Rusko použilo pobřežní systém Bastion-P proti Ukrajině. Místo do lodí raketami pálí na pozemní cíle, dochází Iskandery?

Pobřežní systémy jsou nebezpečnou zbraní, která má chránit výsostné vody země. Jejich rakety mohou potopit nepřátelská plavidla, pro pozemní útok jsou nevhodné.

i Zdroj fotografie: Ministry of Defence of the Russian Federation / Creative Commons / CC BY
                   

Ruská média přinesla zajímavou zprávu o použití další zbraně během invaze na Ukrajinu. Rusko při ní nasadilo mobilní obranný pobřežní systém K-300P Bastion-P, který je umístěn na Krymu. Je určený k ničení nepřátelských plavidel blížících se k chráněnému pobřeží. Protože však ukrajinské námořnictvo je slabé a ruské má mnohonásobnou přesilu, zůstávají jeho zbývající lodě v přístavu. Rakety tak namířili nikoli na plavidla, ale na pozemní cíle. I v této roli je totiž možné je využívat.

Cílem byla skladiště na západě Ukrajiny

Podle záběrů zveřejněných ruskými médii baterie Bastionu-P odpálila trojici střel. Odborníkům na geolokaci se později podařilo určit, že místo odpalu bylo na Krymu. Po jeho okupaci tu systém Rusko umístilo, aby odradilo soupeře od možnosti nějaké akce z moře. Rakety údajně měly cílit na sklady zbraní umístěné na západě Ukrajiny. Již dříve měl systém útočit i na rádiové a průzkumné centrum ukrajinské armády u Oděsy.

iZdroj fotografie: Ministry of Defence of the Russian Federation / Creative Commons / CC BY
Odpalovací vozidlo systému Bastion-P

Bastion-P je ale především systém využívající se k ochraně pobřeží. Rusko ho ve své výzbroji má od roku 2010. Systém byl vyvinut společně s běloruskou společností Tekhnosoyuzproekt. Používá se na místech, která by se mohla stát cílem nějakého útoku směrem z moře. Rozmístěn je tak mimo Krymu například v oblasti Kaliningradu nebo na Kurilských ostrovech, o něž se Rusko pře s Japonskem.

Základem systému jsou dvoustupňové nadzvukové protilodní střely P-800 Onyx. První stupeň tvoří raketový motor na tuhá paliva, druhý stupeň je náporový motor. Jde o stejné zbraně, které jsou vypouštěny i z vojenských lodí nebo ponorek a které byly do výzbroje zavedeny v roce 2002. Jejich variantu využívá i indický systém BrahMos. V tomto případě jsou rakety odpalované z pozemních stanic.

Jedna pobřežní baterie Bastionu-P se většinou skládá ze dvou velitelských a řídicích centrech na nákladním voze KaMAZ 6×6, čtyř odpalovacích vozidel KaMAZ 8×8 s dvěma raketami a jednoho podpůrného vozidla. Odpalovací vozidla dokážou připravit své střely k odpálení do maximálně pěti minut a v tomto pohotovostním režimu vydrží až pět dnů.

Dosah záleží na výšce letu

Raketa obsahuje hlavici o hmotnosti přibližně 250 kilogramů a částečně funguje i jako průbojná střela se zpožděnou roznětkou. Po odpálení z kolmo postaveného odpalovacího tubusu dosahuje rychlosti Mach 2,5. Je schopna zasáhnout námořní cíle podle oficiálních údajů do vzdálenosti 350 kilometrů, pozemní cíle po balistické křivce dokonce až do 450 kilometrů. Některá optimistická prohlášení naznačují, že ruská neexportní varianta má dosah při hi-lo letu až 600 km.

Její dolet ale samozřejmě záleží na tom, po jaké trajektorii se pohybuje. Rakety mohou cestovně dosáhnout výšky 14 km, poté sestupují do letu ve výšce 5 m. Pokud letí takto nízko nad hladinou moře, čímž se brání předčasnému objevení a zaměření obranou napadeného plavidla, jejich dolet se výrazným způsobem snižuje. Odborníci odhadují dolet udávanou rychlostí Mach 2,5 maximálně na 300 km.

iZdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA
Raketa P-800 Onyx

Střely vypálené z Bastionu-P mají inerciální navádění spolu s pozičním systémem GLONASS. V okamžiku, kdy se přiblíží k cíli, mohou přepnout na aktivní radarové navádění. V případě hromadného odpalu spolu rakety mají umět i komunikovat a cíle si rozdělit, pokud jich je na místě více. V případě útoku na pozemní cíl rakety nejspíše radar nepoužívají, spoléhají se na souřadnice dodané GLONASS.

Při pozemním útoku tak dokážou zasahovat jen statické cíle a pravděpodobně jen ty větší velikosti. Otázkou proto zůstává, proč je vlastně Rusko k takovéto úloze použilo. Ve výzbroji má totiž zbraně, které se k tomuto účelu hodí mnohem lépe, jako jsou střely Kalibr nebo balistické rakety Iskander-M. Mnohé zprávy ale naznačují, že zásoby těchto zbraní Rusku rychle docházejí. Není je schopno doplnit, a tak se možná rozhodlo využít Bastion-P jako alternativu.

Druhou možností je, že prostě předvádí možnosti svých zbraní budoucím potenciálním zákazníkům, kteří by si je chtěli pořídit. V minulosti se podobně zachovalo například během konfliktu v Sýrii. Systém Bastion-P si již od Ruska koupily Vietnam a Sýrie. Zájemců o vyspělé zbraně na ochranu pobřeží, které lze využít i k pozemním útoku, však může být ve světě mnohem více.

Proč podle vás Rusko útočí Bastionem-P i na pozemní cíle?

Zdroj: TheDrive

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“