Ruské vojáky doslova děsí odhodlání a odvaha Ukrajinců, kteří ve velkém likvidují ruská vozidla

Skutečnost, že ruský útok na Ukrajině nejde tak, jak si ruské velení i vojáci představovali, dokazují i fotografie z bojiště. Nemusí jít ani o mrtvé jedince a zničená vozidla. Fotografie, které se objevují na sociálních sítích, totiž ukazují, jak minimálně část ruských vojáků má extrémní strach z útoku na svá vozidla nebo z protitankových zbraní. Své stroje tak proto vybavují dodatečnou improvizovanou ochranou, jež by měla jejich odolnost zvýšit.

Konvoje mají velké problémy

Ruská armáda na území Ukrajiny musí zásobovat své jednotky v přední linii. To se jí však nedaří a satelitní záběry ukazují, že mnoho konvojů se zásobami někde po cestě uvízlo. Mohou za to špatné cesty a bláto, které nyní na Ukrajině je, organizační problémy, přehnaná sebedůvěra ruských velitelů při vojenském plánování a útoky ukrajinských partyzánských jednotek. Pro ty jsou prakticky nebráněné zásobovací konvoje poměrně snadným a velmi cenným cílem.

Zásoby a další technika se totiž většinou dopravují prostřednictvím nákladních automobilů, většinou zn. KAMAZ. Ty ale na rozdíl od obrněných bojových vozidel postrádají významnější balistickou ochranu. Jsou tedy snadno poškoditelné i palbou z ručních zbraní, čehož jsou si vědomé i jejich ruské posádky a snaží se tomu bránit. Na sociálních sítích se objevily záběry takto upravených vozů KAMAZ, které mají dokonce zachované označení V.

Osádky těch automobilů, které evidentně převážejí součásti pontonového mostu, k ochraně využily to, co bylo po ruce. Předky svých vozidel tak vybavily konstrukcí zbudovanou z klád, fošen nebo železného šrotu. Tyto zábrany jsou umístěny hlavně na předku vozidel před chladiči, protože jsou nejzranitelnější částí automobilů. Jakékoli jejich poškození může znamenat přehřátí motoru a automobil se stane nepojízdným uprostřed palby nepřítele.

Tankisté mají strach z raket

Nákladní automobily však nejsou jediné stroje, které se Rusové pokoušejí dodatečně a amatérsky vylepšit, zkoušejí to i u svých tanků. Faktem je, že s tímto „druhem” zvyšování odolnosti obrněných strojů mají v ruské armádě dlouholeté a bohaté zkušenosti. Za druhé světové války v její závěrečné fázi a při bojích v německých městech ruští tankisté prolézali domy v dobytých městech ani ne tak kvůli rabování, ale hlavně aby našli drátěné a kovové postele.

Ty si pak provizorně upevňovali na své tanky a samohybná děla, protože docela slušně fungovaly proti zásahu panzerfaustem. Dnes jsou pro ně hrozbou moderní protitankové zbraně, jako jsou střely Javelin nebo NLAW, které umí útočit do horních částí obrněnců. Ještě před invazí se objevily fotografie tanků s jakousi střechou z kusů mříží nad věží. Jelikož jsou ale k nalezení i fotografie takto vybavených, a přesto zničených tanků, nejspíše to příliš nefunguje.

Jiný ruský tank, kterého se ukrajinská armáda zmocnila, měl na sobě ke zvýšení své odolnosti pytle s pískem. Na fotografiích je vidět, že bloky dynamické ochrany má i na vrcholu věže, aby byla jeho odolnost zvýšena tímto způsobem. Ale evidentně není možné ochránit jakákoli místa, ta nejcitlivější se posádka snažila aspoň provizorně vyztužit. Otázku zůstává, jak tato improvizovaná ochrana může pomoci.

Všude je zjevné, že se Rusové přepočítali

Vzhledem k principu fungování zbraní, jakou je Javelin, by tyto pytle s pískem mohly mít u tanků a obrněnců nějaký, byť omezený efekt. Koneckonců, obložení objektů pytli s pískem je staletími ověřený účinný způsob, jak je vyztužit před cílenou střelbou všemi druhy projektilových a výbušných zbraní. Při opakovaném zásahu však tato „písečná” ochrana většinou již nefunguje.

U neobrněných nákladních vozidel zase přidaná silná vrstva dřeva nebo železa může projektily z útočné pušky opravdu zastavit. Ale protože jde o vyztužení především kabiny s řidičem, zábrana přes sklo oken však může osádce bránit i v řádném výhledu. Otázkou také je, co by se stalo, kdyby útočníci použili Molotovův koktejl. Dřevo je přeci jen hořlavý materiál.

Rusku prostě nezbude nic jiného, než vyčlenit část svých sil nikoli k útoku na ukrajinské pozice obránců, ale k účinnější obraně vlastních útočících vojsk a především k obraně zásobovacích konvojů. To je věc, se kterou kremelští stratégové při zahájení útoku na Ukrajinu nepočítali. Kolik jejich další podobné omyly budou stát zmařených lidských životů na obou stranách a kolik lidských tragédií ještě způsobí?

Jak mohou vojáci provizorně ochránit svá vozidla?

Zdroj: TheDrive