Tank T-90 Vladimír patří k nejmodernějším ruským tankům. Jak si vede na bojišti? Je schopen konkurovat moderním západním typům?
Rusko nepochybně patří mezi nejšpičkovější výrobce tanků na světě. V posledních letech se na stránkách tisku mluví především o supermoderním tanku T-14 Armata. Poněkud v skrytu zůstává další ruský trumf – T-90 Vladimír. Ten má mnoho systémů společných se supertankem. Ba co víc! T-90 již prošel i ohněm války.
Zrozen v těžkých časech
V 80. letech byla jádrem sovětských obrněných sil tank T-72, Již v polovině dekády bylo jasné, že T-72 za západní konkurencí zaostává. Vývoj nového stroje začal v roce 1985. V první řadě bylo potřeba vylepšit přesnost hlavní zbraně stroje. To měl zajistit nejmodernější integrovaný systém řízení palby 1A45T Irtyš, který může vést přesnou palbu ve všech meteorologických podmínek jak ve dne, tak v noci a má integrované infračervené zaměřování. Mělo dojít i k upravení podvozku a pancéřování stroje.
Státní testy „Objektu 188“, jak byl prototyp nazván, byly zahájeny v roce 1989. Zpočátku se předpokládalo, že po přijetí nového stroje obdrží označení T-72BU, ale na jaře roku 1991, krátce před rozpadem Sovětského svazu, tank dostal označení T-90. To mělo zdůraznit kvalitativní rozdíly nového stroje od jeho předchůdceT-72.
Na přelomu 80. a 90. let neprocházel ruský průmysl nejlepšími časy. Nicméně testy T-90 dopadly nad očekávání skvěle. Stroj prokázal velkou spolehlivost, když ujel 14 000 kilometrů bez vážných poruch. Skvěle si vedly i bojové systémy tanku.
Neslavné roky
T-90 byl oficiálně zaveden do výzbroje roku 1992 a výroba od té doby probíhá v továrně Uralvagonzavod v Nižním Tagilu. Vzhledem k neslavné ekonomické situace Rusky v 90. letech však výroba spíše vázla a do roku 1999 bylo vyrobeno pouze kolem 200 strojů. T-90 v těchto letech také získal svoji přezdívku. Není to podle Vladimira Putina, jak tvrdí oblíbená legenda, ale na počest svého tvůrce Vladimíra Potkina.
Roku 2001 však přišel zlom. Indie objednala 310 kusů T-90 A. Indická armáda byla se strojem tak spokojena, že došlo i k montáži v samotné Indii. Dnes provozuje tato asijská velmoc 2078 tanků T-90 Bhišma. Další objednávka přišla z Alžírska, které dnes vlastní přes 600 T-90. Paradoxně, až na třetím místě v počtu provozovaných Vladimírů je ruská armáda, která jich má nyní ve stavu kolem 400.
Konkurence Armaty
Během let T-90 prošel mnoha úpravami. Poslední verze T-90 M (pro exportní účely označená jako MS Tagil) vyvinutý v rámci modernizačního programu Proryv-3 se směle může rovnat s nejmodernějšími stroji. Na délku měří T-90 9,63 metru (bez hlavně 6,86 metru), šířka je 3,78 metru a výška 2,22 metru. Bojová hmotnost je 48 tun.
Srdcem tanku je dvanáctiválec V-92S2F s výkonem 1130 koní. Motor může pracovat v extrémních teplotách od -50 do 50°C. Poprvé v historii ruských tanků je převodovka plně automatická. Na silnici s ním vyvine T-90 M až 75 kilometrů v hodině. Dojezd je 550 kilometrů. S přídavným barelem je to pak o 100 kilometrů více.
T-90 M je vybaven kompozitním pancířem o síle až 550 milimetrů. Vedle toho má tank přídavného výbušného reaktivní pancéřování 3. generace Relikt, které zvyšuje ochranu proti kumulativním zbraním. Novinkou ve výzbroji je systém aktivní protipancéřové ochrany Afghanit. Jedná se o spojení vysokofrekvenčního radaru, senzorů a rušiček, který je schopen detekovat, narušit a případně zničit řízené protitankové střely protivníka.
Systém je napojen na dýmovnice, klamné cíle a obranou protimunici na věži tanku. Afghanit je schopen vypočítat i skryté palebné postavení střelce anebo střílejícího obrněného vozidla. Afghanitem budou však vybavena jen vozidla pro ruskou armádu. Jedná se přísně tajný systém vyvinutý pro tank T-14 Armata a zatím není uvolněn k vývozu. Vývozní verze je vybavena podobným systémem Arena-E.
Osvědčený kanón s novým řízením palby
Hlavní zbraní T-90 MS určeného pro vývoz je modernizovaná verze osvědčeného tankového kanónu ráže 125 milimetrů 2А46. Pro ruskou armádu by měla být i verze s kanónem 2A82, který opět pochází z tanku Armata. Ten je některými odborníky hodnocen jako nejlepší na světě. Nabíjení je plně automatické a tank dokáže za minutu vystřelit 10 až 12 ran. K dispozici má být i nová podkaliberní munice Vulkán, která je údajně schopná probít i metrový pancíř.
Za největší trumf je odborníky považován systém palby Kalina. Systém kombinovaný se zaměřovačem Sosna-U pracujícím s laserovým a termovizním určením polohy dokáže kanón pomocí servomotorů i v maximální rychlosti stabilizovat, a přesně zaměřit a zasáhnout i pohybující se cíl. Kalina má vysoce pokročilý software, který dokáže vést automatickou palbu na určený cíl a rozpoznávat přátelské a nepřátelské cíle.
Konstruktérům poslední verze T-90 se podařilo odstranit dávnou bolest ruských tanků, ve kterých posádka seděla doslova obložená municí. Zásoba 43 kusů munice v tanku T-90 M je z části umístěna v automatickém zásobníku (22 kusů), 8 kusů je připraveno k nabití u převodové skříně a zbytek je umístěn v pancéřové schránce na zádi věže tanku.
Vedle klasická munice lze z kanonu vystřelit řízené střely 9K119 Refleks a 9M119M Invar, které jsou schopny sestřelit i nízko letící vrtulníky. Výzbroj doplňují dva kulomety 7,62 milimetrů PKTM. Jeden je spřažen s kanónem a druhý je dálkově ovládaný na věži. Díky vysoké automatizaci tanku posádku tvoří jen tři muži. Dodávky nových a modernizace starších tanku na novou verzi začaly v letošním roce. Pro zahraniční zájemce je připraven modernizační balíček pro jejich tanky starších verzi. Upgrade staršího tanku vyjde asi na 1,5 milionu USD.
Zdokonalen v boji
T-90 měl tu výhodu, že byl zdokonalován v boji. Již od začátku 90. let byly první stroje nasazeny v Čečensku a poznatky z bojů byly uplatňovány při zdokonalovaní tanku. Vedle toho byly T-90 nasazeny v Iráku a Sýrii. Syrská armáda dostala celkem 36 kusů starší verze T-90A. Z nich bylo během 6 let bojů ztraceno pouze šest „Vladimirů“. Prokázalo se, že T-90 je velmi těžké zničit a je odolný především vůči protipancéřovým zbraním. Posledním konfliktem s účastí T-90 byla válka v Náhorním Karabachu, kde Ázerbájdžán minimálně o dva starší T-90S přišel.
T-90 během let služby prokázal, že se jedná o skutečně velmi kvalitní a odolný kus techniky. Nezanedbatelným faktorem, mluvící v prospěch T-90 v mnoha zemích je cena. Ta začíná na 2,5 milionech dolarů. Pokud má zákazník zájem o plně vybaveného Vladimíra nejmodernější verze měl by si připravit 4,5 milionu dolarů. Pro porovnání M1A2 SEP vyjde až na 10 milionů dolarů a korejský K2 Black Panther 8,5 milionu USD.
Proto si T-90 mohou dovolit i méně solventní země jako je Uganda, Jemen, Vietnam nebo Turkmenistán a jeho nákupu uvažuje Egypt, ale i Kuvajt. T-90 Vladimír bude rozhodně sloužit ještě mnoho let a řady jeho uživatelů se ještě rozšíří. Vzhledem k tomu, že se ruským inženýrům podařilo do starší konstrukce implementovat systémy T-14 Armata, bude v boji T-90 tvrdým soupeřem.
Zdroj: Nationalinterest
Události
|
PŘEČTENÍ: 53786
Události
|
PŘEČTENÍ: 56514
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 54699
