Co Arena-M skutečně dělá, a co ne

Princip je jednoduchý. Radar neustále skenuje okolí tanku. Jakmile detekuje přilétající protitankovou řízenou střelu nebo granát z RPG, palubní výpočet určí směr a odpálí ochrannou munici, která cíl zničí směrovaným polem střepin ve vzdálenosti zhruba 20 až 50 metrů od pancíře. Patent k verzi pro T-72B3 popisuje dvanáct šachet s korekcí po azimutu a možnost odpálit dva ochranné prostředky na jeden cíl.

Zní to působivě. Jenže systém byl navržený primárně proti klasickým protitankovým hrozbám, střelám přilétajícím víceméně horizontálně. Ruský patent RU2784092C1, publikovaný v listopadu 2022, výslovně konstatuje, že stávající systémy aktivní ochrany včetně Areny, Drozdu i Afganitu „vyžadují zvýšení efektivity proti útokům z horní polosféry a proti bezpilotním prostředkům“. Jinými slovy: samo Rusko na papíře přiznalo, že původní architektura na dnešní hrozby nestačí.

Dlouhá cesta z laboratoře na frontu

Původní Arena vznikla ještě v sovětské éře. Do výzbroje se ale nikdy nedostala. Modernizovaná Arena-M prošla předběžnými zkouškami, testy s trofejními západními protitankovými prostředky a řadou patentových kroků. Ještě v dubnu 2023 ruské zdroje psaly, že přijetí systému pro T-72B3 je „v závěrečné fázi“. V únoru 2025 zástupce Uralvagonzavodu na zbrojním veletrhu IDEX v Abú Zabí hovořil o sériovém osazování tanků T-72B3M a T-90M. A teprve počátkem roku 2026 se v reportáži státní televize Rossija-24 objevila zmínka o podrežimu „Antidron“, který má umožnit zachycení i FPV dronů, včetně těch řízených přes optické vlákno.

Časová osa mluví jasně. Mezi „máme demonstrátor“ a „máme kusy pro frontu“ uběhly roky. Přesný počet osazených tanků Rusko nezveřejnilo. Podle dostupných indicií jde spíše o omezený počet prioritně vybavených strojů než o plošné přezbrojení tisíců T-72 v aktivní službě.

Drony: hlavní problém, na který Arena-M původně neměla odpověď

Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, se proměnila v konflikt definovaný levnými FPV drony. Ty útočí z libovolného směru: shora na věž, na záď, na boky, na motorový prostor. Přesně tam, kde je pancíř nejslabší a kde klasický systém aktivní ochrany orientovaný na horizontální hrozby nemusí stačit.

Rusko tvrdí, že antidronový režim problém řeší. Jenže nezávisle ověřený důkaz úspěšného sestřelení FPV dronu systémem Arena-M v boji veřejně neexistuje. A samotný fakt, že antidronová schopnost byla dopracována softwarově až dodatečně, naznačuje, že nejde o nativní vlastnost systému, ale o reakci na realitu bojiště.

Pro srovnání: izraelský Trophy od firmy Rafael deklaruje bojově prověřenou ochranu v plném azimutu 360°, rozsáhlé krytí ve výšce včetně obrany proti útokům shora a proti bezpilotním prostředkům, a navíc klade důraz na minimální riziko pro doprovodnou pěchotu. Elbit Iron Fist kombinuje radar s optikou a rovněž zdůrazňuje nízké vedlejší účinky. Arena-M oproti tomu pracuje se směrovaným polem střepin, což v blízkosti vlastní pěchoty představuje reálné nebezpečí. Právě bezpečnost pro okolní vojáky je téma, které ruská komunikace prakticky neřeší.

Co to znamená pro Ukrajinu a dodávky zbraní NATO

Pokud Arena-M skutečně funguje podle ruských tvrzení, může zvýšit šanci přežití tanku proti části přímo přilétajících protitankových střel. Ale právě proto existují zbraně jako švédsko-britský NLAW s dostřelem 20 až 800 metrů, který je konstruovaný pro takzvaný přeletový útok na střechu; přeletí nad tankem a zasáhne věž shora, tedy přesně tam, kde je pancíř nejtenčí a kde Arena-M podle vlastního ruského patentu potřebuje další vylepšení.

Taktická odpověď ukrajinské strany se dá odhadnout poměrně snadno: kombinace vrchních zásahů, vícesměrných útoků několika drony najednou a zásahů do sektorů, které systém aktivní ochrany nepokrývá. Ostatně ani západní tanky dodané Ukrajině si na dnešním bojišti nevedou bez úprav dobře; americké M1A1 SA musely být dodatečně dovybaveny reaktivním pancířem a antidronovými nástavbami, protože původně žádný systém aktivní ochrany neměly.

Arena-M je reálná technologie, nikoli výmysl. Ale prezentovat ji jako revoluci, která změní průběh války, je přesně ten typ tvrzení, které ruský průmysl a státní média potřebují pro domácí publikum i pro exportní marketing. Na bojišti, kde jeden FPV dron za pár tisíc korun dokáže zničit tank za desítky milionů, je jakýkoli jednotlivý obranný systém jen jednou vrstvou v nekonečném závodě mezi útokem a obranou. A v tomto závodě má Arena-M zatím víc slibů než důkazů.

Článek Ruský tank s „chytrou ochranou“ Arena-M byl poprvé na frontě. „Ničí protitankové střely dříve, než přiletí,“ chlubí se Rusové se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V lednu 2017 hlavní konstruktér kolomnického KBM Valerij Kašin v rozhovoru pro TASS přiznal, že integrace systému Arena-M na tanky T-72 a T-90 si vyžádala opakované přepracování konfigurace a fakticky šlo o „zcela nový vývoj“. O šest let později, v dubnu 2023, holding Vysokotočnyje kompleksy pod Rostecem tvrdil, že přijetí je v „závěrečné fázi“. Sériové osazování tanků T-72B3M a T-90M oznámil Uralvagonzavod teprve v únoru 2025. Jenže mezitím se hlavní hrozba pro ruské tanky přesunula z čelního příletu protitankové střely k levným FPV dronům útočícím shora, a na to Arena-M stavěná není.

Čtvrt století ve vývoji

Rodina Arena je veřejně viditelná nejméně od poloviny devadesátých let. Starší exportní varianta Arena-E, popsaná v otevřených zdrojích už v roce 2004, nabízela sektorové pokrytí 220 až 290 stupňů s 22 až 26 ochrannými náložemi rozmístěnými po obvodu věže. Princip je jednoduchý: radar zachytí přilétající střelu, protitankovou řízenou střelu nebo granát z RPG, a odpálí proti ní ochrannou munici dřív, než zasáhne pancíř.

Problém nikdy nebyl v tom, že by koncept nefungoval. Problém byl v tempu. Kašin v roce 2017 vysvětloval, že požadavky tankových konstruktérů se několikrát změnily a každá změna znamenala novou iteraci. V dubnu 2023 Rostec stále mluvil o závěrečné fázi. Patent na T-72B3 s Arena-M se objevil až na podzim 2023. A když UVZ v únoru 2025 konečně ohlásil sériovou montáž, otevřeně doložitelné kusy na frontě šlo spočítat na prstech; v květnu 2026 zachytily telegramové kanály T-72B3 s Arena-M u skupiny vojsk „Centrum“, ale jako jednotlivý stroj na cvičení, ne jako standardní výbavu útočné formace.

Válka, která se změnila rychleji než systém

Arena-M byla navržena pro svět, kde tank ohrožují protitankové řízené střely letící přímo na věž rychlostí 70 až 700 metrů za sekundu. Konstrukční logika počítala s jednotlivými přílety, ne s rojením desítek levných bezpilotníků.

Jenže ukrajinské bojiště se od roku 2022 proměnilo k nepoznání. Podle IISS do roku 2025 bezpilotní prostředky překonaly dělostřelectvo jako hlavní příčinu frontových ztrát a mohly stát za až 80 procenty z nich. FPV dron za pár tisíc korun útočí shora, kde sektorový radar Arena-M pokrývá jen omezenou elevaci. A i kdyby radar dron zachytil, konečný počet ochranných náloží znamená, že druhý, třetí nebo čtvrtý útok ve stejném sektoru už nemá co zastavit.

Že to ví i samotné Rusko, prozrazuje patent č. 2853544, dokumentovaný u ruského patentového úřadu FIPS 24. prosince 2025. Řeší adaptaci aktivního ochranného systému právě proti pomalým dronům typu FPV. Jinými slovy: ještě na konci roku 2025 Arena-M algoritmicky neuměla s dronovou hrozbou plně pracovat a musela se dopracovávat. Informaci o patentu zachytil server UAS Vision.

Sítě a mangaly místo zázračného systému

Nejsilnějším důkazem, že Arena-M problém neřeší, je chování samotného Ruska. Když Rostec v květnu 2024 prezentoval nové série T-72B3M a T-90M, zdůrazňoval sítě proti FPV dronům, gumokovové krytí a prostředky elektronického boje. Za tři roky války prošly tanky zhruba dvěma stovkami konstrukčních úprav, a většina z nich jsou pasivní, levné a okamžitě nasaditelné prvky, ne sofistikovaný aktivní systém.

Vizuálně doložené ruské tankové ztráty podle databáze Oryx dosáhly 4 404 kusů, z toho 3 307 zničených, a jde jen o fotograficky potvrzené minimum. IISS pro rok 2024 odhadl asi 1 400 ztracených tanků. Pokles obrněných ztrát v roce 2025 přitom IISS nepřipisuje lepší ochraně, ale tomu, že Rusko tanky nasazuje opatrněji a přesouvá útočnou práci na malé pěší infiltrační skupiny. Tank se stal příliš drahým cílem pro příliš levnou munici.

Arena-M versus Trophy: dvě ligy

Srovnání s izraelským systémem Trophy od Rafaelu ukazuje, jak daleko Arena-M zaostává. Trophy je v bojovém nasazení od roku 2011, má přes 500 000 provozních hodin, pokrývá 360 stupňů v azimutu s rozsáhlými elevacemi a je integrován napříč NATO, včetně evropské průmyslové stopy přes EuroTrophy. Arena-M nemá srovnatelnou bojovou historii, její sektorové pokrytí je užší a počet nasazených kusů zůstává marginální.

Ovšem ani Trophy není všelék. Americká armáda v rozpočtu na fiskální rok 2026 řeší nákup pasivní ochrany Top Attack Protection právě proti dronovým hrozbám ze shora. Problém útoku shora tedy není jen ruský, je systémový. Rozdíl je v tom, že západní armády vrství aktivní ochranné systémy, pasivní střešní ochranu, prostředky elektronického boje a protidronové systémy. Rusko se pokouší o totéž, ale s dvacetiletým zpožděním u aktivní složky a s improvizovanými mangaly místo průmyslově vyráběných řešení.

Co to znamená pro Ukrajinu

Ukrajinská strana má logickou a technicky věrohodnou cestu, jak Arena-M přetížit: levné opakované nálety, klamné cíle, kombinace čelního útoku a útoku shora. Konečný počet ochranných náloží a sektorová architektura systému znamenají, že saturace je otázkou počtu dronů, ne technologického průlomu. A při ceně FPV dronu v řádu tisíců korun proti tankům za desítky milionů je ekonomika jednoznačná.

Pro české a evropské plánovače z toho plyne jasné poučení: samotný aktivní ochranný systém nestačí. Budoucnost tankové ochrany je ve vrstvení: aktivní ochranný systém plus elektronický boj plus pasivní střešní krytí plus protidronové prostředky. Arena-M není špatný koncept. Je to koncept z jiné války, který dorazil pozdě do té současné.

Článek Arena-M je konečně v aktivní službě, ale Rusové udělali chybu. Tanky jim Ukrajinci ničí stejně jednoduše jako předtím se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Své fungování Arena-M nepředvedl

Záběry údajně pořízené producentem tanku Uralvagonzavod představují T-90M, na němž je nainstalovaný systém Arena-M. Autoři však nevysvětlili, jakým způsobem dokáže drony zaznamenat a zničit, ale zřejmě vystřelením nějakých protiprojektilů. Těch má být více, takže by měl být systém schopen zastavit více útoků najednou. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že práce Arena-M na záběrech není ani jednou vidět, je tam pouze tank v pohybu.

Arena není žádná novinka. Wikipedia uvádí, že první verze měla být zkonstruována již v 90. letech 20. století, ale byly s ní veliké problémy, kdy například nedokázala zachytit hrozby přicházející ze všech úhlů, a mohla být nebezpečná pro vojáky pohybující se v okolí. Proto byl vyvinut modernizovaný systém Arena-M, který měl být montovaný na tanky T-90 a T-80BVM.

Zůstává však kolem něj řada nejasností. Euro-Sd uvádí, že byl předveden již v letech 2013 a 2015, ale Armádní Zpravodaj musí konstatovat, že tanky, které se účastnily invaze na Ukrajinu v roce 2022 a dalších letech, takovou ochranou nedisponovaly. O zavedení začali Rusové intenzivně mluvit někdy na přelomu let 2024 a 2025. Ale stále nejsou žádné informace, které by nasazené systému aktivní ochrany potvrzovaly nebo aspoň připouštěly.

Možné je, že Arena-M nefunguje, jak má. Defence-Blog s odkazem na obranné ruské experty uvádí, že nedokáže odhalit celou řadu cílů včetně dronů, což je problém. Mohla by o tom svědčit i skutečnost, že Rusové na tanky stále montují mohutné protidronové zábrany, které by detekci i zneškodnění útočících střel a dronů bránily, takže je pravděpodobné, že Arena-M na tancích vůbec není, nebo jí tankové osádky evidentně nedůvěřují.

Článek Video: Rusové předvedli v akci tank T-90M se systémem aktivní ochrany Arena-M se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusům chybí pro Arenu-M vyspělá technologie

Arena-M je systém aktivní ochrany původem z Ruska. Jeho úlohou je ochrana bojových obrněných vozidel, primárně tanků, ale počítáno s ním je i na transportérech, BVP, a nejspíše též na dalších systémech, před zničením lehkými protitankovými zbraněmi, protitankovými řízenými střelami (ATGM), a v neposlední řadě také bezpilotními letouny, uvádí Wikipedia.

Jak je u ruských inženýrů a propagandistů zvykem, vychválili ho a předčasně mu přiřknuli velmi dobré schopnosti – systém si měl dokonce poradit s americkou FGM-148 Javelin, která útočí na obrněnce seshora, kde mají nejslabší pancíř, a jak se opakovaně ukázalo, jejich ničivé následky nezmírní ani protidronové klece, jimiž pronikne a stejně obrněnce zničí.

Smáli se jim, a teď Rusko udalo nový směr. Tankové „boudy“ se pomalu stávají standardem. Budí rozpaky, ale na bojišti fungují dobře

Princip Arena-M, stejně jako jeho protějšků ve světě, je poměrně snadný – jakmile detekuje přilétající hrozbu, vypálí jednu nebo více obranných raket, které vybuchnou v její blízkosti, a zničí ji dříve, než zasáhne vozidlo. Využívá přitom Dopplerův radar, jehož signál se odrazí od cíle a analyzuje, jak pohyb objektu změnil frekvenci vráceného signálu, uvádí Wikipedia.

Navržen byl přitom již v roce 1993, a ačkoliv je postupně vylepšován, v bojích se nikdy pořádně neosvědčil, a nejspíše stále ani není v sériové výrobě, ačkoliv ho chtělo Rusko zpočátku osadit na tanky T-90M a T-80BVM, a později také na T-72B3 a T-72B3M. K tomu však nejenom nedošlo, ale nejspíše ani v dohlednu nedojde, protože nezvládá ani starší hrozby, natož nové.

Zájem ruské armády zřejmě klesá. Uralvagonzavod, největší tankový výrobce, oznámil rozsáhlé propouštění

Ruský obranný expert Viktor Murachovskij diskutoval o problémech s komponentami Arena-M ve svém technickém komentáři. Nejnovější fáze vývoje byla podle něj zaměřena na rozšíření rozsahu cílů, které může Arena-M detekovat a zaútočit na ně, včetně malých dronů.

Inženýři narazili v oblasti radaru, který má potíže s detekcí a klasifikací malých, málo viditelných cílů, zejména mini a mikro dronů vyrobených z rádiově průhledných materiálů, jako je plast. Při současné známé úrovni ruské radarové technologie nebylo takových detekčních schopností dosud dosaženo, a problém je i detekce, sledování a prioritizace cílů.

Je to vážné, Belgie požádala NATO o ochranu vojenských základen. Obává se dalších letounů

K problematice se pak vyjádřil také historik vojenských vozidel Andrej Tarasenko, podle nějž není správní tvrzení, že jsou problémy způsobeny konkrétně nízkou viditelností FPV dronů, protože jsou všechny vybaveny kovovými hlavicemi, které musí radar vidět. Ale ne ten ruský, což podle něj může u Arena-M znamenat vážnější problémy s detekcí, než ruské zdroje připouští.

Článek Opět jenom naleštěná bída. Ruští experti přiznali, že systém aktivní ochrany Arena-M nezvládli. Nemají na to technologii se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.