Mimořádně pohyblivý jihokorejský K239 Chunmoo je obdoba raketometu HIMARS. Zvládá i kazetovou munici

Během posledních měsíců se schopnosti amerických raketometů HIMARS díky jejich nasazení na Ukrajině staly téměř legendárními. Dokážou zasahovat cíle přesně a na vzdálenost několika desítek kilometrů. Ve světě však existují i systémy, které se jim vyrovnají, či je v některých parametrech i předčí. Mezi takové patří třeba jihokorejské K239 Chunmoo. Mají se brzy objevit i v Evropě, protože k jejich nákupu se rozhodlo Polsko.

Staré zbraně potřebovaly vyměnit

Jižní Korea je stále ve válečném stavu se svým severním sousedem, vypuknutí „horkých” bojů brání jen křehké příměří. KLDR má nejsilnější zbraň ve svém dělostřelectvu a raketometech. Není tak divu, že i Jihokorejci se snaží mít v této oblasti to nejlepší. Dlouhá léta měli k dispozici vlastní raketomety K136 Kooryong, které vznikly jako odpověď na severokorejské BM-21. V novém tisíciletí se však v Jižní Koreji rozhodli pro vývoj modernějšího typu s rozšířenými schopnostmi. V roce 2013 tak začal staré raketomety ve výzbroji nahrazovat moderní Chunmoo.

iZdroj fotografie: Ozbrojené síly Jižní Koreji / Creative Commons / CC BY-SA

Již na první pohled je jasné, že jde o raketomet podobný americkým M270, které má Jižní Korea také ve výzbroji, případně HIMARS. Těm se podobají o něco více, protože odpalovač je umístěn na kolovém podvozku K239L 8×8. Má pancéřovanou trambusovou kabinu, jež chrání tříčlennou posádku před palbou z ručních zbraní a střepinami dělostřeleckých granátů. Ovšem na rozdíl od HIMARS zvládá střelbu ze dvou nesených kontejnerů s raketami naráz jako M270, nikoli jen z jednoho jako HIMARS.

Kontejnery jsou podle všeho kompatibilní s americkými systémy, protože jednou z použitelných raket je M26, což jsou neřízené střely pro M270. Pravděpodobně tedy zvládá, nebo po úpravě může zvládat i řízené M31, které jsou používány například na Ukrajině. Jižní Korea však zkonstruovala tento raketomet tak, aby mohl využít i celou řadu dalších raket a odpalovacích kontejnerů.

Unese mnoho raket

Odpalovací zařízení K239 může nést i dva odpalovací moduly, které pojmou další tři typy raket, například 20 střel K33 ráže 131 mm s dosahem 36 km (40 celkem), dříve používaných na K136 Kooryong, nebo šest raket KM26A2 230 mm, které jsou založeny na neřízené raketě M26 227 mm DPICM používané v raketometech M270 MLRS ve výzbroji jihokorejské armády, s dosahem 45 km (celkem tedy 12). Může také použít šest 239mm řízených i neřízených raket s buď vysoce výbušnými penetračními hlavicemi, nebo jako nosičů kazetových bomb.

Těchto střel může být najednou odpáleno celkem 12. Neřízené střely mohou zasahovat cíle do vzdálenosti až 80 kilometrů, řízené s inerciálním naváděním a GPS do 150 kilometrů. Jižní Korea navíc vyvíjí balistickou raketu krátkého dosahu, která by měla mít dolet kolem 300 kilometrů, právě pro tento raketomet. Jednalo by se o jakousi obdobu amerických ATACMS.

Systém je mimořádně pohyblivý a zvládá i náročný terén a překážky. Po silnici se dokáže pohybovat rychlostí až 90 kilometrů v hodině. Je 9 metrů dlouhý a 2,5 metru široký, přepravitelný letadly C-130 Hercules. Spolu s raketometem většinou operuje i speciální přebíjecí vozidlo umístěné na shodném podvozku, jež má na korbě 4 plné kontejnery, kterými lze samotný raketomet velmi rychle přebít.

Kromě Jižní Koreje mají tyto raketomety ve výzbroji i Spojené Arabské Emiráty. Jejich novým uživatelem se má stát Polsko, které v současnosti nakupuje jihokorejské zbraně ve velkém počtu. Chtělo si pořídit 500 raketometů HIMARS, ale vzhledem k omezeným kapacitám a zájmu by na ně muselo čekat dlouhá léta. Proto se rozhodlo koupit 300 jihokorejských raketometů a amerických méně. První systémy by k našim severním sousedům měly dorazit již v roce 2023.