Extrémní zatížení západních zbraní na Ukrajině ukazuje, že ani ony nejsou dokonalé. Intenzivní používání si vybírá svou daň

Masivní dodávky západní těžké techniky Ukrajině zajistily kvalitativní převahu nad ruským dělostřelectvem a raketomety. Na mnohé systémy zaznívá chvála, protože jsou minimálně o třídu lepší, přesnější a s větším dostřelem než Ukrajinou či Ruskem vlastněné sovětské, případně ruské konstrukce. Ale to neznamená, že by západní zbraně byly dokonalé. V bojových situacích se například ukazuje, jak nikdo příliš nepočítal s extrémní zátěží, se kterou se musí nyní potýkat.

Na houfnici již opakovaně měnili hlavěň

Například osádka jedné tažené houfnice M777 tvrdí, že od doby nasazení zbraně do boje z ní již vystřelila 6 000 ran. Během toho již musela čtyřikrát nechat vyměnit hlaveň, protože vlivem opotřebení začala být značně nepřesná. Teoreticky by dělo mělo vydržet s jednou hlavní až 2 500 výstřelů, ovšem skutečnost je jiná. Ukrajinci však nedají na svoji zbraň dopustit. Díky ní se jim během jediného dne podařilo zničit tři ruské tanky.

Americká armáda samozřejmě měla možnost M777 v minulosti otestovat v boji. Ale v Iráku nebo Afghánistánu nikdy nebyly zatížené tak jako nyní při extrémních rusko-ukrajinských dělostřeleckých soubojích. Spojenci se proto snaží zbraně co nejlépe a nejrychleji opravovat. Američané s Ukrajinci dílny zřídili v Polsku, aby byly co nejblíže. Odstraňování problémů či výměny hlavní provádí ukrajinští technici, ale vše hradí USA. Děla se tak mohou velmi rychle vracet zpět do boje.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Šance na zdokonalení zbraní

Nejsou to jediné problémy, na které se při používání západních technologií přišlo. Teoreticky to nyní může dát výrobcům šanci odhalit nedostatky, o nichž nikdo dosud nevěděl, a do budoucna konstrukce vylepšit, aby problémy již nenastávaly. I když třeba opotřebení hlavně děla eliminovat nejde, to je přirozený proces. Ale například při používání německé houfnice PzH 2000 se velmi přehřívá displej systému řízení palby.

Zpozornět by měla česká armáda, protože vážný problém je hlášen u francouzských děl CAESAR, která si objednala. Ta mají náhodně blokovat první ránu, v některých případech jsou najednou o 800 až 900 metrů nepřesná. Vyskytují se i ryze provozní problémy. Například německá protiletadlová děla Gepard neuměla rozpoznat norskou munici. Tato potíž byla však nakonec odstraněna.