Video: ruský 24hlavňový nepřesný raketomet TOS-1A vytvoří enormní „ohnivé pole“ během pár sekund, prakticky nic a nikdo nepřežije

Termobarické zbraně jsou proti pěchotě nesmírně účinné, raketometu TOS-1A se proto vojáci obávají oprávněně. Proti jeho střelám je takřka nemožné se ukrýt.

Raketomet TOS-1A i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY
                   

Když chtějí ruští vojáci dobýt nějaký opevněný úsek fronty, poslouží k překonání odporu nepřítele například raketomety TOS-1A. Jedná se totiž o systém využívající rakety s termobarickou hlavicí, přičemž v armádách nahradil tento typ zbraně plamenomety. V místě dopadu pak střela nejenom vytvoří žhavou ohnivou kouli a vše spálí, ale zároveň také podtlak, který doslova roztrhá vnitřní orgány lidí a živočichů v okolí, hlavně co se plic týče.

Účinek ohnivé kule aerosolu je strašlivý

Termobarické zbraně fungují jinak než klasické explozivní střely; v jejich hlavici není trhavina, ale silně hořlavá směs. Ta se v cíli (většinou za pomoci malého výbuchu) rozptýlí v ovzduší do jakési aerosolové koule, a potom vzplane – některé zdroje uvádí, že je je v jejím nitru teplota kolem 3 tisíc stupňů Celsia. Navíc vytvořený podtlak, stejně jako plameny, pronikne téměř všude – do zákopů, bunkrů nebo domů. Hlavně v zastavěné oblasti je účinek takové zbraně strašlivý.

Salva z raketometů TOS-1A iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY
Salva z raketometů TOS-1A

Sovětští konstruktéři přišli už v 80. letech 20. století s myšlenkou využít takto upravené rakety na likvidaci nepřátelských opevnění a zákopů. Jejich výsledkem byl proto raketomet TOS-1 odpalující střely ráže 220 mm s termobarickou hlavicí. Ten měl zpočátku 30 odpalovacích tubusů, později ale počet klesl na 24. Zbraň umístili na podvozek tanku T-72, který zaručoval odolnost i mobilitu. To z důvodu, že se musel systém přiblížit nepříteli, jelikož byl dosah střel jenom 3,5 km.

Modernizovaná TOS-1A dostřelí dál a přesněji

Jelikož byl původní dosah velkým handicapem, a ke všemu zbraň ani nebyla příliš přesná, dočkala se v roce 2003 podstatné modernizace označované jako TOS-1A Solntsepyok. Nově vyvinuté střely již dokázaly zasahovat cíle do vzdálenosti 6 kilometrů, a balistický počítač zaručil mnohem vyšší přesnost. Rakety ale ani tak příliš přesné nejsou. Síla zbraně nicméně spočívá ve vypálené salvě, kdy mohou být všechny střely odpáleny během několika sekund. V praxi navíc vojáci používají i několik raketometů najednou, aby pokryli celou oblast.

Ruská armáda nasazuje TOS-1A již od začátku konfliktu na Ukrajině, v únoru 2022 jich měla ve výzbroji minimálně 45, ale v průběhu roku 2022 údajně obdržela další. Kolik jich v současnosti je, není jisté, protože minimálně 4 kusy ukořistila ukrajinské armáda, která je naopak využívá proti okupantům; další se pak podařilo zničit třeba v bojích u Vuhledaru. A i když není dokonalý, patří raketomet TOS-1A pro své ničivé následky k jedné z nejvíce obávaných zbraní.

Salva z raketometů TOS-1A

Jak etické je nasazování termobarických zbraní?

Diskuze Vstoupit do diskuze
128 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články