Dělostřelectvo je ve válce jednou z nejsilnějších zbraní již po celá staletí. Vojáci přitom rádi experimentovali s mnoha projektily, které bývaly proti cíli velmi účinné.
V současné době dělostřelectvo používá explozivní, protipancéřové nebo přesně naváděné (ale i jiné) projektily a samotné odpalovače i související technika je na velmi vysoké úrovni. V minulosti se ale musela obsluha tehdejších děl spoléhat na svůj um a k dispozici měla nanejvýš projektily z jiného materiálu. Obvykle se přitom jednalo o železné nebo kamenné koule, ovšem existovaly i zvláštní druhy projektilů. Některé byly velmi nebezpečné, jiné spíše podivné.
Rozžhavené dělové koule
Mezi důležité úkoly dělostřelectva v minulosti patřil boj s dřevěnými plachetnicemi (a loděmi obecně). Jejich konstrukci přitom koule dokázala poměrně jednoduše prorazit, ale další účinnou metodou bylo zapálit je. Vojáci tak za tímto účelem používali koule rozžhavené až na 900 °C. Jenomže jejich nabíjení bylo velmi nebezpečné a mohly způsobit i předčasné zapálení prachu v hlavni. To riziko za to však mnohým stálo, některé pevnosti i lodě tak bývaly vybaveny speciálními pecemi na žhavení koulí. Na druhou stranu jiní zase užívání žhavých střel na lodích zakazovaly.
Řetězová střela
Jedná se o projektil určený vyloženě k ničení plachet a lanoví plachetních lodí. Tvoří ho dvě koule nebo polokoule spojené řetězem, někdy až 1,8 metru dlouhým. Po výstřelu začala taková střela rotovat a do plachet udělala obrovské díry, případně zpřetrhala lana a napadenou loď tak zpomalila nebo i znehybnila. Zásah takovým projektilem pochopitelně bez problémů smetl i lidskou posádku. Námořní dělostřelci někdy používali i koule spojené napevno tyčí, jejichž účinek byl velmi podobný. Řetězové střely sice nebyly přesné, ale to při střelbě na plachty zase tak důležité nebylo.
Brokový projektil „buckshot“
Jedná se o speciální střelu určenou k boji proti pěchotě na krátkou vzdálenost. Tvoří ji plátěný pytlík nebo slabá kovová klec naplněná hromadou malých olověných nebo železných broků. Při odpálení se obal roztrhne a broky účinkují jako výstřel obrovské brokovnice, i když jejich dosah nebyl nijak velký. Na lodích pak mohl takový výstřel nejenom zabít mnoho lidí na palubě, ale rovněž poničit i lanoví nebo plachty.
Protipěchotní kanystrová střela
Jde vlastně o jakousi odvozeninu výše zmíněného projektilu buckshot, nebot je tvořena tenkostěnným kanystrem, v němž jsou obvykle broky, ale vojáci do nich používali i hřebíky nebo skleněné střely. Při výstřelu se kanystr roztrhl a jeho obsah opět fungoval jako brokovnice. Používání podobných kanystrových projektilů bylo velmi rozšířené během napoleonských válek a v americké občanské válce. Mezi řadami útočící pěchoty dokázaly způsobit opravdový masakr.
Jak fungovalo vystřelení lidského těla
Záběry lidí vystřelených z děla jsou známy spíše z grotesek a je jasné, že běžným způsobem by člověk nemohl být z hlavně vystřelen; obvykle by ho rozervala už hnací nálož. Prvním člověkem „vystřeleným“ z děla byla 14letá dívka Zazel, kterou v roce 1877 během představení v Londýně vymrštila speciální pružina. I tak byl ovšem výstřel nebezpečný, lidé se často zranili nebo zabili ne při něm, ale při dopadu na zem. I zmíněnou Zazel stál její kousek málem život, když si v roce 1891 vážně poranila záda a málem zemřela.
Jaké jiné projektily dělostřelci vystřelovali z děl?
Námořní technika
|
PŘEČTENÍ: 17109
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 20554
