Na Ukrajinu dorazily druhoválečné americké houfnice M114: Ukrajinští vojáci podstupují speciální výcvik k jejich ovládání

Dne 20. dubna 2022 zahájili američtí vojáci výcvik ukrajinských ozbrojených sil v obsluhování 18 amerických houfnic, které byly do válkou zmítané země dodány v rámci nejnovějšího mnohamiliardového balíčku vojenské pomoci. Lokalita speciálního školení nebyla z bezpečnostních důvodů zveřejněna, avšak podle vyjádření vysoce postaveného amerického představitele probíhal výcvik mimo Ukrajinu.

Jedná se o velmi starou, ale stále účinnou zbraň

Dle dostupných informací zveřejněných americkým ministerstvem obrany se přibližně týden dlouhého rychlokurzu zúčastní asi 50 ukrajinských vojáků. Nejsou to všichni potřební vojáci k jejich obsluze, protože jednu houfnici zajišťuje v poli 11 vojáků. Takže ti, kteří absolvují výcvik, se poté musí vrátit do své vlasti, kde nově nabyté znalosti předají svým dalším kolegům.

Houfnice ráže 155 mm putují na Ukrajinu ze skladů armády a námořní pěchoty. Konkrétně se jedná o střední tažené dělostřelecké systémy M114 s dostřelem v případě použití speciálních raketových granátů až 30 km. Houfnice M114 jsou ve službách americké armády od roku 1941 a byly vyráběny až do roku 1953. Houfnice byla zavedena v dubnu 1941 do U.S.Army jako „155 mm Howitzer M1 and Carriage M1“ a za války bylo vyrobeno kolem 6 000 kusů.

Po válce byla zbraň přeznačena na M114. Originální název zněl při ukončení výroby v roce 1953 Howitzer, medium, Towed, 155-mm, M114. Vyrobeno jich bylo celkem přes 10 300 kusů ve dvou jen minimálně od sebe se lišících variantách A1 a A2. Houfnice byly či ještě jsou ve výzbroji (a ve skladech) mimo jiné také Izraele, Filipín, Itálie a Francie, kde prodělaly různé úpravy.

V Jižní Koreji byly upraveny natolik, že obdržely i nový název KH179. Lehce upravené varianty houfnic M114 se uplatnily v americké armádě ještě za války ve Vietnamu. Zbraň se podle některých zpráv dočkala nasazení ještě ve válce v Bosně v 90. letech.

Dělostřelectvo může mít rozhodující roli

V palebném postavení dosahuje hmotnost houfnice 5 600 kg, při přesunu váží ještě o 200 kg více. Délka hlavně jako důležitý parametr kvůli dostřelu a přesnosti činí 3 790 mm (L/24,5), délka drážkování hlavně činí 3 564 mm (L/23), přičemž granát dosahuje úsťové rychlosti (při opouštění hlavně) cca 563-4 m/s a největší dostřel pak činí s klasickým standardním granátem 14 600 m. Celková délka houfnice připravené k přesunu činí 7 315 mm.

Největší šířka činí 2 438 mm a výška při nulové elevaci 1 803 mm. Houfnice může střílet horním úhlem +63 stupňů, ale může být zaměřena i s elevací -2 stupně, pokud je to možné podle charakteru terénu. Bez manipulace s celou houfnicí může střílet s výchylkou (odměr) doleva 24 stupňů, doprava 25 stupňů.

Vycvičená obsluha dokáže střílet až 4 rány za minutu, ale výrobce udává jako dlouhodobější maximální rychlost střelby 40 výstřelů za hodinu. Při přepravě vlečením se nesmí překročit rychlost 72 km/h. V roce 1978 byla děla M114 ve výzbroji U.S.Army a námořní pěchoty nahrazena houfnicemi M198. 

#FirepowerFriday once again, so more towed artillery this week. Used from WW2 through Korea & Vietnam, the American 155mm M1 Howitzer, later versions designated the M114 155mm howitzer. A regular at W&P, Beltring, this time from 2007. @USAS_WW1 @agbdrilling #MAFVA pic.twitter.com/gP1efNDtlQ

— Military Model Scene (@milmodelscene) October 1, 2021

Vzhledem k tomu, že se konflikt postupně přesouvá zejména do východní oblasti Donbasu, který se vyznačuje rovinatou krajinou, je pravděpodobné, že se obě strany budou spoléhat především na dělostřeleckou techniku. Dodávka těžkých zbraní Ukrajině je tak nyní naprosto nezbytná. K obratu v ruské strategii dochází poté, co se Ukrajincům, vyzbrojeným západními raketovými systém Javelin a Stinger, podařilo zastavit nebo alespoň velmi výrazně zpomalit týdny trvající ruský útok na ukrajinské hlavní město Kyjev.  

Munice z evropských skladů

První houfnice dorazily na Ukrajinu z USA již během minulého týdne, jakožto součást nejnovějšího balíčku vojenské pomoci. Spolu s dalšími děly pak v těchto dnech poputuje do země 40 000 kusů munice o ráži 155 mm. Jedná se o munici z amerických skladů umístěných v Evropě, není ale samozřejmě oznámeno, jaké druhy munice vlastně Ukrajina obdrží.

iZdroj fotografie: ArmTheInsane / Creative Commons / CC BY-SA

Lze jen odhadovat, že zřejmě nepůjde o granáty s chemickou municí CNS M 110 a H M 110 a pravděpodobně ani o dýmové granáty, kterých bylo pro tuto houfnici vyvinuto celkem 6 různých typů. Těžko říci, jestli se Američané také vzdají speciální munice standardu NATO 155 mm s prodlouženým dostřelem na oněch 30 km. Odborníci tipují, že v dodávce půjde především o granáty HE-M102 Shell o hmotnosti 43,13 kg, kde výbušnou část tvoří 7,06 kg TNT, nebo granáty HE-HE M107 Shell o hmotnosti 43 kg s 6,86 kg TNT.

Ukrajinské síly své západní spojence opakovaně žádají o dodávky těžkých zbraní, které by mohly být pro další vývoj konfliktu rozhodující. V rámci posledního balíku posílá americký Pentagon na Ukrajinu například radarové systémy N/TPQ-36 Firefinder či AN/MPQ-64 Sentinel pro boj s dělostřelectvem a letadly. Na seznamu jsou rovněž vrtulníky Mi-17, původně určené pro Afghánistán, 200 obrněných transportérů M113 a dále například bezpilotní letouny Puma.

Jaké další zbraně by měl Západ poslat na pomoc Ukrajině?

Zdroj: Army-Technology, TheHill