Moderní přenosné protitankové zbraně existují již od druhé světové války. Od té doby se konstruktéři předhánějí, jestli bude mít navrch tank nebo zbraň proti němu.
Při pohledu na ruské ztráty tanků, bojových vozidel pěchoty a dalších obrněných strojů na Ukrajině, které jsou způsobeny moderními protitankovými raketami, by se mohlo zdát, že tankům odzvonilo. Jelikož stroj za miliony může zničit jeden pěšák s mnohonásobně levnější raketou. Závěr však není tak jednoznačný, tank má stále svoji nezastupitelnou úlohu. Navíc se hledají a již i existují cesty, jak ho lze chránit i proti těm nejsofistikovanějším zbraním. Intenzivně se pracuje na vylepšení a ochraně tanků.
Odvěký závod, kdo bude mít navrch
Když se objevily první přenosné protitankové zbraně jako bazuka nebo panzerfaust, začala se vyvíjet opatření proti nim. Známé jsou desky přidělané po stranách některých německých tanků, jež kumulativní nálož zbraně iniciovaly dříve, než ze strany tanku prošla k pancíři. Za studené války se vyvinulo reaktivní pancéřování. To exploduje při nárazu kumulativní střely a její sílu tak naruší. Dnes takové pancéřování mají prakticky všechny tanky na ukrajinském bojišti. Vyjet bez něho se považuje za sebevraždu.
Ani to však nestačí, protože moderní zbraně mají takzvané tandemové hlavice, které slabším výbuchem nejprve uvedou v činnost reaktivní pancíř, a teprve poté udeří plnou silou hlavní nálož. Navíc reaktivní pancíř nechává některé části tanku odhalené, nejde zkrátka přidělat úplně všude. A střely jako Javelin nebo NLAW útočí shora, kde je pancíř tanku příliš tenký a lze ho snadno prorazit. Mřížované klece nad ruskými tanky se ukázaly jako neúčinné.
Otázkou tedy je, co dělat. Nabízelo by se řešení v podobě zesílení pancíře tak, aby ho ani ta nejsilnější raketa nikde prorazit nedokázala. To by však vedlo k extrémně těžkým tankům, které by se nemohly ani pohybovat, a proto přichází na řadu technika. Třeba ruské tanky mají zařízení zvané Štora. Je schopné detekovat a rušit laserové zaměření a dálkoměry tak, aby tank nešlo zasáhnout. Když ho detekují, spustí poplach, začnou paprsek rušit a odpálí kouřové a aerosolové granáty, jež tank skryjí. Pak se ale nabízí otázka, proč je tolik ruských tanků zničených.
Štora funguje jen na něco a lze ošálit
Důvodů je hned několik. Některé zbraně prostě laserové navádění nemají. Javelin si pamatuje obraz zaměřeného tanku a navádí se sám. NLAW si před odpalem vypočítá pozici, kde vozidlo bude, až k němu dorazí. Ale na ruské obrněnce fungují i laserem naváděné zbraně, jako je Stugna-P, TOW a další. Důvodem je skutečnost, že jejich operátoři se naučili Štoru obcházet. Je to vidět na ukrajinských záběrech útoků se Stugna-P. Obsluha většinu doby po odpalu rakety míří mimo tank, takže laser Štora nezachytí. Zaměření stočí těsně před tím, něž střela dorazí k cíli. Zařízení tak nemá šanci zareagovat.
Otázkou tedy je, jak se proti raketám bránit. Prvním způsobem, který doporučuje mnoho expertů, je správná taktika. Ta ruská, kdy jsou tanky a jiný obrněnci nasazovány často samostatně, je prostě špatná. Tanky musí být nasazeny spolu s pěchotou a dalšími jednotkami, jež kolem nich vytvoří jakýsi ochranný kruh. Tím, kdo zlikviduje vojáky s protitankovými raketami, pak budou pěšáci. Zkrátka jim nedají možnost střely na tanky vůbec odpálit. Na druhou stranu, nejnovější Javeliny mají dostřel 4 kilometry a Stugna-P kilometrů 5. Tak velký kruh není možné vytvořit.
Střely lze zničit ještě v letu
Problém s tím však konstruktéři vyřešili takzvanou aktivní ochranou tanku. Asi nejdále v tom jsou v Izraeli s jejich systémem Trophy. Jelikož často bojují ve městech, kde stojí proti protivníkům s raketami, byli nuceni problém řešit i před lety. Trophy, který je nyní namontovaný na tancích Merkava nebo transportérech Namer, si umí s nebezpečím střel poradit. Dokáže takové střely lokalizovat a odpálit proti nim jakési protistřely, jež je zničí dříve, než k tanku dorazí.
Trophy umí zjistit, odkud střela přichází a stočit tím směrem i zbraně. Takový systém je samozřejmě technologicky náročný. Navíc je třeba vyřešit problém, aby protistřely neohrožovaly pěchotu umístěnou v okolí tanku a další. Spojené státy nebo Německo již izraelský systém zkoušejí na tancích Abrams a Leopard 2. Izraelští konstruktéři pracují na jeho vylepšení, aby zvládal ještě více druhů projektilů a byl co nejvíce opakovatelně použitelný pro případ, že na tank letí střel více. Podobných systémů bude ve světě jistě přibývat a soupeření mezi zbraněmi a ochranou tanku tím jistě nekončí.
Jaký je podle vás ten nejlepší způsob, jak ochránit tanky před zničením?