Obrněnec ASCOD bude sestřelovat drony granátometem Mk 19 nabitým speciální municí, bude možné použít i kulomet

Obrana proti dronům je v moderních konfliktech klíčová. Nepřítel s jejich pomocí může získávat cenné zpravodajské informace. Ale mohou i útočit na klíčové cíle.

i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Polska / Public domain
                   

Řada zbrojních firem se v poslední době zabývá otázkou, jak ochránit nebe na bojišti před působením dronů. Ty mají stále lepší vlastnosti a jejich nasazení v několika konfliktech se ukazuje jako klíčové. Kdo se proti nim nedokáže efektivně bránit, většinou zaznamená velké ztráty. S další zbraní proti nim nazvanou Mk 19 Guardian přichází španělská společnost Escribano. Jde vlastně o spojení několika již existujících systémů v jeden.

Granátomet, který slouží již desítky let

Nejdůležitější částí je samozřejmě samotná zbraň. Tou není nic jiného než po mnoho let používaný americký granátomet Mk 19. Je zakomponován v počtu 12 kusů do speciální bojové věže a využívá programovatelnou munici Nammo. Není to však jediná možnost. Španělská společnost nabízí i verzi, kde by na věži byl osazen šestihlavňový rotační kulomet ráže 7,62 milimetrů. Tato zbraň od firmy Dillon Aero dokáže vystřelit za minutu až 3 000 ran.

Systém tedy kombinuje dálkově ovládanou bezposádkovou zbraňovou stanici Guardian 2.0 (RWS) vyvinutou v Escribano s 40mm granátometem Mk-19, nabitým střelami charakteru země-vzduch a dodávanými společností Nammo. RWS byl také při zkouškách vybaven minigunem Dillon M134D. Během loňských testů v Médano del Loro ve spolupráci se španělským velitelstvím protiletadlového dělostřelectva byl systém použit proti kvadrokoptérovým UAV a cílům dronů s pevnými křídly, s výsledky označenými jako „velmi slibné“.

Každopádně hlavní nabízenou verzí je překvapivě ta s granátometem. Granátomet samotný je přitom zbraň, která je ve výzbroji již od roku 1968 a její první verze zažily válku ve Vietnamu. Nyní ji používá několik desítek armád světa, a to buď na pevných stanovištích, nebo připevněnou k různým vozidlům. Jeho hmotnost je totiž více než 35 kilogramů bez munice. Granátomet odpaluje standardní granáty ráže 40 milimetrů. Je nabíjen nábojovým pásem a má i vysokou rychlost střelby.

Při souběžné střelbě všemi granátomety na věži činí kadence teoreticky až 390 ran za minutu, při trvalé nebo rychlé palbě ale systém pálí většinou 40 až 60 granátů za minutu. Jeho dostřel je více než 2,1 kilometru, ale efektivní je samozřejmě mnohem menší. V posledních letech byl samotný granátomet modernizován a některé jeho vlastnosti se tak ještě zlepšily. Lze předpokládat, že na protidronové věži by byl doplněn speciálním zaměřovacím zařízením, které by mu umožnilo na drony efektivně útočit.

Granáty navržené na přesné údery

V případě protidronového nasazení by zřejmě používal munici HEDP-AB Nammo. Ta je navržena tak, aby umožňovala různé typy přesných úderů. Podle potřeby může způsobit i různé druhy poškození. Nejúčinnější je v případě, kdy se hlavice rozpadne po výbuchu na velké množství kovových fragmentů, které všesměrově, ale i směrovaným výbuchem poškodí, nebo zničí zaměřený a poblíž letící UAV.

UAV zatím nejsou prakticky vůbec vybavována pasivní ochranou, pancířem, či speciálně konstruována pro zvýšení mechanické odolnosti při zásahu, takže jsou stále ještě velmi citlivá na jakékoli poškození palbou nebo střepinami. Speciální hlavice granátometu firmy Nammo mohou však i proniknout pancířem, nebo cíl zapálit. Z hlavně granátometu hlavice granátu vylétá rychlostí 240 metrů za sekundu a váží 247 gramů. Systém byl úspěšně vyzkoušen při sestřelení visícího UAV 300 m od RWS, nebo když cílový UAV přilétal směrem k RWS. 

Navádění bylo v této fázi zkoušek provedeno vizuálně, bez použití radaru. Druhá fáze testů proti pohybujícím se kvadrokoptérám s větší úhlovou rychlostí vůči ose vozidla se systémem RWS byla méně úspěšná, dva z pěti odpálených granátů nevybuchly, jejich čidla zřejmě nereagovala na blízkost UAV, nedostala včas data od systému RWS na vozidle či pokyn k odpálení od operátora. Tvůrci jsou ale zjevně přesvědčeni, že tento problém lze snadno vyřešit.

Celý systém pak je umístěn na pásovém bojovém vozidle ASCOD od General Dynamics. To je vlastně jedna z platforem, která se účastnila soutěže o nové BVP pro českou armádu. Bývá osazována různými věžemi, například s rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů, ale existuje i ve verzi lehkého tanku s dělem ráže 105 milimetrů. Vozidlo poskytuje posádce vysokou míru ochrany. Je vysoce mobilní v terénu, dosahuje rychlosti až 70 kilometrů v hodině a jeho dojezd je 500 kilometrů.

Jak se díváte na nápad používat proti dronům granátomet se speciální municí?

Zdroj: BulgarianMilitary

Diskuze Vstoupit do diskuze
95 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
NATO vstupuje do války, zní z Kremlu
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Používat protilodní střely Ch-22 na pozemní cíle je zrůdnost, osádka bombardéru nikdy neví, co vlastně může trefit
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
4 jednoduché triky, díky kterým usnete jako miminko: Od vlnového cvičení až po osvědčenou jógovou pozici pro uvolnění těla
adbz.cz
adbz.cz
Psí strach z vysavače se může stupňovat: Jak ho to odnaučit dřív, než ztratí důvěru ke svému majiteli