Bělorusko dostalo 30 modernizovaných tanků T-72BM2, aby střežilo hranice NATO. Klíčovou ochranu ale konstruktéři vynechali

Nové tanky zamířily do brigády vzdálené sotva sto kilometrů od Polska. Na oficiálních záběrech ale chybí jakákoli viditelná ochrana proti dronům.

T-72BM2 i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Běloruska
                   

Začátkem července 2026 předal běloruský ministr obrany Viktor Chrenin první sériové kusy modernizovaných tanků T-72BM2 příslušníkům 11. samostatné gardové mechanizované brigády ve městě Slonim v západním Bělorusku. Odtud je to zhruba sto kilometrů k polské hranici a něco přes sto deset k litevské, tedy přímo k východnímu křídlu NATO. Minsk prezentuje stroje jako odpověď na zkušenosti z moderních konfliktů. Jenže právě ta nejpalčivější lekce současného bojiště, masové nasazení útočných dronů, na tancích viditelně chybí.

Odkud se bere číslo 30 a co přesně vzniklo

Číslo třicet pochází z projevu ministra Chrenina ze září 2025, v němž uvedl, že na 140. opravném závodě probíhá generální oprava a modernizace třiceti tanků T-72 na standard T-72BM2. Nejde tedy o novou výrobu, nýbrž o přestavbu starších sovětských T-72B a T-72B1, které běloruská armáda provozuje od osmdesátých let. Specializovaný polský server ZBiAM následně popsal, že běloruská mechanizovaná brigáda má dva tankové prapory po jednatřiceti tancích; třicítka tedy odpovídá zhruba jednomu prapornímu kompletu. Kolik kusů dorazilo do Slonimu v první fyzické várce, Minsk transparentně nerozepsal; na oficiálních snímcích z předávacího ceremoniálu je vidět pět strojů.

Co modernizace přidala

Označení BM2 skrývá poměrně rozsáhlý zásah do elektroniky a ochrany, i když základní platforma zůstává totožná. Hlavní zbraní je stále 125mm kanon 2A46 schopný pálit všechny typy munice včetně řízené střely 9M119 Refleks s dosahem kolem pěti kilometrů; příslušníci 11. brigády už s ní podle telegramového kanálu jednotky aktivně cvičí. Motor o výkonu 840 koní (627 kW) posouvá čtyřicetitunový stroj na maximální rychlost kolem šedesáti kilometrů v hodině s dojezdem přibližně pět set kilometrů.

Hlavní novinky jsou jinde:

  • Zaměřovač Sosna-U – vícekanálový systém s termovizí a televizním kanálem, který umožňuje palbu ve dne i v noci.
  • Nový balistický počítač se soustavou meteorologických a balistických čidel.
  • Režim řízení palby z místa velitele, takzvaný hunter-killer, kdy velitel předává cíl střelci bez ztráty času.
  • Autonomní napájecí agregát, díky němuž tank může provozovat elektroniku bez běžícího hlavního motoru, což snižuje tepelnou a akustickou signaturu.
  • Digitální radiostanice nové generace.
  • Dynamická ochrana domácí výroby s protikumulativními clonami, která podle běloruského Státního vojensko-průmyslového výboru pokrývá větší plochu korby a věže než u ruského T-72B3.

Právě poslední bod Minsk rád zdůrazňuje. Výbor tvrdí, že T-72BM2 „prakticky nezaostává“ za ruským T-72B3 a v některých ohledech jej překonává. Vizuálně bloky dynamické ochrany připomínají ruský systém Relikt, přesné balistické parametry ale Bělorusko nezveřejnilo, takže jde spíš o deklaraci než o ověřitelný fakt.

Co na tancích chybí, a proč je to problém

Tady přichází klíčový rozpor. Válka na Ukrajině, která trvá už déle než čtyři roky, zásadně přepsala pravidla přežití obrněné techniky. Podle analýzy britského think-tanku RUSI z roku 2025 je bojiště přetvořené miliony FPV dronů a ruská vozidla dnes běžně dostávají přídavné mříže, síťování a krátkodosahové elektronické rušiče. Útok shora, ať už od FPV dronu, nebo od střely s horním náletem, se stal jednou z nejčastějších příčin ztrát tanků.

Na oficiálních záběrech sériových T-72BM2 z roku 2026 přitom není vidět žádná střešní klec, žádná síť, žádný rušič a žádný aktivní ochranný systém typu hard-kill. Pro srovnání: americký Abrams ve verzi SEPv3 je dnes nabízen s izraelským systémem Trophy APS, který dokáže zachytit a zničit přilétající projektil ještě před dopadem. Německý Leopard 2A7 staví na kombinaci pasivní a kompozitní ochrany s možností integrace aktivních systémů. Běloruský BM2 nic takového nenese.

Vedle absence protidrónové ochrany analytici pracující s oficiálními fotografiemi upozorňují i na mezery v samotné dynamické ochraně. Bloky zřejmě plně nepokrývají horní čelní část korby, okolí věnce věže a horní čelní část věže, tedy přesně ty partie, kam míří moderní střely s horním náletem i FPV drony útočící ze strmého úhlu. Přímé vysvětlení z Minsku nezaznělo. Spíš než o konstrukční chybu jde podle všeho o vědomý kompromis: v těchto místech se střetává potřeba zachovat náměr hlavně, výhled posádky a volný pohyb věže s požadavkem na maximální pokrytí. Prioritu zjevně dostaly řízení palby, optika a klasická reaktivní ochrana, nikoli plná adaptace na drony.

Širší kontext: Bělorusko jako ruské předpolí

Dodávka jednoho praporního celku modernizovaných tanků sama o sobě nepřepisuje bezpečnostní rovnováhu na východním křídle NATO. Důležitější je, do jakého obrazu zapadá. Podle Výzkumné služby Kongresu z ledna 2026 je Bělorusko stále těsněji integrováno do ruské vojenské architektury: sdílí protivzdušnou obranu, pravidelně pořádá společná cvičení a asi dvě třetiny běloruského obchodu směřují do Ruska. Investigace OCCRP navíc odhalila, že běloruské firmy dodávají ruskému zbrojnímu průmyslu klíčové komponenty (optiku, zaměřovače, podvozky) a ruská závislost na běloruské optoelektronice je podle ukrajinské rozvědky mimořádně vysoká.

Samotný T-72BM2 je v tomto kontextu praktický způsob, jak levně prodloužit život stárnoucí flotile bez nákupu zcela nových strojů. Pro Minsk je to politicky i ekonomicky průchodnější cesta než pořízení tanků nové generace. Ale „modernizovaný“ neznamená totéž co „plně připravený na současné bojiště“.

Co to znamená pro NATO, a pro Česko

Pro Alianci je přítomnost vylepšených tanků sto kilometrů od polské hranice spíš potvrzením trendu než překvapením. Bělorusko systematicky posiluje své západní velení a T-72BM2 je toho nejnovějším projevem. Pro Česko jako člena NATO to není důvod k okamžité změně plánů, ale další argument pro pokračování v posilování východního křídla Aliance.

Tank, který vidí lépe a střílí přesněji než jeho předchůdce, je nepochybně nebezpečnější než holý T-72B z osmdesátých let. Jenže v éře, kdy levný dron za pár tisíc korun dokáže zničit stroj za desítky milionů, je modernizace bez protidrónové ochrany jako nový zámek na dveřích bez střechy.

Co zmohou nové běloruské tanky proti moderní armádě?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články