Proč se Kreml Storm Shadow bojí

Storm Shadow, oficiálně označovaná také jako SCALP-EG ve francouzské verzi, je střela s plochou dráhou letu kategorie vzduch–země o hmotnosti přibližně 1 300 kg a délce 5,10 metru. Odpaluje se z letounů, v britské službě typicky z Eurofighteru Typhoon, a její dosah se odhaduje na více než 250 km v exportní verzi, přičemž plná konfigurace pro britské síly má dosah výrazně vyšší. Střela letí v extrémně nízké výšce nad terénem, využívá kombinaci inerciální navigace, GPS korekce a porovnávání terénu a v závěrečné fázi letu přepíná na infračervený hledač, který ji dovede přímo na cíl s přesností v řádu jednotek metrů.

Pro ruskou stranu je to noční můra. Storm Shadow je navržená přesně proti tomu, co Rusko považuje za bezpečné: zodolněným velitelským bunkrům, skladům munice, letištním plochám a klíčové infrastruktuře desítky až stovky kilometrů za frontovou linií. Její nízký letový profil ztěžuje detekci pozemními radary a kombinované navádění ji činí odolnou vůči rušení GPS. Podle MBDA je určena výhradně pro předem naplánované údery na pevné, vysoce hodnotné cíle, tedy přesně ten typ infrastruktury, kterou Rusko těžko a draze nahrazuje.

Proč Británie přesto mění kurz

Válka na Ukrajině trvá od února 2022 a za více než čtyři roky ukázala jednu věc naprosto jasně: rozhoduje objem. Nejsofistikovanější střela na světě je k ničemu, pokud jich máte tucet a protivník má tisíc cílů. Britský Defence Investment Plan to říká bez diplomatických obklik: Storm Shadow „sehrála klíčovou roli“, ale budoucnost patří levnějším střelám ve větších počtech.

Čísla mluví sama za sebe. Londýn vyčleňuje 11 miliard liber na munici a zbraně, z toho významná část směřuje do kategorií levných střel s plochou dráhou letu a jednorázových efektorů. Cílem není šetřit na obraně, ale za stejný rozpočet získat výrazně více střel. A právě tady přichází na scénu projekt Brakestop.

Důležité je rozlišit dvě větve. Brakestop je odpovědí na okamžitou potřebu, levnější pozemně odpalovaná střela s dosažitelnou výrobou v řádu měsíců. Skutečná plnohodnotná náhrada Storm Shadow ve vyšší kategorii se jmenuje Stratus a má vstoupit do služby až ve třicátých letech jako společný britsko-francouzsko-italský projekt. Storm Shadow sama přitom podle staršího kontraktu z roku 2016 zůstává v britské službě s plánovaným vyřazením kolem roku 2032; nejde tedy o zbraň, která zmizí přes noc.

Tři kandidáti za poloviční cenu

Tisková zpráva britského ministerstva obrany z června 2026 stanovuje tvrdé minimální požadavky programu Brakestop: dosah minimálně 500 km, hlavice alespoň 225 kg, rychlost přes 600 km/h, odolnost v prostředí bez funkčního GPS a cílová cena kolem 400 tisíc liber za kus bez hlavice, tedy zhruba 12 milionů korun. Ve srovnání se Storm Shadow, jejíž přesná aktuální cena není veřejná, ale pohybuje se podle dostupných odhadů výrazně výše, jde skutečně o zhruba poloviční cenovou kategorii.

O zakázku soutěží tři firmy:

• MBDA Crossbow – pozemně odpalovaný jednorázový efektor s nákladem až 300 kg a dosahem přes 800 km. Využívá navigaci založenou na umělé inteligenci a rozpoznávání obrazu. Výrobce avizuje schopnost sériové produkce od poloviny roku 2026.
• MGI TigerShark – střela s rychlostí 750 km/h, nákladem 300 kg a dosahem přes 1 000 km. Naviguje pomocí mapování terénu bez závislosti na GPS, což je v podmínkách intenzivního ruského rušení klíčová vlastnost.
• Rotron SkyLance – cestovní rychlost 600 km/h s maximem kolem 650 km/h, náklad do 300 kg. Výrobce uvádí dosah až 1 200 km s plnou hlavicí a přes 2 500 km při redukované zátěži, což by z ní činilo střelu s největším dosahem v soutěži.

Všechny tři kandidáty spojuje ještě jeden zásadní požadavek: musí být zcela bez amerických komponent podléhajících režimu ITAR. Británie tím získává možnost rozhodovat o výrobě, exportu a nasazení bez amerického schvalovacího filtru. Zkušenost z Ukrajiny ukázala, že dlouhodosahové zbraně jsou politicky nejcitlivější kategorií a závislost na souhlasu Washingtonu může být v kritickém okamžiku brzdou. Program navíc požaduje rozběh výroby alespoň dvaceti kusů měsíčně v řádu měsíců po zadání objednávky.

Srovnání se Storm Shadow, a co přijde po ní

Je „levnější“ automaticky horší? Ne nutně, ale ani to není náhrada jedna ku jedné. Storm Shadow má za sebou desetiletí bojového nasazení, ověřenou terminální přesnost proti nejtěžším cílům a stealthový profil optimalizovaný pro průnik protivzdušnou obranou. Kandidáti Brakestopu ji v dosahu mohou překonávat: TigerShark s tisíci kilometry a SkyLance s potenciálními 1 200 km výrazně přesahují exportní verzi Storm Shadow. V počtu kusů za stejný rozpočet ji překonají jednoznačně. Ale v bojové zralosti a schopnosti prorazit zodolněný bunkr s chirurgickou přesností má Storm Shadow stále náskok.

Podle nás je to vědomá volba: Británie nesází na to, že levnější střely budou stejně dobré. Sází na to, že „dost dobrých“ střel ve velkém počtu je na moderním bojišti cennější než hrstka dokonalých.

Skutečnou plnohodnotnou náhradu má přinést až program Stratus, vyvíjený společně s Francií a Itálií pod hlavičkou MBDA. Nejde přitom o jednu střelu, ale o dvojici: STRATUS LO pro stealth údery na velmi dlouhé vzdálenosti nízko nad terénem a STRATUS RS pro vysokou nadzvukovou rychlost a manévrovatelnost. Dolet má přesáhnout 2 000 km a spektrum misí sahá od hlubokých pozemních úderů přes protilodní roli až po potlačení protivzdušné obrany. Vstup do služby se očekává ve třicátých letech.

Co to znamená pro Ukrajinu

Projekt Brakestop není jen britský zbrojní program, je výslovně prezentován jako systém vyvíjený pro Ukrajinu. Podle informací deníku The Independent britští činitelé doufají v dodání prvních kusů Kyjevu zhruba do roka od dokončení dalších testů. Zároveň z dostupných britských dokumentů neplyne, že by Londýn okamžitě ukončil dodávky Storm Shadow; jde spíš o konec budoucí sázky na tento typ jako hlavní nakupovanou kategorii.

Zajímavé je srovnání s francouzským přístupem. Paříž jedná s Kyjevem o licenci na výrobu střely SCALP, tedy francouzské sestry Storm Shadow, přímo na ukrajinském území. Informaci oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, jak uvedl Euronews. Francouzská cesta míří k reprodukci zavedené špičkové zbraně, britská k levnější masové kategorii. Obě země se pak mají potkat až u Stratusu jako společné nástupnické platformy.

Británie neustupuje od hlubokých úderů. Mění poměr mezi chirurgickým skalpelem a kladivem, a válka na Ukrajině ji přesvědčila, že kladivo potřebuje víc.

Článek Kreml se jich děsí, jsou až moc ničivé. Storm Shadow přesto v britské armádě končí, sází na levnější střely za polovic se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co se přesně stalo nad Černým mořem

Incident proběhl v dubnu 2026, přesný den Britové nezveřejnili. RC-135W Rivet Joint letěl v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem, pravděpodobně v jeho západní části u rumunského pobřeží, jak naznačují otevřené sledovací zdroje a typický operační prostor těchto misí jihovýchodně od delty Dunaje.

Jako první se přiblížil Su-35. Dostal se tak blízko, že na palubě britského stroje se aktivovaly nouzové systémy a odpojil se autopilot. To znamená, že letoun zaregistroval bezprostřední ohrožení, buď prudkou změnu tlakové vlny, nebo kolizní varování. Posádka musela okamžitě převzít plně manuální řízení.

Pak přišel Su-27. Ten provedl šest průletů přímo před přídí RC-135W. Při jednom z nich se dostal na pouhých šest metrů od nosu britského letounu. Šest metrů, to je délka osobního auta. Při rychlostech, kterými se oba stroje pohybovaly, by jakákoli odchylka v řádu zlomku sekundy znamenala kolizi.

Proč je šest metrů mimo jakýkoli standard

Mezinárodně uznávané postupy pro identifikaci cizích letadel, jak je popisují normy ICAO a FAA, mají jasnou logiku: interceptor se přibližuje zezadu, řízeně, a drží takovou vzdálenost, která není menší, než je nutné k vizuální identifikaci. Odpovědnost za bezpečnou separaci nese vždy ten, kdo zachycuje.

Ruští piloti udělali pravý opak. Přiblížení zepředu, opakovaně, šestkrát, na vzdálenost, kde už neexistuje žádná reakční doba. Britové to označují jako bezohledné a neprofesionální pilotáže. Vzhledem k opakovanosti manévrů to podle nás víc připomíná vědomou zastrašovací taktiku než jednorázovou chybu pilota. Jeden špatný odhad se stane. Šest průletů před nosem je rozhodnutí.

Co udělala britská posádka

Žádný akrobatický protiúhyb, žádný filmový obrat. Potvrzené je něco mnohem těžšího, klid pod tlakem. Posádka převzala manuální řízení po odpojení autopilota, udržela kontrolu nad letounem a zachovala bezpečnost letu. Air Chief Marshal Smyth, šéf britského letectva, to shrnul slovy, že RAF „zachovala kontrolu, dodržela bezpečnost a splnila úkol“.

RC-135W Rivet Joint přitom není stíhačka. Je to upravený Boeing 707 s posádkou až třiceti specialistů, kteří v reálném čase zachytávají a analyzují elektronické a komunikační emise. Stroj je pomalý, těžký a neozbrojený. Právě proto je pro Rusko tak citlivým cílem k zastrašování, a právě proto je zachování kontroly v takové situaci výkon, který si zaslouží označení za profesionální.

Mise byla dokončena v plném rozsahu. Britská posádka se neodchýlila od plánu.

Stín roku 2022 a širší vzorec

Pro Británii je hlavní srovnávací bod 29. září 2022. Tehdy ruský Su-27 vypustil raketu v blízkosti neozbrojeného RC-135W nad Černým mořem. Tehdejší ministr obrany Ben Wallace to oznámil ve Sněmovně; Londýn následně patroly dočasně pozastavil a obnovil je až s eskortou stíhaček. Británie tehdy veřejně uvedla, že odpálení rakety vyhodnotila jako technickou závadu, nikoli záměrnou eskalaci.

U dubnového incidentu 2026 žádné takové zmírnění nezaznělo. Šest vědomých průletů před nosem se jako závada vysvětlit nedá.

Nejde přitom o izolovaný jev. NATO v roce 2023 zachytilo ruská vojenská letadla více než třistakrát. Většina setkání proběhla bezpečně, ale ruské stroje mají historii letů bez transpondéru, bez letového plánu a bez komunikace s řízením provozu. V březnu 2023 ruský Su-27 nad Černým mořem srazil americký bezpilotní MQ-9 Reaper po vypouštění paliva a nebezpečném přiblížení. Pentagon tehdy mluvil o neprofesionálním, nebezpečném a bezohledném chování.

Co bude dál

Britský ministr obrany John Healey incident odsoudil a zdůraznil, že Londýn se od obrany východního křídla NATO neodchýlí. Ministerstvo zahraničí formálně vzneslo protest vůči ruskému velvyslanectví. Veřejné ruské vyjádření ke konkrétnímu dubnovému incidentu se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Změna tras nebo pozastavení misí oznámena nebyla, na rozdíl od roku 2022. Spíš se dá čekat další důraz na eskortu a ochranu průzkumných letounů. RAF už od 31. března 2026 drží v Rumunsku vlastní víceúčelové letouny Typhoon v rámci operace Biloxi a během prvního měsíce dvakrát vyslala pohotovostní přepadení k možným incidentům na východním křídle.

Šest metrů je vzdálenost, na kterou se normálně parkuje. Nad Černým mořem to byla vzdálenost mezi rutinní misí a mezinárodní krizí. Tentokrát ji udržela britská posádka, která neztratila nervy.

Článek Britští piloti byli mistři, ruští si zase honili ego. Naletěli na ně nad Černým mořem a dělilo je pouhých 6 metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser mohl britské piloty oslepit

Přítomnost ruské špionážní lodi Jantar není nic výjimečného, už Sověti takové operace prováděli. V mezinárodních vodách proti tomu nelze nic namítat, neboť tam může plout, kdo chce – problém ovšem je, pokud Jantar použije proti britskému vojenskému hlídkovému letadlu Boeing P-8 Poseidon laser schopný oslepit jeho osádku. Defence-Blog uvádí, že to Brity naštvalo natolik, až vydali upozornění, že by mohli proti lodi zasáhnout silou.

Video: Ukrajinci vzali útokem muniční továrnu v Luhanské oblasti, v níž Rusové rozjeli výrobu

V reakci na tento incident předal John Healey, britský ministr obrany, Moskvě přímé varování: „Rusko: Vidíme vás. Víme, co děláte. A pokud Yantar tento týden pojede na jih, naše síly jsou připraveny jednat,“ čímž Putinovi jasně předeslal, že si nemůže dělat, co se mu zlíbí.

Posádka Jantaru by se proti britské vojenské akci pravděpodobně nedokázala bránit. Wikipedia popisuje loď jako neozbrojenou, přičemž je 107,8 metrů dlouhá, má výtlak 5 736 tun a dosahuje rychlosti 15 uzlů. Provozuje ji přitom Hlavní ředitelství podvodního výzkumu ruského námořnictva. Zajímavé je, že disponuje 2 ponorkami schopnými potopit se do hloubky zhruba 6 km, a dle odborníků jde o špionážní plavidlo, které je schopné například mapovat, a poté ničit podmořské kabely, ale pravděpodobně zvládne i další věci.

Vojáci na Jantaru by neměli šanci

Pohyb letadla P-8 v blízkosti ruské špionážní lodě nebyla dle Armádního Zpravodaje náhoda; Velká Británie sledovala Jantar dle všeho nepřetržitě všemi prostředky. Wikipedia uvádí, že jde o hlídkový námořní letoun postavený na základě komerčního Boeing 737. Vybavený je radarem a celou řadou dalších senzorů, a v případě napadení se může i bránit, jelikož může nést různé protilodní střely, protiponorková torpéda a další výzbroj.

Nevěřte Putinovým lžím. Rusko na Ukrajině nevyhrává, dobylo směšné území. Jenom na Donbas je potřeba 400 000 vojáků

V oblasti byla navíc i britská Fregata HMS Somerset, která měla rovněž hlídat Jantar. Wikipedia uvádí, že jde o plavidlo vyzbrojené protilodními střelami Naval Strike Missile nebo dělem ráže 113 mm, a disponuje i vrtulníkem. Na palubě má pak zřejmě oddíl námořní pěchoty. Pokud by se tedy Britové rozhodli ruskou loď obsadit, pravděpodobně by se proti takovéto fregatě nedokázala v žádném případě ubránit – Rusové budou mít maximálně ruční zbraně.

Článek Mají se Rusové bát? Britové je důrazně varovali, že tvrdě zakročí, pokud si ještě dovolí napadnout jejich letadlo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Agresivní počin ruské lodi Jantar nelze omluvit

Jantar je průzkumná (též označovaná za špionážní nebo zpravodajská) loď ruského námořnictva zavedená do jeho služby v roce 2015, uvádí Wikipedia s tím, že má sérii radarů, antén a dalších senzorů, ale žádné zdroje neuvádí nic bližšího. Je však známo, že z ní operují miniponorky, které jsou schopny v hloubce až 6 000 metrů provádět sabotážní a jiné operace.

Video: Ukrajinské speciální jednotky překvapily ruské vojáky a precizně, rychle a zcela profesionálně je eliminovaly

Odborníci se totiž shodují, že byla loď Jantar postavena primárně za účelem manipulace s podmořskými komunikačními kabely, event. další infrastruktury, a jejich monitorování. Jak moc to může uškodit ukázala v roce 2024 sabotáž optických kabelů v Baltském moři, potvrzuje CNN, a v případě války by to znamenalo ještě větší problém, byť mají armády jiné způsoby.

V tomto případě zaujala ruská loď Jantar v listopadu 2025 pozici na hranicích exkluzivní ekonomické zóny Velké Británie, kde sbírala informace o podmořské infrastruktuře, což si vyžádalo přítomnost průzkumného letounu P-8 Poseidon britského letectva. Původně se jedná o americké letadlo zařazené v roce 2013 určené je pro námořní hlídkování, uvádí Wikipedia.

Video: Indický bojový letoun HAL Tejas havaroval při letecké show, pilot zemřel. Buď nezvládl manévr, nebo došlo k závadě

Následně nasadilo britské námořnictvo k monitorování ruské lodi fregatu typu 23 HMS Somerset, která má také vlečné hydroakustické vybavení pro detekci ponorek. Armádní Zpravodaj připomíná, že Rusko nejčastěji provokuje skrze narušování vzdušného prostoru, například toho estonského v květnu 2025, nebo v listopadu 2025 toho rumunského. Není to ale ani poprvé, co Jantar prováděla podobnou operaci, u Velké Británie byla například v lednu tohoto roku.

Článek Putin přitahuje otěže a zkouší, co mu NATO dovolí. Ruská loď oslepila britské letadlo u Skotska laserem, piloti mohli zemřít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Britové zanedbali kolem F-35B snad úplně vše

F-35 je aktuálně nejvyspělejším letounem 5. generace na světě, a jde prakticky o jediný, jaký si mohou země Severoatlantické aliance pořídit. Sice ve světě existuje ještě ruský Suchoj Su-57, ale ten je neschopný hlavně proto, že nemá příliš dobrou úroveň stealth, a pak dva čínské, jmenovitě jde o J-31 a J-35, ale ty by byly pro Evropu, stejně jako ruský, bezpečnostní hrozbou.

NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je

Velká Británie přitom vsadila ze 100 % na F-35B, tedy variantu s možností kolmého vzletu a přistání, kterou nasazuje jak na letadlové lodi, tak z pozemních základen. Koncem září 2025 se však objevily také spekulace, že by ráda koupila nějaké F-35A coby nosiče jaderných pum B61, aby ještě více posílila schopnosti jaderného odstrašení vůči Rusku.

Jenomže velmi vyspělý letoun provází i nepříjemnosti. V říjnu 2025 upozornili dokonce sami Američané, že není ani polovina jejich F-35 schopna vzlétnout – ovšem nikoliv z důvodu poruchy nebo technických nedostatků, ale kvůli špatné koordinaci výroby a dodávek náhradních dílů, na něž tak musí čekat uzemněné. Jde tedy o něco, co lze relativně snadno řešit.

Video: Vojáci natočili, co zbylo z ukrajinské houfnice 2S22 Bohdana na podvozku Tatra, na níž zaútočili Rusové

Ačkoliv je zrovna F-35B konstrukčně nejproblematičtější a nejsložitější, na žádné technické nedostatky si britský výbor pro veřejné účty nestěžuje. Vyhodnotil však, že jsou schopnosti F-35 extrémně neuspokojivé, protože lze dlouhodobě využít cca jenom 40 % flotily, za což může zejména nedostatek specialistů – techniků, pilotů, instruktorů a náhradních dílů.

Klíčová omezení pak představuje též nedostatek útočných zbraní dlouhého doletu a zastaralá infrastruktura, stejně jako neustále odkládané dokončení ubytovacích prostor a zázemí pro na základně Marham, která je ve Velké Británii domovem F-35. Pracuje tam 3 600 příslušníků služebního personálu, státních zaměstnanců a kontraktorů, upřesňuje RAF.

Rusové demoralizují vlastní vojáky, jak to Ukrajinci neumí. Omylem je bombardují, za rok na ně shodili skoro 130 bomb

Jenomže ubytování pro nejméně 900 z nich je problematické. Armádní Zpravodaj připomíná, že se Velká Británie rozhodla pro koupi 138 letounů F-35B, z nichž už první provozuje z letadlové lodi HMS Prince od Wales, stejně jako z pozemních základen. Výbor každopádně žádá také objasnit plné financování programu, včetně nákladů nad rámec nákupu F-35B. Situaci aktuálně považují za katastrofální a žádají její rychlou nápravu.

Článek „Program F-35 je extrémně neuspokojivý,“ rozčilují se Britové. Nasazení je schopných pouze 40 % letounů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35A budou pro jaderné zbraně

Letectvo Velké Británie by mělo prozatím posílit 12 letounů F-35A, a BBC uvádí, že podle tamního premiéra Keira Starmera se mají zapojit do jaderné mise NATO. Je tedy naprosto jasné, že si je pořizuje s cílem nosit jaderné zbraně, protože jinak sází na F-35B s kolmým startem a přistáním. Jedná se o krok k jadernému zastrašení Ruska, ale Armádní Zpravodaj soudí, že bude výsledkem buď zvýšení napětí mezi ním a NATO, ale také možnost, že sice Rusko od své rétoriky neustoupí, ale zůstane pouze u ní. Urovnání vztahů prozatím určitě na stole není.

Ruské vojenské letouny přeletěly nad německou fregatou. Nesestřelila je, ale mohla. Jenomže by rozpoutala něco hrozného

F-35A je jednomotorový letoun5. generace určený pro operace z letišť, uvádí Wikipedia s tím, že je jednomístný a dosahuje max. rychlosti Mach 1,6. Jeho přesností je vysoce pokročilá schopnost stealth a možnost používat celou škálu západních zbraní, ať jde o střely vzduch-vzduch, řízené pumy a další. Je ale i skvělým průzkumníkem a je všeobecně všestranný.

F-35A používá jadernou pumu B61-12

Pokud chce Velká Británie používat letouny pro jaderné odstrašení, je F-35A logickou volbou, protože je certifikovaná pro použití moderní americké pumy B61-12. Tu nese ve vnitřní pumovnici, čímž si zachovává schopnost stealth, a je tedy těžší ji zachytit radary. Puma má nastavitelnou sílu exploze na úrovni 0,3, 1,5, 10 nebo 50 kilotun, uvádí Wikipedia, a její přesnost je 30 m, takže ji lze použít jako taktickou jadernou zbraň s omezeným účinkem.

Francouzská pěst se přiblížila k Moskvě: Putin nešťastně sleduje, jak Rafale schopné nést jaderné střely přistály v Polsku

Velká Británie je v současné době jadernou velmocí, ale disponuje jenom hlavicemi na raketách svých 4 strategických jaderných ponorek. V minulosti měla i schopnost jaderného bombardování, ale toho se roku 1998 vzdala. Není jasné, zda chce B61-12 z USA koupit, nebo se zapojit do programu jejich sdílení, ale na britské půdě už nejspíše jsou. BeyondNuclearInternational uvádí, že podle všech indicií je tam v létě 2025 po 17 letech umístila Amerika.

Článek Velká Británie chce prosadit mír s Ruskem pomocí F-35A s jadernými bombami. Krok, který žádný klid nepřinese se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zkoušely to letouny bojové i průzkumné

V některá období dochází k narušování vzdušného prostoru NATO skoro každý den, čehož je důkazem týden od 07. do 13. června 2025 – kromě posledního z nich muselo britské taktické letectvo každý den startovat s Eurofightery Typhoon, jež jsou od 1. dubna 2025 na 22. základně v polském Malborku. V tomto období šlo o nejvytíženější místo jejich nasazení.

• v sobotu 07. června byl zachycen Antonov An-30
• v neděli 08. června byly zachyceny dva ozbrojené Suchoje Su-24M; poté se rozdělily a jeden pokračoval v provádění nízkých průletů nad lodí William McLea námořnictva Spojených států amerických
• v pondělí 09. června byly zachyceny opět Antonov An-30 a Iljušin Il-20M
• v úterý 10. června byl zachycen znovu Iljušin Il-20M, a po doplnění paliva za letu pokračovaly britské stíhačky k vyprovodění Antonovu An-30; jakmile se vzdálil, byly povolány k dohledu nad Tupolevem Tu-142, který doprovázela dvojice ozbrojených Suchojů Su-27
• ve středu 11. června byl zachycen Antonov An-30
• ve čtvrtek 12. června byla zachycena dvojice Suchojů Su-24, a poté ještě Iljušin Il-20

Provokace ze strany Ruska je neustále větší a evidentně nezná hranic. Armádní Zpravodaj také informoval 13. června 2025 o případu, kdy ruský Iljušin Il-20M dokonce vletěl 2 km hluboko do polského vzdušného prostoru, odkud ho též vyprovázely britské Eurofightery Typhoon.

Satelitní snímky ukazují, že se Rusko chystá postavit více bombardérů Tu-160M. Nahradí tím ztracené Tu-95 a Tu-22M

Ty ačkoliv byly zařazeny do služby už v roce 2003, jsou díky postupným modernizacím velmi schopné; Wikipedia uvádí, že poslední vylepšování zajišťuje standard Block 5. Jedná se přitom o víceúčelový stíhač a stíhač vzdušné převahy přímo navržený k eliminaci jiných letounů. Kromě Velké Británie ho v Evropě používá také Německo, Itálie a Španělsko a Rakousko, jinde pak Saúdská Arábie, Kuvajt, Omán a Katar. Celkem jich létá přes 600 po celém světě.

Vzhledem k tomu, že vyprovázely z bojových letounů Su-27 a Su-24, je nemyslitelné, aby se proti nim nepřítel pokusil zasáhnout – technologicky byl totiž mnohem slabší. V případě Il-20, An-30 a Tu-142 je to pak úplně mimo, jelikož jsou průzkumné a prakticky bezbranné.

Článek 15 ruských letounů zamířilo na hranice NATO, a všech 15 to raději vzdalo. Vyprovázelo je britské taktické letectvo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jaderné pumy na F-35 k odstrašení Ruska

Jako jedna z mála zemí v Evropě i na světě má Velká Británie k dispozici jaderné zbraně, a to na ponorkách třídy Vanguard. Sice už staví mnohem pokročilejší Dreadnought, a nedávno se rozhodla, že jich bude 12 namísto 7, ale to ještě nějakou dobu potrvá. Aktuálně se tak dle všeho poohlíží po alternativním řešení v podobě jaderných hlavic pro střely nesené F-35.

Video: poprvé v historii vyřazeny 3 ruské raketomety Iskander najednou. Jeden z nich explodoval a vytvořil velkolepý ohňostroj

Britský premiér Keir Starmer a britský ministr obrany John Healey údajně podporují vytvoření druhého pilíře jaderného odstrašení, a sice pomocí letectva. Spojené království ho totiž už dávno posílilo o „ef-třicet-pětky“, které jsou mimochodem schopné plného operačního nasazení, jak demonstruje stále probíhající námořní cvičení Highmast 2025.

V roce 2024 se nicméně rozhodlo, že přikoupí další, aby jich dohromady bylo 138. Zajímavé je, že provozuje a bude provozovat pouze verze B, které jsou schopné kolmého vzletu a přistání, jak potvrzuje Wikipedia. Provozovat je přitom chce jak z pozemních základen, tak na letadlových lodích, ačkoliv je jinak pro námořnictvo speciálně vytvořena verze C.

Satelitní snímky ve vysokém rozlišení ukazují odklízení trosek z ruských bombardérů a znovu potvrzují jejich zničení

Tyto letouny mohou nést jaderné pumy B61, které existují v několika variantách, uvádí Wikipedia. Armádní Zpravodaj už v květnu 2024 informoval, že právě z tohoto důvodu nakupuje F-35 také Německo, ačkoliv se jim původně chtělo vyhnout, jelikož má ve výzbroji Eurofighter Typhoon a pracuje na letounu 6. generace. Hlavice B61 je přitom nastavitelná od 0,3 do 340 kilotun. Zda Velká Británie oznámí jednání či nákup oficiálně, zatím není jasné.

Článek Rusko má, co chtělo. Velká Británie jedná o nákupu jaderných pum pro F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve průzkumný letoun, poté i stíhačky

K incidentu došlo již 15. dubna 2025, ale britské královské letectvo (RAF) o něm informovalo až o pět dní později. Eurofightery přitom startovaly hned dvakrát – v prvním případě k identifikaci neznámého letounu, který se ukázal jako průzkumný Iljušin Il-20M, a v druhém k zachycení, tou dobou již známých, stíhacích letounů Suchoj Su-30MKI.

Evropský zbrojní průmysl trpí, přišel o obrovskou zakázku. Německo zablokovalo Turecku prodej Eurofighterů Typhoon

RAF uvedlo, že byly letouny zadrženy kvůli letu bez aktivních odpovídačů a z důvodu přiblížení se vzdušnému prostoru NATO, což představuje riziko pro civilní letectví a porušuje mezinárodní normy. Stejně jako v nedávném případě, kdy startovala dánská F-35, aby vyprovodila rovněž Iljušin Il-20, se incident obešel bez konfliktu a ruský letoun hranice nepřekročil.

Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že ačkoliv vznikl Iljušin Il-20 ještě v dobách SSSR z turbovrtulového dopravního Iljušinu Il-18 a jeho výroba probíhala v letech 1968 až 1976, byly později na jeho základě vytvořeny ještě další verze, konkrétně Il-20RT k telemetrickému měření raketových technologií, Il-20M k elektronickému a optickému průzkumu, a Il-22PP k zajištění elektronického boje, vysvětluje Wikipedia.

Německo plánuje více než 2násobnou armádu, aby čelilo Rusku. Většina mají být záložníci a bývalí profesionálové

Dvojice těžkých stíhacích letounů Suchoj Su-30MKI potom sloužila jako doprovod, což je opět běžná taktika. Vyzbrojena je pro tyto případy silnými střelami vzduch-vzduch, kdyby došlo na souboj s jinými letouny, ale dokáže odpalovat i střely s plochou dráhou letu, uvádí Wikipedia. Redakce Armádního Zpravodaje se však shoduje, že by ke střetu nedošlo, i kdyby tam přítomny nebyly, jelikož by tím Severoatlantická aliance riskovala rozpoutání konfliktu.

Článek Britské královské letectvo vyprovodilo hned tři ruské letouny, které kroužily nad Pobaltím. Včetně dvou těžkých stíhačů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Možnost vyslání Typhoonů potvrdily dva zdroje

Zda skutečně dojde k rozmístění stíhacích letounů Typhoon britského Královského letectva na Ukrajině, není prozatím jasné, ale anonymní zdroje měly sdělit webu Times, že britští ministři v současné době o takovém scénáři podpory Ukrajiny diskutují jakožto o alternativě k rozmístění mírových jednotek, na něž jsem odkazoval hned na začátku.

Chabý pokus ruské armády o invazi do nové oblasti Ukrajiny skončil fiaskem, ukazuje video. Po prvním úderu prchla

Mise by mohla být podobná té, která je v současné době prováděna v pobaltských státech, což zahrnuje poskytování doprovodu ruským letadlům a nepřetržitou reakci na vzdušné hrozby. Ve stálé pohotovosti by mohlo být asi 12 stíhaček Typhoon, aby odrážely ruské vzdušné hrozby, nejspíše přitom ve spolupráci s pozemními jednotkami, zřejmě systémy PVO.

Scénář přitom potvrdil pro Times i jiný anonymní zdroj z Královského letectva, ale s tím, že i když k tomu může dojít, jsou prozatím diskuze v rané fázi. Pokud však bude o vyčlenění letadel pro tuto misi rozhodnuto, budou rozmístěna na polských leteckých základnách v pohraničních oblastech, odkud mohou rychle dosáhnout potřebných linií k odražení útoků.

Ukrajinci vyzráli na Severokorejce, ti se teď bojí ďáblova dronu a radši ani nevychází ven. Rusové je v útoku obětovali

Eurofighter Typhoon by měl být přitom lepší než cokoliv, co má ve výzbroji ruské letectvo, snad tedy s výjimkou Suchojů Su-57, ale těch má pouze pár desítek. Nehledě na to, že by se ruské letouny hlubokou nad území Ukrajiny neodvážily, jelikož je střežena systémy protivzdušné obrany. Typhoony by tak zřejmě zejména eliminovaly střely a pumy.

Článek Velká Británie má plán proti Rusku, na Ukrajinu chce vyslat stíhačky Typhoon. Měly by mu zamezit v útocích, už padla i konkrétní čísla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.