TOS-2 Tósočka, moderní ruský raketomet s termobarickou municí. Postrach všeho živého na bojišti, mobilnější než předchůdce

Zničit dobře zakopané a opevněné obránce je velmi obtížné, často nestačí ani těžké dělostřelectvo. Termobarická munice ale zabije i ty ukryté.

i Zdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ruská armáda v posledních týdnech na Ukrajinu posílá doslova vše, co má k dispozici, ve snaze prorazit houževnatou ukrajinskou obranu. Jednou z nejnovějších zbraní, která se podle záběrů zveřejněných ruskými médii na frontě objevila, má být i raketomet TOS-2. Jde o těžký raketomet navazující na svého předchůdce TOS-1, jenž střílí termobarickou munici. Ta je označována za jednu z nejsilnějších nejaderných zbraní.

Termobarické zbraně nahradily plamenomet

Už od první světové války stáli vojáci před úkolem, jak překonat opevněné pozice a zákopy nepřítele. Často na ně nestačilo ani těžké dělostřelectvo. Dobývání za pomoci pěchoty si vyžádalo obrovské ztráty. Na pomoc přišly plamenomety, ale ty měly malý dosah. Nakonec je nahradila termobarická munice. Poprvé byla vyvinuta v nacistickém Německu koncem války, ale nebyla tehdy nasazena. Tento typ munice uvolňuje velký oblak hořlavého plynu a ve vzduchu smícháním se vzdušným kyslíkem vytvoří vysoce hořlavou směs, která se vzápětí zapálí.

Její hoření má masivní explozivní charakter, tj. vznikne žhavá koule, jež nejenže vše v dosahu spálí, ale také produkuje silné tlakové rázové vlny, jež doslova trhají ve svém dosahu vše živé na kusy. Zároveň doslova vysaje vzdušný kyslík ve velkém prostoru a nahradí ho spalinami výbuchu, které udusí vše živé, co přežilo samotný výbuch. Likviduje vše živé i v bunkrech a krytech propojených filtroventilačním systémem s venkovním prostorem, stejně tak v normálních objektech a domech. Proto se používá k vyklízení budov, bunkrů a polních opevnění. 

Sovětský svaz v 80. letech přišel s raketometem nazvaným TOS-1, který střílel těžké termobarické rakety ráže 220 milimetrů. Měly jen malý dosah do 3 kilometrů, proto byl 24hlavňový raketomet umístěn na podvozku tanku T-72, aby se posádka mohla chráněna dostat do blízkosti nepřátelských pozic. Později byl vyvinut TOS-1A, jenž měl dostřel až 10 kilometrů, ale na tankovém podvozku zůstal. Tyto zbraně se na Ukrajině již v minulosti objevily. V roce 2020 ruská armáda představila následovníka termobarických raketometů, který nese název TOS-2 Tósočka.

Jedná se o lehčí, levnější a mobilnější verzi systému TOS-1A. Od svého předchůdce se liší především použitým podvozkem. Již zde není použit tankový pásový, ale zbraň je umístěna na korbě třínápravového nákladního terénního automobilu Ural-63706, nebo Ural-63704-0010 s pohonem 6×6, tj. všech kol, poháněného dieselovým motorem YaMZ-652 o výkonu 440 koní. To zbrani poskytuje mnohem větší mobilitu a operativnost na delší vzdálenosti, neboť na silnici dosahuje rychlosti až 100 km/h.

Dosavadní TOS-1 musel být přepravován na větší vzdálenosti jednotlivě, podobně jako tank, buď na návěsu s tahačem, nebo ve větších počtech najednou vlakem. To kladlo velké nároky na logistiku a komplikovalo operativnost nasazení samotné zbraně. Přesunout celý útvar vybavený raketomety TOS-1 na vzdálenost cca 50 km a více trvalo dlouho, bylo to organizačně i technicky složité a především nákladné.

Větší mobilita, ale méně raket

Další změnou je počet odpalovacích tubusů, kterých je jen 18. I ty používají rakety ráže 220 milimetrů, konstrukčně stejné, jako TOS-1 a TOS-1A. Existují minimálně dva typy 220mm raket. Ty jsou dlouhé 3,3 a 3,7 m a váží 173 a 217 kg. Obě tyto rakety používají stejnou hlavici s aerosolovou náplní a iniciátorem – zapalovačem o hmotnosti 45 kg. Maximální dosah střelby je u TOS-2 prodloužen běžně na cca 6 km. Minimální vzdálenost, na niž lze ještě zbraň z hlediska obsluhy bezpečně použít, je přibližně 400 m.

Existují nejméně dva typy hlavic zápalných a termobarických (také se nazývají vakuové nebo výbušné zbraně typu palivo-vzduch). Přesné údaje jsou ale zatím nezveřejněné. Kvůli tomu, že se posádka nebude přibližovat těsně k nepříteli, nepotřebuje maximální ochranu. Tu ale i tak zajišťuje pancéřová kabina, která je odolná proti palbě ručních zbraní a střepinám dělostřeleckých granátů. 

Jde o prodlouženou kabinu, která pojme celou osádku, pravděpodobně 5 vojáků obsluhy. Veškeré postupy navádění a střelby se provádějí zevnitř kamionu, aniž by byla posádka vystavena nepřátelské palbě. Samotné odpalovací vozidlo, pokud má nabito, může během přesunu zastavit a vystřelit na viditelný cíl do 90 sekund.

Ve službě jich bude zřejmě málo

TOS-2 má mít také vylepšené zaměřování, laserový dálkoměr a další zařízení, která zlepšují přesnost jeho střelby. I když jde stále o zbraň, jejíž střely mají za úkol primárně plošné pokrytí území s nepřítelem. Vylepšeno bylo i nabíjení. Jestliže TOS-1 potřeboval speciální nabíjecí vozidlo s jeřábem, nový raketomet má nakládací systém instalovaný na hlavním vozidle. TOS-2 je vybaven i vlastním hydraulickým jeřábem, který je určen právě k přebíjení raket. Systém může vyzvedávat a nakládat rakety i přímo ze země, většinou z doprovodného zásobovacího vozu. 

Není potřeba speciální překládací vozidlo. Náhradní rakety tak stačí přivézt na běžném nákladním automobilu a posádka TOS-2 je dokáže nabít sama. Nový raketomet byl podle dostupných údajů do výzbroje ruských ozbrojených sil zařazen až v loňském roce. Několik předsériových kusů bylo předtím poprvé veřejně představeno v roce 2020 během vojenské přehlídky. V té době však tento systém ještě nebyl v provozu, pouze několik prototypů bylo předáno vojákům ke zkouškám a vyhodnocení.

Ani dnes není jasné, kolik kusů je v aktivní službě. Počty ale nejspíše nebudou příliš vysoké. Rusko by zbraň samozřejmě rádo vyzkoušelo, protože se ji snažilo exportovat. Jedním ze zájemců může být Indie, které by se takový raketomet na korbě nákladního vozu velmi hodil do jejího hornatého terénu na hranicích.

Jak může Rusku pomoci, že bude nasazovat i nejmodernější zbraně, kterých má jen pár kusů?

Zdroj: ArmyRecognition, GlobalSecurity

Diskuze Vstoupit do diskuze
148 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout