V roce 1987 uštědřily „obyčejné“ pick-upy drtivou porážku velké libyjské armádě s tanky: „Toyota war“ navždy přepsala koncepci bojů

Více jak 10 let byl sever Afriky od konce 70. do konce 80. let 20. století zmítaný dlouhodobým konfliktem mezi Čadem a Libyí. Vůdce druhé ze zmíněných zemí, Muammar Kaddáfí, měl zálusk na severočadské nerostné bohatství včetně tamních zásob uranu, a tak k posílení své pozice vyslal do oblasti vojáky. Konflikt se táhl dlouhou dobu, ale jeho poslední fáze přinesla libyjským jednotkám kruté porážky. Zasloužili se o ně bojovníci s terénními vozidly Toyota, pročež se válce přezdívá také „Toyota war“.

Libye poslala do Čadu vojáky s tanky

V 80. letech 20. století podporoval libyjský režim opozici proti čadské vládě, ale nakonec ta se nakonec z velké části přidala na její stranu. Libye měla na severu Čadu několik základen a její vojáci byli vybaveni tanky, bojovými vozidly pěchoty nebo bitevními vrtulníky, a stejně tak mohli počítat s letectvem. Tedy ano i ne, protože ho většinu doby drželo v šachu letectvo Francie, která po většinu času podporovala okupovaný Čad.

Vojáci Čadu naopak neměli téměř žádnou těžkou výzbroj, a nahradili ji proto terénními vozidly Toyata Hilux a Toyota Landcruiser, na něž přidělali kulomety nebo francouzské protitankové střely MILAN. S touto lehkou výzbrojí se koncem roku 1986 rozhodli postavit obrněným jednotkám, a i přes veškerá očekávání si v následujících měsících vedli v pouštním terénu neobyčejně úspěšně. V jejich prospěch hrál také nedobrý výcvik libyjských vojáků a jejich nízká morálka.

Terénní automobily měly proti tankům a dalším obrněným vozidlům velikou výhodu, a to takovou, že se dokázaly v poušti pohybovat vysokou rychlostí, přičemž mohly na své korbě přepravit oddíl vojáků. Měly také mnohem menší spotřebu paliva a byly relativně jednoduché na údržbu. Libyjské jednotky tak nakonec zůstaly přišpendlené ke svým základnám, které stejně bez podpory letectva nedokázaly bránit. Díky vysoké mobilitě se jich tak jednotkám Čadu nakonec podařilo mnoho zničit.

Ve městě Fada měla Libye obrovské ztráty

Čadští bojovníci využívaly taktiky rychlých nájezdů, přičemž je libyjské tanky T-55, ani další těžká vozidla, téměř nedokázaly zaměřit. Pěchotu kosila palba z kulometů, zatímco tanky zase střely MILAN naváděné po drátě s dosahem až 2 kilometry. Během klíčové bitvy o severočadské město Fada tak zničili 92 libyjských tanků a 33 bojových vozidel pěchoty, a dalších 13 tanků a 18 BVP ukořistili. Sami přitom ztratili pouze tři automobily a 18 vojáků. Podobně pak dopadly i jiné střety, libyjské armádě se podařilo vítězit jenom velmi zřídka.

Většina odhadů se shoduje, že během necelého roku, po který trvala poslední část konfliktu, ztratila Libye 7 500 vojáků a 800 tanků i dalších obrněných vozidel. Čadská armáda naopak přišla o zhruba tisícovku bojovníků. Konflikt nakonec skončil příměřím a velkým pošramocením pověsti Libye. Různá vozidla Toyota (i jim podobná) začala být následně využívána poměrně běžně v řadě dalších konfliktů, typická jsou pro arabské státy. Například Toyotu Hilux do své výzbroje zařadila i Armáda České republiky.