LRU M270 je vylepšená verze slavného raketometu. Již ale neodpaluje v mnoha zemích zakázanou kazetovou munici, Kyjevu se bude jistě hodit

Raketomety s přesným naváděním jsou nesmírně populární zbraní. Umožňují zasahovat cíle na desítky kilometrů a dokážou být neuvěřitelně smrtelné.

i Zdroj fotografie: Taehyung Kim / Creactive Commons / CC BY-SA
                   

Ve stínu dodávek raketometu HIMARS, o kterém se neustále mluví v souvislosti s válkou na Ukrajině, zůstává jeho starší bratranec raketomet M270. Jde vlastně o systém využívající ty samé střely a odpalovací kontejner. Jen jich je v případě M270 dvojnásobné množství oproti HIMARSu, a navíc je umístěn na pásovém podvozku. Dostaly ho i evropské země, jež si ho později přizpůsobily. Ve Francii tak fungují modernizované raketomety, též označované jako LRU M270.

MLRS M270 po modernizaci nemůže odpalovat kazetovou munici

M270 MLRS je americký samohybný raketomet. Konstrukční práce na tomto raketovém systému nazývaném MLRS (Multiple Launch Rocket System) začaly v roce 1976. Podle plánů se měl stát základním raketometem zemí NATO. První prototypy této zbraně vznikly na přelomu 70. a 80. let, hlavní sériová výroba byla zahájena v roce 1983 a pokračovala až do roku 2003. I když byla vyvíjena poněkud překotně, raketomet M270 se nakonec ukázal jako velmi úspěšná zbraň.

iZdroj fotografie: Uživatel Kevin.B / Creative Commons / CC BY-SA
LRU M270

První kusy raketometů M270 začaly své vojskové zkoušky v rámci americké armády už v roce 1977, v roce 2003 byly poslední sériově vyrobené kusy dodány do Egypta. Jsou postaveny na pásovém podvozku bojového vozidla pěchoty Bradley. Tento podvozek transportéru M987 poskytuje dobrou mobilitu a manévrovatelnost v terénu. Celý komplex se dokáže pohybovat rychlostí 64 kilometrů v hodině, jeho dojezd je téměř 500 kilometrů. Vozidlo zvládne těžší typ terénu než HIMARS, ale neumožňuje tak rychlé přesuny po silnici.

Tříčlennou posádku v kabině chrání hliníkové pancéřování. Jako hlavní výzbroj byly použity 2 odpalovací kontejnery, každý se šesti tubusy pro střely ráže 227 mm. V polních podmínkách lze celý systém rychle přebíjet, což výrazně zvyšuje rychlost palby. Odpalovací zařízení zvládají širokou škálu střel s dosahem od 32 km (střela M26) až po 120 km (GMLRS + střela). Tyto střely mohou také nést různé hlavice. Například střela M26 mohla nést hlavici se submunicí M77. Raketomet M270 je poháněn motorem Cummins Diesel o 500 hp. 

V průběhu sériové výroby vznikly dvě základní vývojové verze. První je M270, která je zároveň první výrobní sérií. Druhou je M270A1, vyvinuta byla v roce 2002, má výrazně modernizovaný systém řízení palby a rychlejší mechanismus pro zvedání odpalovacích kontejnerů do a z podvozku celého odpalovacího zařízení. M270 MLRS putoval k mnoha zahraničním příjemcům a spojencům v NATO, včetně Dánska, Francie, Řecka, Nizozemska a Německa, ale také do Izraele. 

Zakázané rakety francouzské LRU 270 neodpálí

M270 se také zúčastnil mnoha ozbrojených konfliktů, jako byla operace Pouštní bouře v letech 1990–1991 nebo válka v Iráku v roce 2003. Francie měla ve výzbroji raketomety verze M270A1. Do nich byly používány i rakety M26 s kazetovou municí. Ovšem problém nastal v okamžiku, kdy Francie přistoupila k mezinárodní dohodě, která použití této munice zakazuje. Kazetové rakety pro M270 obsahují velké množství malých min M77, jež se před dopadem na cíl rozprostřou do okolí.

To je velmi účinné, pokryje to velkou plochu. Ale také to může zabít mnoho nevinných a hrozí, že jednotlivé kusy nevybuchlé munice zůstávají ležet, a tak jsou nebezpečné civilistům ještě dlouho po skončení bojů. Francie potřebovala proto systém upravit tak, aby dokázal odpalovat jen modernější rakety M31. To jsou přesně naváděné rakety, které mají jen jednu vysoce explozivní hlavici o hmotnosti 91 kilogramů.

Proto v roce 2011 uzavřela smlouvu s Krauss-Maffei Wegmann, spolu s Airbus Defence and Space, Sagem a Thales, aby pro ni původní americké raketomety M270A1 modernizovaly. Původně měla Francie 55 kusů M270A1. Modernizováno bylo ale jen 13 kusů, ostatní byly vyřazeny. K jednotkám začaly přicházet v roce 2014. Na Ukrajinu nyní Francie chce poslat 3 z nich.

Hlavním cílem modernizace bylo vybavit zbraně novým systémem řízení palby European Fire Control System, který umožňuje odpalovat rakety M31, ale neumožňuje odpálit starší typy raket s kazetovou municí. Dosah raket M31 je v praxi 70 kilometrů, odchylka v cíli je maximálně 10 metrů, i když některé údaje tvrdí, že M31 mohou mít dolet až 92 kilometrů. Na vozidle je i po modernizaci stále místo pro dva kontejnery se 6 raketami.

A tak se ke vzdálenému „bratranci” raketometu HIMARS postaví na Ukrajině obrazně řečeno bok po boku i jeho větší příbuzný M270A1. Munici oba stroje používají stejnou. To bude pro ruské síly, pokud budou chtít zjistit, co na ně vlastně střílí, další složitý oříšek k rozlousknutí.

Jak správné bylo upustit od kazetové munice?

Zdroj: MilitaryLeak
Diskuze Vstoupit do diskuze
55 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články