Raketomety se začaly využívat za druhé světové války a potvrdila se jejich nesmírná účinnost. Vzhledem ke své nepřesnosti jsou smrtelně nebezpečné pro civilisty.
K ostřelování ukrajinských měst dělostřeleckými granáty a přesnými raketovými i křižujícími střelami, k němuž se zatím uchyluje ruská armáda, může přidat při své nejnovější taktice boje na dálku i další, poněkud děsivější zbraně. Na Ukrajině totiž disponuje i velkým počtem salvových raketometů, které dokáží při hromadném použití způsobit obrovské škody. Vlastní jich hned několik typů a patří tradičně k jejím nejobávanějším zbraním.
Grad je zdaleka nejpočetnější
Ruské salvové raketomety dosud nebyly příliš přesné a zatím spíše působí plošně. Tím nejznámějším a nejpočetnějším typem je ještě bývalý sovětský BM-21 Grad. Rusko jich má mít více než 2 500, i když větší část z nich je v rezervě. Jejich nasazení na Ukrajině bylo zjištěno již v konfliktu v roce 2014. Stejnou zbraní disponuje i Ukrajina. Podle tvrzení ukrajinské armády právě rakety tohoto systému v pondělí zasáhly z pobřeží ruskou hlídkovou loď Vasilij Bykov u Oděsy.
Grad je salvový raketomet ráže 122 milimetrů. Zařízení tvoří 40 odpalovacích tubusů umístěných společně jako otáčivé na korbě nákladního automobilu. Tříčlenná posádka z nich může rakety vystřelovat jednotlivě, ve skupinách či plné salvě během 20 sekund. Většinou se používá baterie složená z několika vozidel, prapor jich má 18, a je tedy schopen vypálit 720 raket během několika sekund. Nejnovější typy mají dostřel až 30 kilometrů.
Obě země mají také těžší raketomety MN-27 Uragan. Ty využívají rakety ráže 220 milimetrů. Zařízení tvoří 16 odpalovacích tubusů na korbě nákladního auta. Jejich hlavice mají hmotnost 90 až 100 kilogramů. Mohou obsahovat i submunici, případně miny, které se užívají k plošnému zaminování nějakého prostoru. Podle některých neověřených informací se k raketám tohoto typu snažilo Rusko vyvinout i přesně naváděné „inteligentní” hlavice.
Zatím ale není jasné, stejně jako u typu Směrč, kde se o to údajně také pokouší, jak daleko vývoj pokročil, a jestli Rusko alespoň technicky už uspělo. Efektivní dostřel systému Uragan je 35 kilometrů, všech 16 raket lze odpálit také během 20 sekund. Rusko MN-27 na Ukrajině má, dokazují to i fotografie zničeného ruského konvoje.
Raketami Smerč ostřelovali Charkov
Ještě silnější zbraní je raketomet BM-30 Smerč, který využívá rakety ráže 300 milimetrů. Systém je tvořen 12 odpalovacími tubusy na korbě těžkého terénního nákladního automobilu. Bojová hlavice má hmotnost kolem 250 kilogramů a raketa doletí do vzdálenosti až 90 kilometrů. Využívá i kazetovou munici se 72 kusy submunice. Na Ukrajině bylo potvrzeno nasazení tohoto systému například při ostřelování Charkova.
Další zbraní, která byla mezi ruskou technikou spatřena, je raketomet TOS-1 (30 raket Buratino 220 mm, dostřel 3 600 metrů) a TOS-1A (24 raket Solncenpjok 220 mm, dostřel 6 000 metrů). Jsou obávanou zbraní, protože se v nich používá termobarická munice, která patří k nejničivějším druhům konvenčních zbraní. Na rozdíl od předchozích typů jsou tyto systémy umístěny na podvozku tanku T-72. Nejnovější verze mají dostřel až 10 kilometrů.
Salva raketometu může zabít vše živé na velmi rozsáhlé ploše prostě tím, že zášleh výbuchu, kromě obrovského ničivého účinku tlakové vlny a žáru prostorového výbuchu, doslova vysaje z velkého území všechen dýchatelný kyslík a nahradí jej zplodinami výbuchu. Vše živé, pokud není roztrháno tlakovou vlnou a spáleno výbuchem, se zde udusí.
Kromě toho má Rusko ve výzbroji ještě menší počty jiných raketometů, jako je Tornado S či Tornado G, které jsou ale většinou moderními verzemi některých předchozích zbraní. Většinu z nich může nasadit i Ukrajina, ale ta bojuje na svém území a je dost nepravděpodobné, že by s nimi ostřelovala nějaká ruská nebo ukrajinská města plná obyvatel.
Jak se díváte na ostřelování měst salvovými raketomety?