Odkud se bere číslo 30 a co přesně vzniklo

Číslo třicet pochází z projevu ministra Chrenina ze září 2025, v němž uvedl, že na 140. opravném závodě probíhá generální oprava a modernizace třiceti tanků T-72 na standard T-72BM2. Nejde tedy o novou výrobu, nýbrž o přestavbu starších sovětských T-72B a T-72B1, které běloruská armáda provozuje od osmdesátých let. Specializovaný polský server ZBiAM následně popsal, že běloruská mechanizovaná brigáda má dva tankové prapory po jednatřiceti tancích; třicítka tedy odpovídá zhruba jednomu prapornímu kompletu. Kolik kusů dorazilo do Slonimu v první fyzické várce, Minsk transparentně nerozepsal; na oficiálních snímcích z předávacího ceremoniálu je vidět pět strojů.

Co modernizace přidala

Označení BM2 skrývá poměrně rozsáhlý zásah do elektroniky a ochrany, i když základní platforma zůstává totožná. Hlavní zbraní je stále 125mm kanon 2A46 schopný pálit všechny typy munice včetně řízené střely 9M119 Refleks s dosahem kolem pěti kilometrů; příslušníci 11. brigády už s ní podle telegramového kanálu jednotky aktivně cvičí. Motor o výkonu 840 koní (627 kW) posouvá čtyřicetitunový stroj na maximální rychlost kolem šedesáti kilometrů v hodině s dojezdem přibližně pět set kilometrů.

Hlavní novinky jsou jinde:

• Zaměřovač Sosna-U – vícekanálový systém s termovizí a televizním kanálem, který umožňuje palbu ve dne i v noci.
• Nový balistický počítač se soustavou meteorologických a balistických čidel.
• Režim řízení palby z místa velitele, takzvaný hunter-killer, kdy velitel předává cíl střelci bez ztráty času.
• Autonomní napájecí agregát, díky němuž tank může provozovat elektroniku bez běžícího hlavního motoru, což snižuje tepelnou a akustickou signaturu.
• Digitální radiostanice nové generace.
• Dynamická ochrana domácí výroby s protikumulativními clonami, která podle běloruského Státního vojensko-průmyslového výboru pokrývá větší plochu korby a věže než u ruského T-72B3.

Právě poslední bod Minsk rád zdůrazňuje. Výbor tvrdí, že T-72BM2 „prakticky nezaostává“ za ruským T-72B3 a v některých ohledech jej překonává. Vizuálně bloky dynamické ochrany připomínají ruský systém Relikt, přesné balistické parametry ale Bělorusko nezveřejnilo, takže jde spíš o deklaraci než o ověřitelný fakt.

Co na tancích chybí, a proč je to problém

Tady přichází klíčový rozpor. Válka na Ukrajině, která trvá už déle než čtyři roky, zásadně přepsala pravidla přežití obrněné techniky. Podle analýzy britského think-tanku RUSI z roku 2025 je bojiště přetvořené miliony FPV dronů a ruská vozidla dnes běžně dostávají přídavné mříže, síťování a krátkodosahové elektronické rušiče. Útok shora, ať už od FPV dronu, nebo od střely s horním náletem, se stal jednou z nejčastějších příčin ztrát tanků.

Na oficiálních záběrech sériových T-72BM2 z roku 2026 přitom není vidět žádná střešní klec, žádná síť, žádný rušič a žádný aktivní ochranný systém typu hard-kill. Pro srovnání: americký Abrams ve verzi SEPv3 je dnes nabízen s izraelským systémem Trophy APS, který dokáže zachytit a zničit přilétající projektil ještě před dopadem. Německý Leopard 2A7 staví na kombinaci pasivní a kompozitní ochrany s možností integrace aktivních systémů. Běloruský BM2 nic takového nenese.

Vedle absence protidrónové ochrany analytici pracující s oficiálními fotografiemi upozorňují i na mezery v samotné dynamické ochraně. Bloky zřejmě plně nepokrývají horní čelní část korby, okolí věnce věže a horní čelní část věže, tedy přesně ty partie, kam míří moderní střely s horním náletem i FPV drony útočící ze strmého úhlu. Přímé vysvětlení z Minsku nezaznělo. Spíš než o konstrukční chybu jde podle všeho o vědomý kompromis: v těchto místech se střetává potřeba zachovat náměr hlavně, výhled posádky a volný pohyb věže s požadavkem na maximální pokrytí. Prioritu zjevně dostaly řízení palby, optika a klasická reaktivní ochrana, nikoli plná adaptace na drony.

Širší kontext: Bělorusko jako ruské předpolí

Dodávka jednoho praporního celku modernizovaných tanků sama o sobě nepřepisuje bezpečnostní rovnováhu na východním křídle NATO. Důležitější je, do jakého obrazu zapadá. Podle Výzkumné služby Kongresu z ledna 2026 je Bělorusko stále těsněji integrováno do ruské vojenské architektury: sdílí protivzdušnou obranu, pravidelně pořádá společná cvičení a asi dvě třetiny běloruského obchodu směřují do Ruska. Investigace OCCRP navíc odhalila, že běloruské firmy dodávají ruskému zbrojnímu průmyslu klíčové komponenty (optiku, zaměřovače, podvozky) a ruská závislost na běloruské optoelektronice je podle ukrajinské rozvědky mimořádně vysoká.

Samotný T-72BM2 je v tomto kontextu praktický způsob, jak levně prodloužit život stárnoucí flotile bez nákupu zcela nových strojů. Pro Minsk je to politicky i ekonomicky průchodnější cesta než pořízení tanků nové generace. Ale „modernizovaný“ neznamená totéž co „plně připravený na současné bojiště“.

Co to znamená pro NATO, a pro Česko

Pro Alianci je přítomnost vylepšených tanků sto kilometrů od polské hranice spíš potvrzením trendu než překvapením. Bělorusko systematicky posiluje své západní velení a T-72BM2 je toho nejnovějším projevem. Pro Česko jako člena NATO to není důvod k okamžité změně plánů, ale další argument pro pokračování v posilování východního křídla Aliance.

Tank, který vidí lépe a střílí přesněji než jeho předchůdce, je nepochybně nebezpečnější než holý T-72B z osmdesátých let. Jenže v éře, kdy levný dron za pár tisíc korun dokáže zničit stroj za desítky milionů, je modernizace bez protidrónové ochrany jako nový zámek na dveřích bez střechy.

Článek Bělorusko dostalo 30 modernizovaných tanků T-72BM2, aby střežilo hranice NATO. Klíčovou ochranu ale konstruktéři vynechali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pět měsíců, čtyři klíčové kroky

Chronologie začíná 16. ledna 2026. Toho dne odstartovala nejrozsáhlejší prověrka bojeschopnosti běloruských ozbrojených sil za poslední roky. Podle analýzy polského Institutu mezinárodních vztahů (PISM) šlo o dvouměsíční akci, jejíž části poprvé přímo zadával a dohlížel sám Lukašenko. To ji posouvá nad úroveň běžného výcvikového cyklu.

Během prověrky byli bez předchozího ohlášení povoláváni rezervisté. Armáda testovala, jak rychle dokáže doplnit stavy, přesunout techniku a aktivovat teritoriální obranu. V březnu přišlo závěrečné cvičení Západního operačního velitelství podle scénáře odražení útoku silnějšího protivníka.

Třetí krok padl 17. dubna: dekret č. 132 nařídil nástup mužských důstojníků v záloze do 27 let bez možnosti odkladu. Cíl byl konkrétní: zaplnit primární důstojnické pozice, které armáda nedokázala obsadit z řad aktivních vojáků.

Čtvrtý krok přišel 12. května, kdy Lukašenko veřejně potvrdil princip „selektivního doplňování“ dalších částí armády. Přesný počet povolaných otevřené zdroje neuvádějí.

Co znamená „selektivní mobilizace“

Důležité upozornění: v běloruském právu pojem „selektivní mobilizace“ jako formální institut neexistuje. Zákon o branné povinnosti rozlišuje službu v záloze, svolání na cvičení a mobilizaci v době války. To, co Minsk od ledna provádí, je spíš politicko-administrativní praxe, kombinace nástrojů, které dohromady zvyšují bojeschopnost armády, aniž by stát musel vyhlásit mobilizaci celostátního rozsahu.

Srovnání s Ruskem je poučné. Moskva 21. září 2022 spustila federálním dekretem „částečnou mobilizaci“ a tehdejší ministr obrany Šojgu hovořil o 300 000 rezervistech. Výsledek: chaotické odvody, masový útěk mužů za hranice, politický šok. Bělorusko v roce 2026 jde jinou cestou:

• Žádný celostátní mobilizační dekret
• Cílené doplňování konkrétních kategorií (důstojníci v záloze do 27 let)
• Neohlášené testy rezerv místo plošného odvodu
• Prověrky řízené přímo z prezidentské kanceláře

Právě v tom vidíme jádro věci. Lukašenkův režim chce zvýšit vojenskou použitelnost státu, ale nechce doma otevřít plnohodnotný válečný režim. Nižší ekonomická cena, nižší politické riziko, menší šance na paniku.

Proč teď a proti komu

Oficiální rámec je obranný. Běloruské zdroje mluví o hrozbách v podobě dronů, přesně naváděné munice a útoku technologicky vyspělého protivníka. Širší kontext je ale jiný.

NATO explicitně uvádí, že Bělorusko umožňuje ruskou válku proti Ukrajině tím, že poskytuje své území a infrastrukturu. Kyjev jde ještě dál: v únoru 2026 uvalil sankce na Lukašenka osobně a na více než 3 000 běloruských podniků napojených na ruské válečné úsilí. Ukrajinská strana tvrdí, že z běloruského území byla ve druhé polovině roku 2025 budována infrastruktura pro řízení útočných dronů a připravováno rozmístění raketového systému Orešnik.

PISM čte celou dvouměsíční prověrku jako vojenský signál směrem k Ukrajině i státům východního křídla NATO. Prakticky tedy nejde jen o obranu před hypotetickým útokem. Jde o přípravu na regionální eskalaci, ve které by Bělorusko mohlo být vtaženo, nebo se samo zapojit, do konfliktu, který už čtvrtý rok zuří na jeho jižní hranici.

Jak reagují sousedé

Polsko, Litva i Ukrajina berou situaci vážně a převádějí obavy do konkrétních opatření:

• Polsko v březnu 2026 prodloužilo nárazníkovou zónu na hranici s Běloruskem do 4. června, pokračuje v kontrolách na hranici s Litvou do října a v březnu spustilo první moduly antidronového systému na běloruské hranici.
• Litva v lednu formálně protestovala kvůli narušení vzdušného prostoru z běloruského směru. Ministr zahraničí Budrys v únoru označil demokratické Bělorusko za litevský národní bezpečnostní zájem a upozornil na pokračující hybridní útoky.
• Ukrajina v únoru a dubnu uvalila dvě vlny sankcí s výslovným varováním, že Bělorusko nesmí být vtaženo do války a nesmějí z něj směřovat operace proti dalším evropským státům.

Pro Českou republiku jsou důsledky nepřímé, ale reálné. Vyšší tlak na východní křídlo NATO znamená větší potřebu rychlého posílení protivzdušné obrany, průzkumu a logistické podpory spojencům na severovýchodě aliance. Aktivita Eastern Sentry, kterou NATO provozuje od září 2025, je jednou z odpovědí.

Co nemůžou ti, kterých se to týká

Běloruští muži spadající do kategorií zasažených dubnovým dekretem mají úzký manévrovací prostor. Alternativní civilní služba existuje, ale podle International Peace Bureau je dostupná prakticky jen na náboženském základě. Novela trestních zákoníků z února 2025 zpřísnila postihy za vyhýbání se službě. A prostředí, ve kterém by mohl vzniknout otevřený odpor, popisuje Human Rights Watch jako prostor pokračující represe: procesy v nepřítomnosti proti exilu, tlak na příbuzné, zabavování majetku.

Veřejné protesty proti aktuální mobilizační praxi se v otevřených zdrojích nepodařilo doložit. V zemi, kde režim od roku 2020 systematicky likviduje jakoukoli organizovanou opozici, to nepřekvapí.

Bělorusko si vybralo cestu, která mu umožňuje zvyšovat vojenskou pohotovost po kapkách, bez šoku celostátní mobilizace, bez masového útěku branců za hranice, bez otevřeného přiznání, že se chystá na válku. Právě ta opatrnost ale prozrazuje, jak vážně Minsk situaci bere.

Článek Bělorusko se připravuje na válku. Volí selektivní mobilizaci, která má zemi zachránit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.