Protiletadlový Gepard a Osa na bojišti navzájem spolupracují v týmu, i když jejich systémy nemělo být vůbec možné propojit

Ukrajinská armáda musí od začátku konfliktu řešit, jakým způsobem uchránit svůj vzdušný prostor. Jak nad frontou, tak ve vnitrozemí. V poslední době ji kromě letadel, vrtulníků a řízených střel ohrožují i drony. Některé protiletadlové zbraně už měla, jiné dostala. V současné době se jí podařilo zkombinovat dva systémy, které vlastně neměly nikdy spolupracovat. Jeden je původem německý a druhý sovětský. Zdá se, že jejich kombinace je účinná.

Osa s Gepardem na jednom místě

Jednou z nejdůležitějších úloh protivzdušné obrany je zajistit prostor nad bojujícími jednotkami. To jde pomocí přenosných raket jen do určité míry. Lepší ochranu nabízejí systémy krátkého dosahu, které mají vlastní radar a dokážou mnohdy dostřelit dále než rakety MANPADS. Zároveň je třeba, aby byly tyto systémy mobilní, protože se jednotky často pohybují. V neposlední řadě je důležitá ochrana proti různým útokům. To vše na Ukrajině splňuje nezvyklá dvojice –⁠ německý Gepard a původně sovětský systém Osa.

Obě zbraně byly vytvořeny na opačných stranách studené války, ale jakmile Německo dodalo Gepardy na Ukrajinu, ocitly se společně na bojišti. Nebylo to bez komplikací, protože Německo potřebovalo zajistit do rychlopalných protiletadlových děl munici, která nebyla snadno dostupná. Ukrajinci se pokusili zbraně zkombinovat. I když nejdou navzájem propojit, každá musí spoléhat na vlastní radar a získané informace, podle zpráv z bojiště to funguje. Některé zdroje tvrdí, že takových dvojic jsou již tři desítky.

Kombinace se vzájemně doplňuje

Zbraně se díky svým vlastnostem doplňují. Gepard tvoří dvojice rychlopalných protiletadlových děl ráže 35 milimetrů s kadencí 500 ran za minutu. Děla jsou spolu s radarem umístěna na podvozku tanku Leopard 1. Dokážou zasáhnout cíle do vzdálenosti 4 kilometrů, minimální vzdálenost je 100 metrů. Jsou dle všeho velmi účinné proti dronům nebo loudavé munici, kterou nyní Rusko disponuje, protože dostalo velké dodávky z Íránu.

9K33 Osa je naopak systém disponující protiletadlovými raketami. Umístěn je na šestikolovém vozidle BAZ-5937. Na korbě je umístěn radar a šest střel, které jsou naváděny radiovým systémem. Rakety mohou zasahovat cíle do vzdálenosti až 15 kilometrů. Účinné jsou proti vrtulníkům i níže letícím letadlům, nejspíše i proti dronům větší velikosti. Systémy měla Ukrajina ve výzbroji a další dostala od svých spojenců.

Účinnost obou systémů, které navíc spolupracují, může být překvapující. Oba totiž pocházejí ze 70. let a jsou konstrukčně zhruba půlstoletí staré. Je ale pravda, že například íránské drony jsou primitivní a bez sofistikovaných systémů. Ruská letadla jako Su-24 a Su-25, jež často bývají nasazována k úderům na jednotky v poli, jsou konstrukčně podobně stará jako obě protiletadlové zbraně. Je tedy pravděpodobné, že při správném použití mohou být ještě dnes velmi účinné a vytváří jakousi dvouvrstvou obálku ochrany krátkého dosahu.