Američané se spojili s Rheinmetallem při výrobě nového bojového vozidla pěchoty, vývoj jde ke stále větší autonomii

Soutěž o armádní bojové vozidlo s volitelnou posádkou (Optionally Manned Fighting Vehicle, OMFV) přechází do další fáze. Armáda USA přezkoumává řadu návrhů předtím, než rozhodne, kteří výrobci obrněných bojových vozidel by měli dostat zakázku na stavbu prototypů.

V soutěži bude tvrdá konkurence

Ačkoli velení US Army o soutěžících neinformuje, je jasné, že v boji o tuto lukrativní zakázku zcela určitě figurují největší a nejznámější producenti zbraní v USA. Ale je známo, že jeden z týmů tvoří skutečně silný průmyslový konglomerát, který se snaží o využití toho nejlepšího z německého inženýrství obrněných vozidel, informuje server National Interest. Podle uniklých informací se do soutěže zatím přihlásily zbrojovky BAE a General Dynamics. Nyní ovšem do závodu vstoupil černý kůň.

Se světovými zkušenostmi a výrobními kapacitami bojových vozidel chce prorazit americká společnost Rheinmetall Defense. Ta je americkou pobočkou stejnojmenné německé společnosti, známého lídra v oblasti výroby a vývoje bojových vozidel. Firma se podílí na vývoji a výrobě tanku Leopard a bojových vozidel pěchoty Puma a Lynx. Ten se má stát základem nového transportéru. Pro výše popsanou zakázku se v rámci nadnárodní společnosti Rheinmetall vytvořil tým „LYNX“.

iZdroj fotografie: Wolpat / Creative Commons / CC BY-SA

Ten má vyvinout modifikovanou americkou variantu stroje, která vyhoví (a dokonce i předčí – podle některých neoficiálních vyjádření představitelů týmu LYNX) specifické požadavky americké armády. Ačkoli vozidlo vychází z již vyvinutých bojových obrněných vozidel společnosti Rheinmetall, bude zahrnovat pochopitelně i technologie a zkušenosti z užívání amerických obrněnců a zdůrazňuje významnou účast amerického průmyslu na samotném vývoji a výrobě, pokud stroj firmy Rheinmetall bude vybrán jako vítěz.

Vznikne proto jako zcela nová „americká varianta“ bojového vozidla Lynx. Tým Rheinmetall zahrnuje společnosti Raytheon, Textron, L3Harris a Allison Transmission. Je to logické, americká armáda nekupuje až na naprosté výjimky žádnou výzbroj, kterou by nevyrobily firmy na území USA. A této zásadě se musí jakýkoliv zahraniční zájemce o dodávky zbraní pro US ARMY přizpůsobit.

Vznik silného spojenectví

Na základě zkušeností společnosti Rheinmetall s výrobou bude tým Lynx vyvíjet a vyrábět prototyp bojového vozidla s volitelnou posádkou (Optionally Manned Fighting Vehicle, OMFV). Základnou pro OMFV má být výrobní závod Textron Systems v Louisianě. Společnost Textron Systems vyrábí Armored Security Vehicle (ASV), obrněná bezpečnostní vozidla pro americkou armádu. Své zkušenosti má i s konstrukcí a výrobou bezpilotních leteckých systémů, jako je Shadow.

Nedávno se podílela i na programu RCV Medium, jehož výsledkem byl systém, jenž umožňoval nasazeným bezpilotním letounům nejen autonomii, ale za letu i plnou koordinaci při plnění úkolů mise mezi pilotovaným a bezpilotním letounem. To je něco, co bude pravděpodobně hrát významnou roli i ve vývoji OMFV, které bude mít ve výzbroji zcela jistě vlastní průzkumný dron a pravděpodobně i několik dronů charakteru sebevražedných či po vypuštění imitujících falešný cíl.

iZdroj fotografie: Rheinmetall MAN / Creative Commons / CC BY-SA

Posledním členem konsorcia je společnost Allison Transmission, která má ve Spojených státech výrobní prostory o rozloze více než tři miliony metrů čtverečních. Firma vyrábí převodovky pro armádní tanky Abrams, lehký tank Mobile Protected Firepower a Joint Light Tactical Vehicle.

Od roku 2003 vyrábí firma také elektrické hybridní pohonné systémy pro komerční trhy. Také vozidlo Lynx bude vybaveno hybridním pohonem, půjde ale o novou generaci této technologie vyvinutou společností Allison. Významnou výhodou takovéhoto systému pohonu bude, že výrazně sníží možnosti detekce stroje nepřítelem (hluk, tepelná stopa atd.), a tím reálně zvýší i jeho schopnost přežití na bojišti.

Vozidlo pro 21. století

Vozidlo vycházející z programu OMFV má nahradit bojové vozidlo M2 Bradley a má se stát skutečnou špičkou ve své kategorii na světě, upozorňuje server Portfolio.hu. Tomu odpovídají i požadavky americké armády. OMFV má být schopno plnit úkoly a mise i na dálku, tj. má samo pracovat jako dron bez fyzické přítomnosti posádky ve vozidle, a má být kompatibilní se zařízeními s umělou inteligencí. V normálním provozu má být nové americké BVP schopné operovat s maximálně 2 členy posádky a přepravovat až 6 pěšáků.

OMFV se musí vejít do těžkého transportního letounu C-17 a být v bojové pohotovosti do 15 minut od opuštění nákladového prostoru. Musí být také optimalizováno pro boj ve městě, což mimo jiné znamená, že musí být vybaveno dálkově ovládanými zbraňovými systémy ve věži a celou škálou automatizovaných detekčních a informačních senzorů na nejvyšší možnou míru zkracujících dobu reakce na zjištěnou hrozbu například pěšáka s RPG někde v okně okolní zástavby.

iZdroj fotografie: Spc. Mary Rose / Creative Commons / Public Domain

Bude muset mít vysokou míru modularity výzbroje a vybavení a z hlediska konstrukce musí mít tzv. otevřenou architekturu. Ta moderním strojům umožňuje výměnu různých součástí zařízení v závislosti na vývoji technologie, která odpovídá neustále se měnícímu modernímu bojišti. OMFV musí být vybaveno nebo by mělo být alespoň kompatibilní se zbraněmi střední ráže, raketovými systémy a případně se zbraněmi se soustředěnou energií (např. laser, mikrovlnné zbraně).

Obchod snů

Vozidla Bradley jsou nahrazována především proto, že ochrana bojového vozidla, a to i s aktivními obrannými systémy, není dnes americkými silami již považována za dostatečnou. Bojové vozidlo má nízkou kompatibilitu s moderními systémy a jeho kapacita je považována za nedostatečnou. Kvůli svým omezením je M2 Bradley, který byl uveden do služby v roce 1981, nahrazován ve službě v první linii už od roku 1999.

Celkem by mělo být US Army dodáno 6 230 vozidel. Ale nejedná se samozřejmě pouze o poskytování nových strojů. Na stole budou další zakázky spojené s dodávkou náhradních dílů, údržbou a modernizací OMFV na desítky let. Ve hře je tedy mnoho miliard dolarů a pracovních míst. A tady vstupuje do hry politika. V tom má nové konsorcium žhavou kartu. Vývoj a především výroba by měly probíhat ve státech Louisiana a Indiana, tedy v ne právě bohatých oblastech USA, navíc s vysokou mírou nezaměstnanosti, kterou by případné zadání zakázky znatelně snížilo.