USA se umí bránit proti mezikontinentální balistické raketě. Na masivní útok by však byla obrana neúčinná, mají jen 44 antiraket

Pokud by na Spojené státy mířila raketa s jadernými hlavicemi, nejspíše by neměla šanci doletět k cíli. USA totiž mají vybudovanou obranu proti balistickým střelám, a to i proti mezikontinentální raketám. Jedna nebo dvě rakety, například ze Severní Koreje, by pro tuto obranu pravděpodobně nepředstavovaly problém. Masivnější útok, kterého je schopno Rusko a Čína, by však americká obrana zastavit nedokázala.

Balistické rakety ničí ve střední části letu

Území Spojených států brání systém, který se nazývá zkratkou GMD. Spravuje ho Agentura protiraketové obrany (MDA). Je postaven na raketách, jež jsou schopny zastavit střely směřující na USA ve střední části letu. Tedy v okamžiku, kdy mezikontinentální raketu její úvodní stupně donesly do vesmíru, ale její závěrečný stupeň ještě nevypustil hlavice. V této fázi letu jsou balistické střely nejvíce zranitelné.

iZdroj fotografie: U. S. Navy / Public domain

Samozřejmě, pouhé střely k takovéto obraně rozhodně nestačí. Nejdříve je nutné odpálené rakety detekovat a určit jejich trajektorii, aby k nim mohly být interoceptory navedeny. K tomu slouží síť pozemních a námořních radarů, která nepřetržitě monitoruje vzdušný a kosmický prostor. Jeden z radarů chtěly USA v minulosti postavit i v ČR. Pak je nutné vypočítat přesnou dráhu a určit okamžik nejvýhodnějšího odpálení antiraket. Lze předpokládat, že by každý útočník udělal vše pro to, aby to americké obraně co nejvíce ztížil.

Ovšem asi nejdůležitější částí jsou samotné antirakety. Na celkovém systému se podílela celá řada amerických zbrojních společností, vše pak integruje a zastřešuje společnost Boeing jako hlavní dodavatel. Antirakety GBI jsou 16,61 metru dlouhé rakety odpalované ze země. Mají tři stupně, které zaručí, že raketa je vynesena dostatečně včas do potřebné výšky, aby si její bojová hlavice poradila se střelou, jež míří na území USA.

Protistřela nemá výbušnou hlavici

Hlavicí je takzvaný Exoatmospheric Kill Vehicle (EKV). Jde o 64 kilogramů těžké a 1,4 metru dlouhé zařízení, jehož úkolem je se srazit s posledním stupněm útočící mezikontinentální balistické rakety. Není v něm žádná výbušnina, ke zničení cíle používá kinetickou energii. V době zásahu se totiž pohybuje rychlostí kolem 10 kilometrů za sekundu. Je vybaven i manévrovacími tryskami, které ho však nepohánějí, pouze usměrňují v závěrečné fázi letu s účelem zasáhnout svůj cíl.

V době nárazu má mít EKV, po spálení většiny paliva v manévrovacích motůrcích, hmotnost asi 50 kg. EKV je schopen zničit jen jednu hlavici, tj. jednu nálož. Protože je však dnes běžnou praxí, že balistické rakety velmocí jsou vybavovány vícečetnými hlavicemi a klamnými cíli, plánují USA využít nový systém MKV (Multiple Kill Vehicle), jenž je vybaven větším počtem malých hlavic o hmotnosti kolem 5 kilogramů. Každá antiraketa by jich mohla vynést mezi 20 až 30, ale tento systém se teprve vyvíjí.

S původním programem vývoje raket GBI a celého systému se začalo již v roce 1999. Řada testů byla neúspěšná, ale v posledních letech se účinnost celého komplexu značně vylepšila. Data naznačují, že pravděpodobnost zásahu cíle jednou antiraketou je dnes 56 %, čtyřmi antiraketami proti jednomu cíli pak 97 %. Antirakety GBI jsou umístěny na základnách v hloubce asi 40 metrů, přičemž silo je hluboké 24 metrů.

USA mají v současnosti jen 44 antiraket

Raketa startuje přímo z něj, což urychluje dobu reakce na přilétající hlavici, neboť doba, po kterou je možné balistickou raketu zasáhnout, je pochopitelně krátká. USA mají v současnosti však jen 44 antiraket GBI, umístěných na Aljašce a v Kalifornii, i když chtějí jejich počet o 20 navýšit. Antirakety GBI jsou dnes na aljašské základně Fort Greely a na kalifornské základně Vandenberg. Ve Fort Greely, 150 km jihozápadně od Fairbanksu, je například umístěn radar XBR a dvacet sil, přičemž dalších dvacet se jich buduje.

Místo bylo vybráno, jelikož z něj lze ochránit celé území USA před raketami přilétajícími z Ruska i Číny po nejkratší a těmito zeměmi preferované trajektorii. Dle plánů může být ve Fort Greely postupně až sto sil s antiraketami. Jejich řídící středisko je umístěno v Coloradu, a to i pro antirakety umístěné na základně Vandenberg. Američané však zveřejnili údaj, že plánují vybudovat i třetí základnu raket GBI, a to v Polsku.

Z uvedeného počtu dosud připravených antiraket GBI je jasné, že tato obrana může fungovat jen proti velmi malému počtu raket, tudíž není technicky schopna zastavit jakýkoli masivnější útok. A dislokace další základny v Polsku mimo území USA může mít nejen vojenský význam.

Zdroj: TechInsider