Existuje mnoho podivných tanků, od specializovaných prototypů až po produkční modely, které měly netradiční design a provedení.
Jedním z nejznámějších typů vojenské techniky jsou tanky spojené přímo s válkou. Ty, které vznikly během první světové, se proslavily jako bojové stroje schopné zničit obrněná vozidla, opevnění a další vybrané cíle. V období konce druhé světové války se tanky postupně dostaly až na přední pozice síly jakékoli pozemní armády na světě. S cílem získat výhodu vznikla během konfliktů spousta neobvyklých bojových vozidel s podivným designem.
TOS-1 Buratino
TOS-1 je sovětský raketomet a termobarická zbraň, která má podvozek tanku T-72 a ráži 220 mm, pročež je určen ke zničení nepřátel, opevnění nebo lehce obrněných vozidel. Tento bojový vůz má hmotnost 45,3 tun a je vybaven raketovým systémem, zatímco o pohon se stará vznětový motor, který mu poskytuje 840 koní (618 kW).
S tím dosahuje maximální rychlosti 60 km/h a má dojezd 550 km. K jeho obsluze stačí pouze tříčlenná posádka (velitel, střelec a řidič)m která s ním dokáže zničit určený cíl na 500 až 3 500 metrů.
Stridsvagn 103
Tento hlavní bojový tank švédské armády je známý pod názvem S-tank a vynikal svou bezvěžovou konstrukcí, takže se zaměřování cílů provádělo otáčením celého vozidla. Celkem bylo těchto tanků vyrobeno 290 a jejich působení v ozbrojených složkách skončilo v roce 1997, kdy byl nahrazen německým Leopardem 2A5.
Jeho maximální rychlost byla 50 km/h, k čemuž mu pomáhal vznětový motor K60 doplněný o turbínu Boeing. S hmotností 42 tun se řadil mezi nejlehčí bojové tanky své doby.
Stridsvagn 74
STRV-74, jak se mu zkráceně říkalo, byl švédský tank sloužící na přelomu 40. a 50. let. Jeho posádku tvořili čtyři vojáci – řidič, střelec, velitel a nabíječ. Ke svému pohonu využíval dva zážehové motory, každý o výkonu 170 koňských sil (125 kW).
Maximální rychlost tohoto tanku dosahovala 45 km/h a dojezd měl až 200 km. Celkem bylo vyrobeno 225 kusů a jeho provoz byl ukončen v roce 1984.
M50 Ontos
Ontos bylo lehké obrněné protitankové vozidlo, které v 50. letech vyvinula americká armáda. Jako svou největší zbraň měl tento stíhač tanků šest bezzákluzových děl M40,z nichž se dalo rychle vystřelit proti určeným cílům.
Američtí mariňáci nasazovali toto vozidlo v různých operacích během války ve Vietnamu. O jeho pohon se staral motor o výkonu 145 koní (106 kW) a dokázal jet rychlostí až 48 km/h.
T28 Super Heavy Tank
Tank T28 byl navržen za druhé světové války jako samohybné dělo pro Armádu Spojených států amerických. Byl určen k poražení obávané Seigfriedovy linie a měl se účastnit i invaze na japonskou pevninu. Jeho cílem bylo také překonání německých těžkých tanků, jako je například Tiger II.
Tento 95tunový obr byl poháněn slabým motorem o výkonu 500 koní (367 kW) a dosahoval maximální rychlosti 13 km/h. Ve své podstatě byl určen především na proražení čehokoliv, co mu stálo v cestě.