Video: když odpálení nevyjde aneb Ukrajinský salvový raketomet BM-21 Grad skončil v plamenech kvůli nekvalitní munici

Starý sovětský raketomet BM-21 Grad, případně některé jeho odvozeniny, patří v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem k nejčastěji používaným zbraním. Obě strany jich mají (nebo na začátku války alespoň měly) ve výzbroji stovky kusů. Jak tomu ale bývá, sem tam se „vloudí chyba“, což může skončit fatálně. Dokazuje to ostatně i video, na němž začnou plameny požírat zmíněný salvový raketomet poté, co mu vybuchne munice.

Raketomety Grad mají dlouhou historii

BM-21 Grad je asi nejznámější následovník sovětských Kaťuší z druhé světové války. Do výzbroje byl ve své první verzi zaveden v roce 1963, ale nezůstal jenom doma, byl vcelku hojně exportován do mnoha zemí světa, případně vznikaly i jeho zahraniční odvozeniny. Prvního nasazení se dočkal už po pár letech, konkrétně v roce 1969 během sovětsko-čínských střetů o ostrov Damansky. Salvy raketometů BM-21 Grad tehdy doslova roztrhaly čínskou pěchotu na kusy a přispěly k vítězství sovětských vojsk.

Raketomet je tvořen odpalovacím zařízením na 40 raket, které je umístěno na podvozku nákladního automobilu (využíváno bylo hned několik druhů vozidel). Rakety mají ráži 122 milimetrů, jejich dolet se liší podle typu, přibližně ale vychází kolem 30 kilometrů. S BM-21 Grad není možné vést úplně přesnou střelbu, i proto je vystřelována salva k pokrytí většího prostoru. Všech 40 raket může být přitom odpáleno za pouhých 20 sekund. Nejčastěji jsou tříštivé, ale existují i typy s kazetovou nebo zápalnou hlavicí, případně s protipěchotními minami.

Munice ležela ve skladech i desítky let

Událost na Ukrajině ukazuje, s jakou kvalitou střel se mohou obě válčící strany potýkat. Vyrobeno jich bylo značné množství, a jak už se stalo několikrát, některé dnes nasazované jsou staré i několik desetiletí, a navíc nebývají vždy skladovány v předepsaných podmínkách. Odkud ale munice z raketometu na videu pochází, není jasné, může být z ukrajinských skladů, ale také ukořistěná od protistrany, a stejně tak dodali rakety napadené zemi i někteří její spojenci.

Při incidentu nejspíše selhal jedné ze střel raketový motor a z odpalovače tak nevyletěla, což způsobilo požár. Taková nehoda může být fatální, zvláště pokud v zařízení stále zůstávají další rakety. Každá z nich disponuje hlavicí o hmotnosti kolem 19 kilogramů, a nebezpečné je i samotné raketové palivo. Obsluha každopádně měla dle všeho štěstí, protože samotná zbraň neexplodovala.