Rakety, které mají šanci změnit válku na Ukrajině. Do systémů HIMARS a M270 se nabíjí několik základních druhů střel

Salvové raketomety byly zbraní určenou k plošnému ničení cílů. Spoléhaly na množství vypálených střel. Situace se ale začíná měnit a svou roli hraje přesnost.

i Zdroj fotografie: Taehyung Kim / Creactive Commons / CC BY-SA
                   

Dne 23. června 2022 oznámil ukrajinský ministr obrany, Oleksij Reznikov, dodání prvních osmi vozidel systému HIMARS, přičemž 28. června bylo oznámeno jejich první bojové nasazení. Následně 8. července oznámil americký prezident, Joe Biden, dodávku dalších čtyř vozidel, čímž by měl jejich počet v ukrajinské službě dosáhnout 12 kusů.

HIMARS je odlehčená verze M270

Schopnosti raketových systémů HIMARS a M270, jež jsou ve výzbroji mnoha západních států, se v posledních týdnech skloňují hlavně kvůli konfliktu na Ukrajině. Systém M270, o který Ukrajinci žádali původně, se skládá ze dvou základních částí –⁠ pásového podvozku M993 a odpalovacího modulu M269, jenž byl do služby v USA zařazen v 80. letech 20. století jako prostředek vyrovnání palebné převahy.

Modul nese dva kontejnery uložené vedle sebe. V každém z nich je šest raket ráže 227 mm o délce 394 cm. Hmotnost plně naloženého vozidla je 24 756 kilogramů, maximální rychlost s pásovým podvozkem M993 činí 64 km/h při dojezdu 480 km. Komplex dále tvoří velitelské centrum na samostatném vozidle M577 a nabíjecí kolové vozidlo, které veze dva kontejnery s raketami, z toho jeden na přívěsu.

Americká strana však dodala Ukrajině systémy HIMARS, což je odlehčená kolová verze raketometu M270 umístěná na standardním pětitunovém nákladním automobilu M1140 rodiny FMTV, která disponuje jen jedním kontejnerem se šesti raketami. Když byl HIMARS vyvinut v USA, zpočátku byl vyzbrojen především kazetovou municí (M26, M39) určenou k útokům na plošné cíle. Později se výzbroj rozšířila i o přesně naváděné rakety GMLRS umožňující útoky na bodové cíle –⁠ základny, velitelská stanoviště, sklady munice nebo paliva.

Navádění inerciálně v kombinaci s GPS

Je třeba si uvědomit, že schopnost těchto zbraní se odvíjí hlavně od střel, které jsou do nich nabity. Ty se dodávají ve speciálních pouzdrech, jež se pak vkládají na odpalovací vozidlo. Nejpoužívanějšími střelami jsou dnes rakety M30 a M31. Tyto střely jsou výsledkem programu GMLRS ATD, zahájeném v roce 1994 po zkušenostech z války v Perském zálivu. Cílem programu byl vývoj naváděné munice, která při dopadu výrazně sníží kruhovou odchylku.

Finálním produktem se stala dvojice raket M30 a M31, přičemž raketa M30 nese kazetovou munici modernějšího typu M85, zatímco M31 je osazena konvenční výbušnou hlavicí o hmotnosti 90 kilogramů. Oba typy jsou naváděny kombinovaně inerciálně i pomocí GPS, pro lepší manévrovatelnost pak v přední části přibyly čtyři pohyblivé ovládací plošky.

Testování obou modernizovaných raket začalo v květnu 1998 a skončilo úspěšně v prosinci 2002, respektive zkoušení ověřovací série v armádě proběhlo do prosince 2004. Kolem roku 2020 do výzbroje US Army přišla v rámci programu GMLRS-ER další vylepšená raketa řady M 30/31, s koncovým navedením a dostřelem zvýšeným až na 150 kilometrů.

Pouzdra se šesti střelami se nabíjí velmi rychle

Raketové střely pro HIMARS i M270 jsou dodávány v pouzdrech, přičemž v každém je umístěno šest těchto střel. Jak bylo výše uvedeno, lehčí HIMARS nese jedno pouzdro, těžší pásový M270 a jeho odvozeniny jsou určeny pro dvě pouzdra. Ta slouží pro skladování i odpalování těchto raket. Jejich využití dává systému velkou flexibilitu a výrazně zrychluje nabíjení. Západní systémy odpalovačů lze přebít za 3–⁠4 minuty. Zatímco nabíjení ruských Smerč či Uragan, kde se manipuluje s jednotlivými raketami, je ve srovnání relativně velmi zdlouhavé.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public domain
M142 HIMARS

Střely mají hmotnost přibližně 300 kilogramů. Jejich ráže činí 227 milimetrů. V zadní části mají čtveřici malých výklopných ocasních ploutví sloužících ke stabilizaci a řízení, u nejnovějších verzí jsou sklopná kormidla i na špičce střely. U obou je dolet udáván až 84 kilometrů. Minimální vzdálenost, kterou musí mít cíl od místa odpalu raket, je udávána jako 10 kilometrů. Zasahovat zvládají cíle s odchylkou maximálně jednotek metrů, pokud využívají k zaměření vojenskou část systému GPS. K tomu však musí USA dodat Ukrajině příslušné kódy, které jsou jinak přísně tajné.

Z obou střel byla M30 zařazena do výzbroje jako první. Má integrovaný naváděcí systém s přijímačem signálu GPS. Používá hlavici nabitou submunicí. Ukrajina měla obdržet k prvním HIMARS rakety M30 s hlavicí se 404 kusy submunice. Existují i varianty s alternativními hlavicemi. Protože se však ve světě obecně od kazetové munice ustupuje a mnohé země ji označují za zakázanou, přestaly se tyto zbraně vyrábět.

Od kazetové munice se ustupuje

Novější typ rakety M31 z M30 přímo vychází. Již nemá submunici, ale vysokoexplozivní tříštivou hlavici. Její hmotnost je kolem 90 kilogramů a obsahuje speciální výbušninu PBX-109, jež je velmi stabilní. Je ve speciálním ocelovém pouzdru, které je konstrukčně připraveno na vysokou fragmentaci při detonaci výbušniny. Hlavice varianty M32A1 má navíc obsahovat 180 tisíc wolframových kuliček, a tak se z ní po výbuchu stane jakási brokovnice, která kosí vše živé v dosahu.

O tom, jak jsou tyto zbraně silné, svědčí jejich současné nasazení na Ukrajině. Ta nejprve dostala do bojů čtyři HIMARS, podle posledních zpráv už má nasazeno devět kusů těchto odpalovačů. Ukrajinci se s raketami zaměřili hlavně na ruská skladiště munice. Tvrdí, že za týden jich zničili minimálně 16. Na některých úsecích fronty to mělo výrazně omezit činnost ruského dělostřelectva, které nemá střelivo na nepřetržité bombardování, k němuž se v posledních týdnech uchylovalo a působilo tak Ukrajině vysoké ztráty.

iZdroj fotografie: U.S. Marine Corps / Public Domain
Pouzdro s raketami M30 nebo M31

Dalším využívaným typem střel pro HIMARS jsou rakety ATACMS, které mají dolet 300 kilometrů a jsou přesně naváděné. V pouzdře je vzhledem ke své velikosti jen jedna. Ukrajina tyto rakety ale nedostala, Američané se obávali, aby s nimi nezasahovala cíle poměrně hluboko v ruském území. Před dokončením je však v USA i střela Precision Strike Missile, která by měla mít dosah přes 500 kilometrů.

Jak by Ukrajina měla nejlépe použít rakety do HIMARS ve válce s Ruskem?

Zdroj: BulgarianMilitary

Diskuze Vstoupit do diskuze
122 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Volby dopadly pro Fialu katastrofálně. Babiš situace určitě využije
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
4 z 5 lidí nejsou schopni najít na obrázku lva. Na první pohled pouze vizuální test si žádá i logické myšlení
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Nepříjemné důsledky chození do postele s mokrými vlasy. Dost možná to stojí za svěděním i lupy
adbz.cz
adbz.cz
Je mu 93 let a nikdy neopustil Černobyl. „Ostatní zemřeli na strach a úzkost. Na svém životě jsem nic měnit nemusel.“