Malý Willie byl prvním funkčním prototypem tanku. Posloužil jako předloha pro vyvinutí skutečného bojového stroje

Když se situace na západní frontě dostala do bodu, kdy se ani jedna ze stran nemohla pohnout ze zákopů a vybojovat významné vítězství, objevila se ve Velké Británii myšlenka vytvořit a použít pancéřované bojové vozidlo, dnes obecně pojmenované jako tank. Vozidlo, které by dokázalo překonat nerovný terén bojiště, svoji osádku chránit před střelbou nepřítele a zároveň likvidovat svojí integrovanou výzbrojí nepřátelské vojáky.

Churchillova zásluha na vzniku stroje

Mezi hlavní iniciátory v Británii patřil tehdejší první lord admirality Winston Churchill a průkopník tankové techniky major Ernest Swinton, kteří nakonec pomocí Landship Committee – tedy jakéhosi sdružení politiků, námořních důstojníků a inženýrů – začali vymýšlet a vyvíjet „opancéřovaný samochodný vůz“ vyzbrojený kulomety, jenž by na bojišti dokázal překonat zákopy a překážky z ostnatého drátu a umožnil pěchotě průlom.

Důstojníci pozemního vojska se k tomuto projektu stavěli odmítavě, ale Churchill využit svého vlivu a koncepci nové zbraně si prosadil. Admiralita také nový bojový prostředek sama pojmenovala, a to landship neboli pozemní loď. Neujal se, ale kódový název používaný při komunikaci o nové zbrani, který zněl water-carrier (angl. přepravník vody), byl přijímán přívětivěji.

Až později byl nahrazený slovem tank (angl. cisterna) a dnes nejpoužívanější vojenský název moderní zbraně byl na světě. Dělníci byli krmeni historkou, že vyrábějí jakési vodní nádrže pro britskou armádu v Mezopotámii. Krycí jméno se ale nakonec stalo oficiálním názvem ode dne 24. prosince 1915. Prvním použitelným tankem na světě se stal tank Mark I, poprvé nasazený v srpnu 1916. Předcházel mu ale obtížný vývoj a pochopitelně i první prototyp.

Hledání funkčního tanku začalo v roce 1915

V červenci roku 1915 vypsala Landship Committee, tehdy již pod neoficiální patronací Winstona Churchilla, požadavek na obrněné vozidlo, které by dokázalo překonat příkop o šířce 2,4 metrů. Těžko říci, zda sira Winstona, majora Swintona či plukovníka Hankeyho inspiroval projekt Leonarda da Vinci či jiné podobné středověké nápady, nebo zda dokonce brali inspiraci z povídky H. G. Wellse z roku 1903, kde byla novodobá „pozemní obrněná loď“ ve své ničivé roli poprvé popsána.

iZdroj fotografie: Niet Toegeschreven / Public Domain

Možná znali nabídku pana Davida Robertse, který v roce 1911 neúspěšně nabízel britskému ministerstvu války pásový traktor „pro válečné operace“. Rozhodně ale byli seznámeni s předváděním amerického pásového vozidla – traktoru firmy Caterpillar v roce 1914 v Antverpách. Když ministerstvo války Británie zpočátku tuto ideu blokovalo, iniciativu převzal Churchill, ještě jako první lord admirality.

V únoru 1915 spoluzaložil „Výbor pro pozemní lodě“ neboli slavný Landship Committee. A i když byl v květnu 1915 sir Winston z pozice prvního lorda odvolán, nikdo už činnost nového výboru nezastavil. Objednávka na vytvoření nového bojového stroje na pásovém podvozku se nakonec dostala k řediteli společnosti vyrábějící zemědělské stroje William Foster & Company z Lincolnu, Williamu Ashbee Trittonovi.

Systém pojezdových kol a housenkových pásů původně určený pro zemědělské stroje se mu podařilo zakoupit ve Spojených státech od proslulé firmy Caterpillar. Vytvořil pak k ověření koncepce vozidlo, které vlastně nebylo obrněné, protože k jeho konstrukci byl použitý jen kotlový plech. Ale počítalo se s tím, že by pancíř mělo. Navíc mělo být vyzbrojeno dělem ráže 40 milimetrů a několika kulomety. Pohon obstarával třináctilitrový motor Daimler-Knight o výkonu 78 kW.

Potíže se dařilo překonávat

Již 19. září měl Tritton stroj připravený ke zkoušce ve slévárně Wellington. Nazvali ho Little Willie, jak se v Anglii tehdy posměšně přezdívalo německému císařskému následovníkovi trůnu, pruskému korunnímu princi. Byla k němu přidělána i zadní kola, která měla pomoci s řízením. Prototyp ale trpěl řadou problémů, které bylo nutné během testování vyřešit. Týkaly se řízení, odpružení a dalších částí. Jednou se při přejezdu příkopu kola zasekla a pásy nevydržely hmotnost vozidla, která byla 16 tun.

Konstruktér nakonec vymyslel upravené pásy, jejichž design se pak používal i v dalších typech tanků. Historicky první prototyp tanku, resp. jeho funkční vzorek, byl 5,87 metrů dlouhý, ale s přimontovanými zadními řídícími koly měřil přes osm metrů. Na šířku pak měl 2,87 metrů. Dokázal se pohybovat v méně náročném terénu rychlostí kolem tří kilometrů v hodině. Při zkouškách ho řídili dva členové posádky.

Se zbraněmi, které se pro něj plánovaly, by ale posádka musela být minimálně šestičlenná. Jednoho z původních iniciátorů, Swintona, povýšeného na podplukovníka, ministerstvo války díky neustálým intervencím i Winstona Churchilla pověřilo, aby řídil výrobu tanků, výcvik jejich posádek a nasazení na bojiště. A ten nový stroj odmítl. Podle něj nesplňoval požadavky.

Ale souhlasil s novým prototypem. Malý Willie se ale nadále využíval k různým testům. Nikdy proto nebyl nasazený v boji, ale po válce byl zachován. V roce 1940 dokonce hrozilo, že bude sešrotován. Podařilo se ho ale zachránit a dnes je, i když bez většiny vnitřního vybavení, umístěný v tankovém muzeu v Bovingtonu.

Pro nový prototyp poručík Walter Gordon Wilson nakonec Trittonovi navrhl, aby pásy tanku vedly kolem celého vozidla. Proto začala společnost William Foster & Company se stavbou druhého prototypu, který by využíval tuto koncepci. Prototyp nového modelu, jenž dostal název Mark I, předvedli 2. února 1916 v Hatfieldu. Hranaté a pomalu se valící železné obludy tehdy přítomné členy královské rodiny, ministra války i náčelníka generálního štábu doslova nadchly. Cesta, započatá Malým Williem přinesla první praktické plody.

Jak velký dopad na výsledek první světové války mělo nasazení britských tanků?

Zdroj: Military-history