Kreml se jich děsí, jsou až moc ničivé. Storm Shadow přesto v britské armádě končí, sází na levnější střely za polovic

Když ukrajinské síly poprvé odpálily Storm Shadow proti ruským pozicím na Krymu, Moskva mluvila o „vážné eskalaci“. Střela, která letí nízko nad terénem, kombinuje inerciální navigaci s GPS a infračerveným naváděním v terminální fázi a dokáže prorazit zodolněné bunkry, velitelská stanoviště i letištní infrastrukturu hluboko za frontovou linií, se ukázala jako jeden z nejúčinnějších nástrojů, jaké Západ Kyjevu poskytl. Jenže právě ta účinnost odhalila paradox: střela je tak cenná a tak drahá, že ji nelze nasazovat v objemech, jaké válka opotřebení vyžaduje. Britský Defence Investment Plan zveřejněný na konci června 2026 proto otevřeně mluví o poučeních z Ukrajiny a obratu k levnějším střelám s plochou dráhou letu. Storm Shadow nekončí proto, že by selhala. Končí proto, že jí Británie nemá dost, a mít dost nikdy nebude.

Proč se Kreml Storm Shadow bojí

Storm Shadow, oficiálně označovaná také jako SCALP-EG ve francouzské verzi, je střela s plochou dráhou letu kategorie vzduch–země o hmotnosti přibližně 1 300 kg a délce 5,10 metru. Odpaluje se z letounů, v britské službě typicky z Eurofighteru Typhoon, a její dosah se odhaduje na více než 250 km v exportní verzi, přičemž plná konfigurace pro britské síly má dosah výrazně vyšší. Střela letí v extrémně nízké výšce nad terénem, využívá kombinaci inerciální navigace, GPS korekce a porovnávání terénu a v závěrečné fázi letu přepíná na infračervený hledač, který ji dovede přímo na cíl s přesností v řádu jednotek metrů.

Pro ruskou stranu je to noční můra. Storm Shadow je navržená přesně proti tomu, co Rusko považuje za bezpečné: zodolněným velitelským bunkrům, skladům munice, letištním plochám a klíčové infrastruktuře desítky až stovky kilometrů za frontovou linií. Její nízký letový profil ztěžuje detekci pozemními radary a kombinované navádění ji činí odolnou vůči rušení GPS. Podle MBDA je určena výhradně pro předem naplánované údery na pevné, vysoce hodnotné cíle, tedy přesně ten typ infrastruktury, kterou Rusko těžko a draze nahrazuje.

Proč Británie přesto mění kurz

Válka na Ukrajině trvá od února 2022 a za více než čtyři roky ukázala jednu věc naprosto jasně: rozhoduje objem. Nejsofistikovanější střela na světě je k ničemu, pokud jich máte tucet a protivník má tisíc cílů. Britský Defence Investment Plan to říká bez diplomatických obklik: Storm Shadow „sehrála klíčovou roli“, ale budoucnost patří levnějším střelám ve větších počtech.

Čísla mluví sama za sebe. Londýn vyčleňuje 11 miliard liber na munici a zbraně, z toho významná část směřuje do kategorií levných střel s plochou dráhou letu a jednorázových efektorů. Cílem není šetřit na obraně, ale za stejný rozpočet získat výrazně více střel. A právě tady přichází na scénu projekt Brakestop.

Důležité je rozlišit dvě větve. Brakestop je odpovědí na okamžitou potřebu, levnější pozemně odpalovaná střela s dosažitelnou výrobou v řádu měsíců. Skutečná plnohodnotná náhrada Storm Shadow ve vyšší kategorii se jmenuje Stratus a má vstoupit do služby až ve třicátých letech jako společný britsko-francouzsko-italský projekt. Storm Shadow sama přitom podle staršího kontraktu z roku 2016 zůstává v britské službě s plánovaným vyřazením kolem roku 2032; nejde tedy o zbraň, která zmizí přes noc.

Tři kandidáti za poloviční cenu

Tisková zpráva britského ministerstva obrany z června 2026 stanovuje tvrdé minimální požadavky programu Brakestop: dosah minimálně 500 km, hlavice alespoň 225 kg, rychlost přes 600 km/h, odolnost v prostředí bez funkčního GPS a cílová cena kolem 400 tisíc liber za kus bez hlavice, tedy zhruba 12 milionů korun. Ve srovnání se Storm Shadow, jejíž přesná aktuální cena není veřejná, ale pohybuje se podle dostupných odhadů výrazně výše, jde skutečně o zhruba poloviční cenovou kategorii.

O zakázku soutěží tři firmy:

• MBDA Crossbow – pozemně odpalovaný jednorázový efektor s nákladem až 300 kg a dosahem přes 800 km. Využívá navigaci založenou na umělé inteligenci a rozpoznávání obrazu. Výrobce avizuje schopnost sériové produkce od poloviny roku 2026.
• MGI TigerShark – střela s rychlostí 750 km/h, nákladem 300 kg a dosahem přes 1 000 km. Naviguje pomocí mapování terénu bez závislosti na GPS, což je v podmínkách intenzivního ruského rušení klíčová vlastnost.
• Rotron SkyLance – cestovní rychlost 600 km/h s maximem kolem 650 km/h, náklad do 300 kg. Výrobce uvádí dosah až 1 200 km s plnou hlavicí a přes 2 500 km při redukované zátěži, což by z ní činilo střelu s největším dosahem v soutěži.

Všechny tři kandidáty spojuje ještě jeden zásadní požadavek: musí být zcela bez amerických komponent podléhajících režimu ITAR. Británie tím získává možnost rozhodovat o výrobě, exportu a nasazení bez amerického schvalovacího filtru. Zkušenost z Ukrajiny ukázala, že dlouhodosahové zbraně jsou politicky nejcitlivější kategorií a závislost na souhlasu Washingtonu může být v kritickém okamžiku brzdou. Program navíc požaduje rozběh výroby alespoň dvaceti kusů měsíčně v řádu měsíců po zadání objednávky.

Srovnání se Storm Shadow, a co přijde po ní

Je „levnější“ automaticky horší? Ne nutně, ale ani to není náhrada jedna ku jedné. Storm Shadow má za sebou desetiletí bojového nasazení, ověřenou terminální přesnost proti nejtěžším cílům a stealthový profil optimalizovaný pro průnik protivzdušnou obranou. Kandidáti Brakestopu ji v dosahu mohou překonávat: TigerShark s tisíci kilometry a SkyLance s potenciálními 1 200 km výrazně přesahují exportní verzi Storm Shadow. V počtu kusů za stejný rozpočet ji překonají jednoznačně. Ale v bojové zralosti a schopnosti prorazit zodolněný bunkr s chirurgickou přesností má Storm Shadow stále náskok.

Podle nás je to vědomá volba: Británie nesází na to, že levnější střely budou stejně dobré. Sází na to, že „dost dobrých“ střel ve velkém počtu je na moderním bojišti cennější než hrstka dokonalých.

Skutečnou plnohodnotnou náhradu má přinést až program Stratus, vyvíjený společně s Francií a Itálií pod hlavičkou MBDA. Nejde přitom o jednu střelu, ale o dvojici: STRATUS LO pro stealth údery na velmi dlouhé vzdálenosti nízko nad terénem a STRATUS RS pro vysokou nadzvukovou rychlost a manévrovatelnost. Dolet má přesáhnout 2 000 km a spektrum misí sahá od hlubokých pozemních úderů přes protilodní roli až po potlačení protivzdušné obrany. Vstup do služby se očekává ve třicátých letech.

Co to znamená pro Ukrajinu

Projekt Brakestop není jen britský zbrojní program, je výslovně prezentován jako systém vyvíjený pro Ukrajinu. Podle informací deníku The Independent britští činitelé doufají v dodání prvních kusů Kyjevu zhruba do roka od dokončení dalších testů. Zároveň z dostupných britských dokumentů neplyne, že by Londýn okamžitě ukončil dodávky Storm Shadow; jde spíš o konec budoucí sázky na tento typ jako hlavní nakupovanou kategorii.

Zajímavé je srovnání s francouzským přístupem. Paříž jedná s Kyjevem o licenci na výrobu střely SCALP, tedy francouzské sestry Storm Shadow, přímo na ukrajinském území. Informaci oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, jak uvedl Euronews. Francouzská cesta míří k reprodukci zavedené špičkové zbraně, britská k levnější masové kategorii. Obě země se pak mají potkat až u Stratusu jako společné nástupnické platformy.

Británie neustupuje od hlubokých úderů. Mění poměr mezi chirurgickým skalpelem a kladivem, a válka na Ukrajině ji přesvědčila, že kladivo potřebuje víc.