Taktické jaderné zbraně s nízkým účinkem sice nezabíjí miliony lidí, ale svojí povahou mohou být děsivě nebezpečné

Svět od března roku 2022, kdy bylo jasné, že ruský útok proti Ukrajině nevyšel tak, jak si ho Kreml naplánovat, trne hrůzou, zda se ruský prezident nepokusí využít k úspěchu jaderné zbraně. Sice s nimi zatím haraší jen slovně, ale nikdo nemůže nic vyloučit, ruský režim se opakovaně ukázal jako nevyzpytatelný. Nejčastější možností, o jaké experti teoretizují, je využití taktické jaderné zbraně s nízkým účinkem. Buď na nějakém ukrajinskému cíli, nebo její demonstrativní odpálení někde mimo obydlené oblasti.

Jaderná zbraň, která má omezený účinek

Na první pohled totiž nápad na využití jaderných zbraní s nízkým účinkem tak špatně nezní. Existují nebo i existovaly jaderné bomby, které měly mnohem menší sílu než bomba v Hirošimě, kde exploze dosáhla síly 13 kilotun. Ve výzbroji Spojených států, ale i Ruska, i když zde jsou informace dosti omezené, jsou hlavice, jež mohou explodovat silou řádově se rovnající jen desetinám kilotun.

Tyto zbraně byly velmi rozšířené za studené války. Byly určeny v likvidaci významných cílů, například proti postupujícím tankovým jednotkám, velkým komunikačním a velitelským centrům, bunkrům či strategickým průmyslovým podnikům. Mohly být dokonce doručeny i v batohu nebo kufru diverzanty. Se skončením studené války ale byla velká řada těchto zbraní zlikvidována. Jaké hlavice se přesně k tomuto druhu zbraní řadí, není přesně stanoveno. Odhaduje se, že USA jich mají řádově stovky a Rusko 1 až 2 tisíce.

Nejznámější americkou zbraní tohoto typu je jaderná bomba B61. Existuje v několika verzích. Podle dostupných údajů je schopna explodovat silou 0,3 až 400 kilotun, proto by se za taktické zbraně s malým výkonem daly označit jen některé. Třeba verze 11 je takzvaným bunker busterem. Detonuje se zpožděním v hloubce několika metrů. Ruská propaganda dokonce tvrdí, že USA chce vyvinout protibunkrovou jadernou zbraň explodující desítky metrů pod zemí.

iZdroj fotografie: Public Domain

S myšlenkou si zahrával třeba Trump

Pravdou je, že velkým příznivcem těchto zbraní s omezeným účinkem údajně byl bývalý americký prezident Donald Trump. Někteří odborníci a politici zastávají názor, že tento druh zbraní by bylo opodstatněné v některých případech nasadit. Domnívají se, že omezený účinek by byl tak malý, že by neznamenal výrazné ohrožení nějakého rozlehlého území. Tím pádem by nemusel vyvolat negativní odezvu světa, hlavně pak jiných vlastníků jaderných zbraní

Oponenti upozorňují, že tato filozofie je cesta do pekel. I malá jaderná zbraň může zabít nevinné lidi a zamořit nějaké území nebezpečnou radioaktivitou. Navíc je otázka, kde je hranice pro to, co by jiné jaderné velmoci považovaly za omezený jaderný útok a co již za plnohodnotný, na který by bylo třeba reagovat. Neuvážené použití takové zbraně by pak mohlo rozpoutat celosvětový jaderný konflikt, jenž by pravděpodobně zničil lidskou civilizaci.

Zdroj: TechInsider