Moderní protivzdušná obrana by měla mít několik vrstev. Zvládnout zasahovat by měla proti letadlům, dronům, řízeným a balistickým raketám i hypersonickým zbraním.
Ochrana vzdušného prostoru Ukrajiny byla jednou z očekávaných slabin země po ruském únorovém útoku. Stejně jako v jiných i v oblasti protivzdušné obrany nakonec Kyjev překvapil, když s omezenými zdroji dokázal operace ruských strojů omezit. Pomohly přenosné rakety MANPADS, ale nyní začínají do země přicházet i sofistikované systémy. Poslední dny navíc ukázaly, že pokud se ruské letectvo o něco pokusí, nejspíše za to tvrdě zaplatí.
Dolů šel další letoun Su-34
Doslova černým dnem ruského letectva se měla stát sobota 24. září. Ukrajina ohlásila sestřel čtyř letadel, z některých sestřelů se objevily záběry na sociálních sítích. K zemi měly jít i dva moderní stroje Su-30 a jeden Su-34. Zvláště ztráta tohoto letadla je pro Rusko citlivá, protože jde o jeho nejmodernější stíhací bombardér, kterých má jen něco přes 100. Nad Ukrajinou jich mělo ztratit již minimálně 10 % z celkového počtu. Tyto letouny přitom měly být proti možnosti sestřelení velmi odolné.
Některé stroje měly být sestřeleny přenosnými systémy, jako jsou rakety Stinger nebo Igla, ale je otázkou, zda nezasáhly i jiné zbraně. Ukrajina v posledních týdnech obdržela německé protiletadlové systémy Gepard. Byly nasazeny třeba u Charkova. Jde o dvojici rychlopalných kanonů ráže 35 milimetrů na podvozku tanku Leopard 1. Je zde umístěn i radar, jenž slouží k zaměření cíle. Rychlost střelby je 550 ran za minutu. Systém je určen na krátkou vzdálenost a pravděpodobně je efektivní i proti dronům.
Ty jsou dnes jednou z největších hrozeb pro Ukrajinu, protože Rusko mělo dostat nejspíše stovky dronů, včetně sebevražedných Shahed 136 z Íránu. Poslalo je k útokům například i na Oděsu. Ačkoli se některé podařilo sestřelit, Ukrajinci nyní intenzivně řeší, jak se proti této hrozbě bránit. Lze předpokládat, že budou spojence žádat o systémy, jež to umožní. Avšak sami například zaútočili na základnu dronů v Chersonské oblasti a část jich nejspíše zničili.
Obranu nově posílil NASAMS
Spojené státy také potvrdily, že na Ukrajině je již norsko-americký systém NASAMS. Ten pravděpodobně slouží, nebo bude sloužit k obraně Kyjeva, v budoucnu by měla země dostat i další baterie. Není jasné, jestli jde o NASAMS 2 s dosahem 35 kilometrů či 3 s dosahem 50 kilometrů. Je účinný proti letadlům, větším dronům a řízeným střelám. Dokázal by tak zničit třeba rakety Kalibr a Ch-101. Avšak nezvládne si nejspíše poradit s balistickou raketou Iskander nebo hypersonickým Kinžálem.
V brzké době se na Ukrajinu má dostat i německý protivzdušný systém IRIS-T. Ten má parametry podobné systému NASAMS, a proto lze očekávat, že by země mohla být brzy schopna proti většině útoků ze vzduchu chránit své velké aglomerace. Navíc má stále k dispozici své starší zbraně jako S-300, Buk či Tor a další. Případně některé z ruských systémů, které se jí podařilo zajmout, například Pancir.