Bulharsko hned na začátku války Ukrajinu zachránilo, dodalo jí až 100 % potřebné munice. A také dnes tvoří až 1/3 dodávek

Analýzy ukazují, že ukrajinská armáda dokázala na začátku konfliktu zadržet nápor útočníků jenom díky rozsáhlé pomoci z Bulharska. Tamní vláda se sice původně k takovému kroku neměla, ale vývoz na Ukrajinu nezakázala, což bylo důležité, neboť v bulharských zbrojovkách tak zůstala zachována výroba munice i zbraní do sovětských systémů. Ty tvořily před dodávkami západní techniky skoro 100 procent ukrajinského arzenálu, ale munice do nich na Západě vyráběna není.

Bulharské zbrojovky produkují potřebnou munici

Z posledních analýz vyplývá, že téměř 1/3 munice pro těžké zbraně byla na Ukrajinu v prvních měsících posílána právě z Bulharska, neboť tamní zbrojovky neměly žádná omezení pro prodej produktů. Západní země u nich tedy nakupovaly ve velkém a poté posílaly munici i zbraně na pomoc Ukrajině. A nebýt těchto dodávek, mohla Ukrajině v průběhu jara nebo léta 2022 dojít hlavně dělostřelecká munice, protože ještě neměla dostatek děl západních systémů.

Repertoár bulharských zbrojovek je velmi pestrý, ale asi nejdůležitější roli hrála (a dodnes hraje) dělostřelecká munice. Bulharko vyrábí munici ráží 122 i 152 milimetrů, což jsou hlavní druhy ráží sovětských typů děl. První je určena do tažených děl D-30 a samohybných houfnic 2S1 Gvozdika. Jenom těchto dvou typů děl měla přitom ukrajinská armáda na začátku války více než tisícovku. Druhé typy granátů pak potřebovala především pro samohybné houfnice 2S3 Akatsiya, ale i české ShKH vz. 77 DANA.

Jednalo se nicméně pouze o část munice pocházející z Bulharska, významnou roli hrály například i minometné granáty. Na sociálních sítích jsou k dohledání fotografie granátů HE60 MA do lehkých minometů ráže 60 milimetrů nebo HE 82M do středních minometů ráže 82 milimetrů; zasahovat cíle zvládají až do vzdálenosti přes 3 kilometry. Minomety jsou důležité hlavně pro podporu vojáků v poli a velmi účinné proti pěchotě.

Ukrajina má i bulharské protitankové zbraně

Odborníci také na fotografiích zaznamenali vyzbrojení ukrajinských vojáků bulharskými protipancéřovými zbraněmi, například protitankovým granátometem DRTG-73 s průrazností 400 milimetrů RHAe a dostřelem 200 metrů. Nechybí ale ani bezzákluzové dělo SPG-9 s podobnou průrazností a dosahem až 800 metrů. Navíc disponuje i tříštivými granáty s dostřelem 4,5 kilometru. Z Bulharska pak dorazily i projektily do sovětských RPG-7, a to včetně termobarických.

Ačkoliv ukrajinská armáda dostala již řadu západních zbraní, jsou pro ni dodávky sovětských typů munice do starších východních systémů stále klíčové. Výroba už se ale rozběhla i v jiných zemích, případně Ukrajina kompenzuje nedostatek nákupem u zbrojovek z celého světa, například z Pákistánu. Většina východních členů NATO zásoby ze svých skladů již poskytla, a navíc již podobnou munici ani nemají, protože jí bylo jen omezené množství.