Nový Zéland vysílá do Velké Británie instruktory, kteří vycvičí ukrajinské dělostřelce pro britské lehké dělo L119

Přes půl světa zamíří do Velké Británie tři desítky novozélandských dělostřeleckých instruktorů. Jde o pomoc tohoto státu Ukrajině v boji s ruskými agresory. Ve Velké Británii se totiž má učit přes 200 ukrajinských dělostřelců, jak obsluhovat lehká děla L119, jež země dostane jako spojeneckou pomoc. Novozélandští instruktoři budou těmi, kdo je v těchto dovednostech budou školit.

Ukrajina nejspíše dostane několik desítek lehkých děl

Lehké dělo L119 je totiž jednou ze zbraní, která by měla posílit ukrajinskou armádu. Kolik jich přesně země dostane a od koho není jasné, pravděpodobně půjde o Velkou Británii. Nový Zéland by měl poskytnout ještě 40 zaměřovačů a menší zásobu cvičné munice. Jelikož obsluhu děla průměrně tvoří šest vojáků, z čísla 230 Ukrajinců je jasné, že by ukrajinské ozbrojené síly mohly dostat možná 40 kusů těchto zbraní. Výcvik má podle dostupných zpráv probíhat v červnu a červenci.

Lehké dělostřelectvo bylo v armádách světa po druhé světové válce dlouhou dobu vnímáno spíše jako jakýsi doplněk těžších děl ráže 155 mm, příp. 152 mm. Jenže časté asymetrické konflikty posledních let najednou probíhaly i ve městech a členitém horském prostředí. Ukázalo se, že děla 155 mm, na které vojáci nejvíce spoléhali, jsou příliš těžká a zbytečně výkonná, a často je jejich nasazení dokonce nemožné. Oproti tomu lehká děla byla mnohem univerzálnější a jejich nasazení i v náročném, atypickém terénu nedělalo problémy.

Vojáci si najednou uvědomili, že velkou výhodou je i výrazně nižší cena „lehkých” děl, a tak si jich mohou nakoupit větší množství. Do té doby byla vnímána lehká děla spíše jako doména speciálních jednotek, dnes se běžně nacházejí i u standardní pěchoty. Prokázalo se, že lehká děla jsou dnes pro celou řadu misí vhodnější a jsou přímo ideální pro různé lehké pěchotní, paradesantní a protipovstalecké jednotky, které v dnešním světě plném asymetrických konfliktů mají čím dál vyšší význam.

Poslední modernizace proběhla v roce 2013

Jedním z relativně moderních lehkých děl je i houfnice L119 původem z Velké Británie. Vyrábět se v této verzi začala od roku 1998. Ačkoli je L119 nazýváno lehké dělo, nejde ve skutečnosti o žádného „drobka”, ale o velmi účinnou houfnici ráže 105 milimetrů. Její první verze označovaná jako L118 byla vyvinuta v 60. a 70. letech ve Velké Británii. Ukázalo se, že je to velmi podařený dělostřelecký systém, který se dostal do výzbroje mnoha států. L119 je jedna z jeho posledních variant s upravenou hlavní a dalšími změnami.

Prototyp této verze vznikl v roce 1997. Výrobce původních L118 i nových L119 Vickers Shipbuilding and Engineering, Ltd, z Barrow in Furness nakonec sám vyrobil cca 120 kusů L119, ale poskytl licenci mnoha zemím, například v USA navázali na licenci L118 a vzniklo tam více než 800 těchto upravených houfnic pod označením M119, které slouží v amerických ozbrojených silách dodnes. Vývoj děla začal v polovině 60. let, protože v té době používané houfnice ráže 105 milimetrů s druhoválečným původem ještě neměly z hlediska potřeb moderního bojiště dostatečný dostřel.

iZdroj fotografie: Mitch Moore / Creactive Commons / OGL

Požadavkem na novou zbraň bylo nejen to, aby se prodloužil její dostřel proti dosud užívaným houfnicím stejné kategorie, ale aby byla dostatečně lehká a rozměrově ji bylo možno přepravovat vrtulníky, například typu Chinook. Nově vyvinutá L118 splňovala požadavky, avšak používala střelivo dostupné jen ve Velké Británii. Dodávky začaly v polovině 70. let pod názvem 105mm Light Gun – BAE Systems. Americká strana při jednáních o poskytnutí licence si však pochopitelně vymínila, aby mohla pálit střelivem z USA.

U základního modelu L118 to nebyl velký problém, ale výrobce toho využil a pozměnil některé jeho základní konstrukční části, například použil novou hlaveň o délce 3,2 m. Nová verze byla nakonec nazvána L119. Ve Spojených státech se název M119 používá pro obě verze, protože si je Američané v továrnách Watervliet Arsenal New York (hlaveň) a Rock Island Arsenal Illinois (podvozková část a lafeta) upravili a modernizovali do jednotné podoby. Poslední modernizace v USA proběhla v roce 2013 a výsledné dělo je pojmenováno jako M119A3.

Děla byla průběžně výrazně modernizována i v Británii

Dělo dnes v poslední modernizované verzi disponuje hlavní o délce 37 ráží (3,885 m). L119 i M119 jsou 4,87 metru dlouhé, v britské (a Novozélandské) verzi široké 1,4 m, americká verze je 1,78 metru široká. Jejich přepravní i bojová hmotnost je 1 942 kilogramů, u americké verze dosáhla pro přesun hmotnosti 2 050,3 kg, v boji jen 1 869,7 kg. Dělo je proto snadno přepravitelné za lehčími automobily (v USA se primárně používají především známé HUMMWV), nebo je ho možné přemisťovat v podvěsu pod vrtulníkem Chinook či Blackhawk.

Vycvičená obsluha 5–7 vojáků může z děla vystřelit i osm ran za minutu. Největší dostřel je u americké verze 17 500 metrů, běžný u britské 11 400 m. Na přelomu tisíciletí byla britská děla modernizována novým dělostřeleckým zaměřovacím systémem LINAPS, který zvyšuje přesnost. Houfnice má náměr v rozsahu od -5,5 do +70 stupňů. Pálit lze z děla i přímou střelbou, a to dokonce s odměrem celých 360 stupňů, tedy do všech směrů, pak funguje jako kanón.

iZdroj fotografie: Uživatel Outisnn / Creactive Commons / CC BY-SA

Pro dělo existuje několik druhů střeliva. Tím základním je explozivní M1, jehož hlavice obsahuje 2,5 kilogramu výbušniny. Nový typ explozivního granátu, například typu M760 HE či starší M314, nebo M113 A1 HE PFF BB pak má výbušniny 2,9 kilogramu, účinností se má vyrovnat některé munici ráže 155 milimetrů. Dělo může používat i starší munici původně určenou pro tanky M60. K dispozici je i munice typu HESH, která je určena k ničení obrněných cílů. Dále se používají kouřové, značkovací střely a další typy speciální munice.

Asi nejznámějším nasazením těchto děl, i když jsou ve výzbroji řady armád, je jejich působení ve válce o Falklandy. Britům se je při dobývání ostrovů podařilo v roce 1982 úspěšně vylodit pomocí výsadkových vrtulníků a posléze s nimi ostřelovat argentinské vojáky. Právě dělostřelba vedla k jejich rychlé kapitulaci. Velká Británie děla nasadila i v Afghánistánu.

Víte o nasazení děl L119 na nějakém dalším bojišti?

Zdroj: Rnz, DivBracket