Nedostatek klasických raketometů Ukrajinci řeší různými improvizacemi. Fungují, ale moderní zbraně nenahradí

Ukrajinská vláda již týdny zoufale volá po moderních dělostřeleckých systémech a hlavně raketometech MLRS, které by jí umožnily bránit se ruské přesile. První zbraně již do země dorazily, ale ve velmi omezeném množství. Ukrajinci měli sami některé sovětské konstrukce a pár dalších dostali třeba z ČR, ale to rozhodně nestačí. Do těžkých typů navíc dochází munice. Nedostatek zbraní řeší i různými improvizacemi, které daly vzniknout unikátním systémům. Ty se nejspíše znovu nikdy nikde neobjeví.

Použijí součástky, které zrovna mají

Snahy ukrajinských vojáků jasně mapují sociální sítě, kde se fotografie a videa jejich raketometných výtvorů objevují. V podstatě se zdá, že tvůrci použijí to, co jim zrovna přijde pod ruku. Asi tak lze hodnotit i raketomet ráže 122 milimetrů, který se objevil namontovaný na voze Unimog. To je německý lehký nákladní automobil, jenž se v mnoha verzích vyrábí desítky let. Slouží nebo sloužil nejen v armádách, ale i komunálních službách nebo zemědělství.

Zdá se, že ukrajinští technici na jeho korbu umístili čtyři odpalovací tubusy standardních raket sovětské konstrukce ráže 122 milimetrů. Tedy stejných, jaké využívá raketomet Grad, případně československý RM-70. S tím rozdílem, že ty jsou na podvozku těžkých nákladních aut a odpalovacích trubic je zde 40. Rakety mají dolet kolem 20 kilometrů, existují verze i s prodlouženým doletem. Nelze s nimi přesně mířit, spoléhá se na plošný účinek salvy, což v případě čtyř tubusů není dost dobře možné. Ale v případě zásahu je zbraň ničivá.

Použít se dá i raketomet z Kamova

Podobný systém je další improvizace, která ale využívá mnohem menších raket S-8. V tomto případě jde o zbraně, jež byly vyvinuty v 70. letech v Sovětském svazu pro vícehlavňové raketomety umísťované na bojová letadla a vrtulníky. I jejich úlohou je neřízenou střelbou salvy zlikvidovat zadaný cíl. Existují v mnoha typech s různými hlavicemi a jejich dosah je maximálně 4,5 kilometru.

Autoři nového raketometu v tomto případě použili terénní pick-up Mitsubishi L-200. Na něj umístili raketomet vyrobený předěláním odpalovače demontovaného z ruského vrtulníku Ka-52. Nejspíše ze stroje, který se podařilo ukrajinské armádě sestřelit. Je jasné, že použití takovéto zbraně není bez rizika, protože se kvůli malému dostřelu musí přiblížit k místu bojů, pokud chce zasáhnout. Vozidlo není nijak chráněno, dá se tedy použít jen tak, že rychle odpálí střely a z místa okamžitě ujede.

Takovéto improvizace, ačkoli jsou funkční, nedokážou nahradit raketomety, jež Ukrajina žádá. První HIMARS, které již z USA obdržela, mají zcela jiné parametry. Liší se nejen dostřelem, jenž je až 80 kilometrů a v případě střely ATACMS, kterou ale Ukrajina zřejmě nedostane, až 300 kilometrů. Především ale jsou mnohé z raket z tohoto raketometu přesně naváděné a na zničení cíle stačí pak jediná střela obsahující submunici. Ta dokáže zlikvidovat třeba postavení dělostřelecké baterie. Vozidlo přitom zůstává mimo dostřel většiny nepřátelských zbraní.

Jak účinné mohou být improvizované raketomety nasazené na ukrajinském bojišti?

Zdroj: ArmyRecognition