Moderní houfnice sice umějí střílet na cíle v přímé viditelnosti, ale většinou se používají pro nepřímou palbu. Hlavní bitevní tanky se jich však musí bát, i když je nevidí.
Představa, že je osádka těžce obrněného tanku většinou v bezpečí proti dělostřelecké palbě na dlouhou vzdálenost, s výjimkou náhodného zásahu tanku granátem, je v posledních letech mylná. S rozvojem technologií vznikly speciální granáty pro houfnice, které jsou pro tanky smrtící i na dlouhou vzdálenost při nepřímé palbě a disponují neobyčejnou přesností. Nyní na Ukrajině tuto schopnost dokázal speciální granát německé výroby SMart 155.
Západ potřebuje překonat počty tanků
Západní armády si vždy byly vědomy přesily v počtu tanků, kterými disponoval Sovětský svaz a později Rusko. Proto se snažily vyvinout zbraně, jež by tuto přesilu nějakým způsobem eliminovaly. Jedním z nápadů byla i inteligentní munice pro houfnice, která by tanky efektivně ničila na vzdálenost i desítek kilometrů. V 90. letech proto německé společnosti Rheinmetall a Diehl BGT Defense takovou munici vyvinuly.
Nebyly samy, ve světě existují ještě další dva granáty fungující na stejném principu. Výsledkem vývoje výše uvedených společností je německý granát SMart 155 (někdy uváděn i jako SMArt 155, zkratka odvozená z německého názvu Suchzünder Munition für die Artillerie od společnosti GIWT), což je projektil určený pro houfnice používající standardní ráži NATO 155 milimetrů.
Optimalizovaný byl především pro německé houfnice PzH 2000 a americké M109, ale pravděpodobně ho mohou používat i jiná děla ráže 155 mm ve výzbroji armád aliance. Předveden byl v roce 1998, Bundeswehr ho do výzbroje zavedl o dva roky později. Tuto munici si pořídily i další státy, kromě Německa ji mají ve výzbroji také armády Švýcarska, Řecka a Austrálie, nyní byla dodána i na Ukrajinu.
Smrtící je na 22 kilometrů
Princip fungování je následující. Dělo vypálí nad očekávané pozice obrněných jednotek protivníka granát se submunicí. Ta se v určité výšce oddělí a začne skenovat prostor pod sebou. Nad cílovou oblastí se původní projektil vážící 47 kilogramů rozdělí na dvě části a od té doby každá působí samostatně. Munice je brzděna padákem, který zpomaluje její pád k zemi a prodlužuje tím dobu skenování povrchu země a vyhledání cíle. Projektil na padáku cíleně rotuje.
Je vybaven infračerveným senzorem a milimetrovým radarem, který díky rotaci snímá kruhovou oblast pod sebou. Pomocí tohoto skenování prostoru oddělená submunice sama hledá cíl – obrněné vozidlo, tank, apod. Pokud senzor zaznamená cíl, začne padající projektil navádět k němu. Cíl je pak ničen shora explozí formovaným projektilem (EFP). Aby granát SMart nespadal do kategorie zakázané kazetové munice, je v něm řada pojistek, jež mají zajistit zneškodnění v případě, že nezasáhne cíl.
Osádka děla nepotřebuje vidět tank, na který střílí, stačí jí pouze informace, v jaké oblasti se nachází. Do ní zamíří a vypálí. SMart 155 je munice typu vystřel a zapomeň, po vystřelení z děla je likvidace cíle jen na ní. Dělo dokáže dostřelit tímto granátem až do vzdálenosti 22 kilometrů. Co se poté stane můžete vidět na videu zveřejněném ukrajinskou armádou a zachyceném pravděpodobně z dronu. Lze spatřit padající a rotující předmět blížící se k tanku.
Když se dostane nad něj, odpálí penetrátor, který je výbuchem zformován do správného tvaru. Dokáže prorazit pancíř i reaktivní pancéřování. Navíc horní části tanku jsou zpravidla jejich nejslabším místem z hlediska pancéřové ochrany. Z ruského tanku se na videu jen vyvalí dým a je viditelně zničen. Podle údajů ukrajinské strany šlo o projektil vypálený z houfnice PzH 2000. Několik jich země dostala od svých západních spojenců, evidentně i s touto smrtící municí.
Které inteligentní protitankové zbraně považujete za nejlepší?