v posledním desetiletí opak. Vzala zmodernizovanou věž z A6 a umístila ji na nový podvozek. Jde o šasi bojového vozidla Bradley, ale s mnoha vylepšeními. To umožnilo nejen větší pohyblivost.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

Instalován zde byl nový výkonný generátor, který bere ohled na to, aby vozidlo mělo dost energie na instalaci budoucích nových elektronických systémů a dalších zařízení. Výhodou je i integrace palby houfnic prostřednictvím on-line sdílení informací ze všech spolupracujících houfnic nebo i s jinými druhy zbraní, včetně sdělování výsledků průzkumu apod.

Ale ani to není vše. Nyní přichází na řadu modernizace, o které se uvažuje již několik let. Stávající houfnice mají hlavně o délce 39 ráží. Ty i za použití speciálního střeliva s přídavným raketovým pohonem umožňují střílet do maximální vzdálenosti zhruba 30 kilometrů, což je standard již zhruba dvě desetiletí. Na řadu má ale přijít nová hlaveň o délce 58 ráží, která by tuto hodnotu významně posunula. Dostřel by se zvedl na 70 kilometrů.

Protitankové střely na dlouhou vzdálenost

Pro takový systém by zároveň byly k dispozici granáty, jež by umožnily zasahovat větší škálu cílů než v současnosti. Vsází se hlavně na přesně naváděnou munici, která je sice drahá, ale zároveň potlačuje nutnost vystřelit velké množství granátů na jeden cíl. Jednou z takových střel, na níž v současnosti pracuje společnost Raytheon, je náboj Shaped Charge určený k ničení tanků na velmi dlouhé vzdálenosti.

Pro americkou armádu by to znamenalo možnost ničit obrněné kolony nepřítele z bezpečné vzdálenosti. V současné době přesně naváděné střely jako TOW nebo Javelin zasahují cíle do zhruba tří kilometrů. Střely z houfnic to mají dokázat ze vzdálenosti až 30 kilometrů. Taková možnost by výrazně měnila situaci na bojišti.

Americká armáda má s houfnicemi ještě mnoho dalších plánů, které zahrnují například technické úpravy pro zrychlení palby, zavedení plnoautomatického nabíjení a další inovace především z oblasti IT a elektronického řízení palby, jež by se mohly objevit v průběhu tohoto desetiletí.

Jak lze na moderním bojišti využívat těžké dělostřelectvo?

Zdroj: Nationalinterest