Co přesně je K239 Chunmoo

Jihokorejský víceraketový systém K239 Chunmoo patří do nové generace modulárních odpalovačů. Na rozdíl od HIMARS, který nese jeden kontejner se šesti raketami, Chunmoo pracuje se dvěma kontejnery a dokáže na jednom vozidle kombinovat různé typy munice. V základní konfiguraci pojme až dvanáct řízených raket ráže 239 mm, případně menší počet těžších balistických střel s delším dosahem.

Klíčové parametry systému:

• Ráže: 239 mm (standardní rakety), volitelně i jiné typy munice
• Počet kontejnerů: 2 modulární
• Dostřel: od přibližně 30 km po 300+ km podle typu střely (chorvatské zdroje zmiňují balistickou střelu CTM-290)
• Podvozek: kolový, osmikolový terénní
• Obsluha: přibližně 5–6 vojáků na odpalovač

Pro srovnání: americký M142 HIMARS nese jeden kontejner se šesti raketami GMLRS (dostřel cca 80 km) nebo jednu balistickou střelu ATACMS (dostřel až 300 km). Problém Chorvatska nikdy nebyl samotný odpalovač HIMARS, ale to, že mu Washington schválil jen kratší munici. Chunmoo tuto mezeru vyplňuje vlastní muniční rodinou bez amerických exportních omezení.

Proč zrovna teď a proč tolik peněz

Chorvatsko dosud spoléhalo na raketomety z jugoslávské éry. Systémy M92 Vulkan se 32 hlavněmi a BM-21 Grad se 40 hlavněmi, oba ráže 122 mm, slouží přes třicet let a jejich efektivní dostřel se pohybuje kolem 20 kilometrů. Skok z 20 na 300 a více kilometrů není evoluce. Je to úplně jiná kategorie boje.

Celková cena akvizice činí 435,2 milionu eur (přibližně 10,8 miliardy korun) bez DPH. Vládní rozpočtový rámec včetně daně a souvisejících položek pak počítá s částkou 544 milionů eur rozloženou do let 2026 až 2029. Podle chorvatských médií má zhruba 85 procent systémů dorazit v roce 2028, přičemž výcvik obsluhy potrvá šest týdnů a pro všech osmnáct odpalovačů bude potřeba asi sto vojáků.

Součástí kontraktu není jen hardware od Hanwha Aerospace. Polská firma WB Electronics dodá a integruje velitelsko-řídicí systém TOPAZ, komunikační platformu FONET a rádiové vybavení. Nejde o kosmetický doplněk: TOPAZ je mozek celé sestavy, který propojuje odpalovače s průzkumem a velením do jednoho digitálního celku. Stejný systém WB Group integruje i do polských Chunmoo.

Srbsko jako hlavní důvod

Ministr Anušić při oznámení nákupu nemluvil v náznacích. Chunmoo podle něj „vyrovnává vztah sil v regionu“. A tím regionem myslel především Srbsko.

Bělehrad v posledních letech výrazně zbrojí. Srbské ministerstvo obrany na veletrhu Eurosatory 2026 potvrdilo významné kontrakty s izraelskou firmou Elbit Systems, která vyrábí raketový systém PULS, přímého konkurenta Chunmoo i HIMARS. Elbit ve své výroční zprávě uvádí kontrakt za přibližně 335 milionů dolarů na systémy PULS a průzkumné drony Hermes 900 pro nejmenovanou evropskou zemi. Chorvatské zdroje tuto zemi identifikují jako Srbsko, byť oficiální potvrzení z Bělehradu chybí.

Systém PULS pracuje rovněž se dvěma kontejnery a muniční rodinou sahající od raket Accular (35 km) přes EXTRA (150 km) až po střelu Predator Hawk s dosahem 300 kilometrů. Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června 2026 veřejně prohlásil, že „bylo podepsáno mnoho kontraktů a další výzbroj přichází“. Přesný počet srbských odpalovačů ani konkrétní typy raket ale veřejně potvrzeny nejsou.

Chorvatsko na to teď odpovídá vlastním systémem ve stejné kategorii. Podle nás právě tady leží skutečná změna rovnováhy, ne v tom, že by Záhřeb získal nad Bělehradem převahu, ale v tom, že se bilaterální vojenská rovnice přesouvá ze starých 122mm raketometů do kategorie hlubokých přesných úderů a vzájemného odstrašení.

Balkán na hraně, ale ne ve válce

Slovo „rovnováha“ v kontextu Balkánu vyvolává pochopitelné obavy. Region zůstává citlivý, dialog mezi Bělehradem a Prištinou vázne, napětí v Bosně a Hercegovině neklesá. NATO nicméně v létě 2026 začalo postupně optimalizovat postoj mise KFOR v Kosovu právě kvůli zlepšené bezpečnostní situaci, i když zároveň zdůrazňuje, že se poměry mohou znovu zhoršit.

Nákup Chunmoo neznamená, že se Chorvatsko chystá na válku. Znamená, že Záhřeb už nechce být v raketovém dělostřelectvu odkázaný na třicet let staré systémy s dosahem dvacet kilometrů a na americkou munici v omezené konfiguraci. Obě platformy, HIMARS i Chunmoo, mají fungovat souběžně a podle ministerstva obrany snižovat závislost na jednom dodavateli.

Dá se ale čekat, že srbská strana odpoví dalšími akvizicemi. Tak funguje logika regionální odstrašovací spirály, a na Balkáně ji znají důvěrně.

Co to znamená pro širší kontext

Chorvatský nákup není izolovaný případ. Polsko provozuje vlastní Chunmoo i americké HIMARS, Estonsko pořizuje HIMARS, Rumunsko rovněž. Tlak na delší dostřel a diverzifikaci dodavatelů je celoalianční trend, který válka na Ukrajině, trvající už přes čtyři roky, dramaticky urychlila. Ukrajinské bojiště ukázalo, že raketové dělostřelectvo s přesnou municí a velkým dosahem rozhoduje o tom, kdo drží iniciativu.

Pro Českou republiku je chorvatský případ zajímavý strukturálně. Ukazuje, že i menší členská země NATO může kombinovat americké a jihokorejské systémy, vyjednat polskou integraci velení a vybudovat schopnost hlubokého úderu za částku, která odpovídá zhruba jednomu procentu ročního HDP.

Skutečně použitelná chorvatská schopnost zasahovat cíle na stovky kilometrů má vyrůst hlavně od roku 2028. Do té doby bude Balkán sledovat, jestli Bělehrad odpoví, a čím.

Článek Chorvatsko nakoupí jihokorejské raketomety Chunmoo s dosahem 300 km, protože HIMARS nestačí. Změní rovnováhu na Balkáně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Komodo pro civilní i vojenské využití

Tvůrcem dronu Komodo je chorvatská společnost DOK-ING. Ta ho popisuje jako robotický systém schopný fungovat v extrémních podmínkách, a i když byl původně navržen hlavně pro tuto činnost, stává se z něj i vozidlo využitelné při bojových akcích. Na základě spolupráce s německých zbrojním gigantem Rheinmetall vzniká pokročilé bezosádkové vozidlo určené k podpoře a ochraně obrněných sil na bojišti, uvádí Defence-Industry.

96 amerických útočných vrtulníků AH-64E Apache Guardian sousední letectvo hodně posílí. Účelově je jako ruský Ka-52, ale lepší

Prvním produktem by mělo být vozidlo schopné v prostoru bojiště rozptylovat miny, při čemž by mělo schopno stačit standardním obrněným jednotkám. Ovšem jako univerzální platforma může nejspíše plnit i řadu dalších úkolů. Armádní Zpravodaj si dokáže představit jeho osazení celou řadou zbraní, třeba rychlopalným kanonem, protitankovými nebo protiletadlovými střelami, ačkoliv by mohlo sloužit i pro převoz těžkého vybavení.

Komodo váží pouhých 17 tun

Společnost zatím přesné specifikace dronu Komodo nezveřejnila, ale z dostupných fotografií – některé jsou součástí tohoto článku – se zdá, že by dron mohl dosahovat velikosti bojového vozidla pěchoty. Je umístěn na pásech, má disponovat hybridním pohonem, a jeho hmotnost je 17 tun, tvrdí ArmyRecognition. Jeho rychlost by měla dosahovat až 60 km/h, ale dosah není znám – pravděpodobně se bude jednat o několik stovek kilometrů.

iZdroj fotografie: DOK-ING

Jestli se Komodo nakonec uplatní v armádách a na bojišti, lze obtížně říci, i když podle názoru Armádního Zpravodaje mohou být velké pozemní drony způsobem, jak chránit životy vojáků ve válce, kde hrají velkou roli drony letecké, které mohou techniku zničit. Pokud by byl nasazen jako bojový, bude potřebovat i ochranu, jako je pancéřování či systém aktivní ochrany. Nakonec by mohl být i efektivní náhradou či doplňkem klasické obrněné techniky.

Článek Obrněná monstra se vrací na bojiště: Komodo je supertěžký pozemní dron, který může zajistit palebnou podporu i kladení min se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Miniaturizovaná verze jugoslávské zbraně

Původ chorvatského raketometu RAK-SA-12 je v jugoslávském M-63 Plamen, což je raketomet, který se trochu podobá sovětskému BM-21 Grad umístěnému na podvozku nákladního automobilu. Wikipedia uvádí, že používá rakety ráže 128 milimetrů a v odpalovači jich je 32, kdežto klasický Grad má rakety ráže 122 milimetrů a 40 střel. RAK má v této konstrukci základ, ale je mnohem menší a ve většině případů se jedná o lehkou zbraň taženou za vozidlem.

#Ukraine: A 🇭🇷 Croatian RAK-SA-12 128mm towed multiple rocket launcher spotted in service with Ukrainian Border Guards. This MRL can be seen firing Yugoslavian M63 HE rockets made by PRETIS Vogošća in the 1980s.

The M63 has a range of ~8.5km & has an approximate 2.5kg HE fill. pic.twitter.com/nCujj7HReg

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) June 5, 2023

MilIn uvádí, že se raketomet ukázal jako velice účinný při odrážení vln nepřátelských útoků a podpoře vlastní pěchoty. Ale lze ho samozřejmě využívat i v jiných situacích, například ke zničení nějakého nepřátelského zásobovacího nebo útočného konvoje, jelikož je schopen odpálit všech 12 raket během 9,6 sekund. Jedna by přitom měla mít ničivou sílu odpovídající dělostřeleckému projektilu ráže 105 milimetrů. Je tak evidentní, že dokáže zničit jak lidskou sílu, tak techniku, ať se pohybuje samostatně nebo v celé koloně.

RAK-SA-12 má dosah jenom 8,5 km

V závislosti na typu použitých střel může raketomet zasahovat cíle do vzdáleností 8 540 metrů, uvádí Technology, což je oproti jiným salvovým raketometům relativně málo. Třeba BM-21 Grad s běžnými střelami má dosah 20 km a se speciálními dokonce až dvojnásobný, ale zase je na velkém nákladním automobilu a tedy výrazně větší. Hlavně RAK-SA-12 jsou totiž jenom 1,2 m dlouhé a plně nabitý má hmotnost pouhých 975 kilogramů.

Video: ani mezi stromy nemusí být ruská houfnice Hyacint-S v bezpečí. I jediná raketa ji může proměnit ve šrot a zabít osádku v okolí

To ho umožňuje tahat i za menšími vozidly a poskytuje mu to vysokou mobilitu, takže ho obsluha dokáže připravit k palbě de facto kdekoliv už za 1,5 minuty a na nepřítele tak udeřit velice rychle. Ke všemu je relativně snadné raketomet díky malé velikosti zamaskovat tak, aby ho například nedokázaly objevit sebevražedné drony. V případě nutnosti ho lze též zapřáhnout za vozidlo, třeba pick-up, a rychle ho přemístit, aby se nestal cílem odvetné palby.

Článek Chorvatské raketomety RAK-SA-12 ve službách Ukrajiny jsou malé, ale ukrutně silné bestie, které zdevastují klidně celou ruskou kolonu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.